Soudě podle statistik výzkumného centra JRC platí varianta č. 1. Jen vloni se objem
produkce tohoto novodobého high-tech oboru takřka zdvojnásobil. Fotovoltaický park
vykazoval 23,5 GW instalovaného výkonu. Solárními šampiony EU (alespoň co do plochy
instalovaných fotovoltaických panelů) jsou Francie, Itálie, Řecko, SRN a Španělsko.
Loňský rok evropští experti označují
za rok solárního boomu: instalovaná
kapacita na starém kontinentu vzrostla
o 18 GW. Prodloužila se rovněž odhadovaná
exploatační doba zprovozněných
zařízení. Mohla by efektivně
fungovat až do roku 2035. Protože na
dynamice nabral rovněž oborový výzkum,
experti očekávají zlevňování
této progresivní techniky a další růst
jejich účinnosti. Obojí by podle jejich
mínění mohlo už na konci této dekády
evokovat novou technicky sofistikovanější
vlnu solárních instalací.
Fotovoltaika je mladý obor. V řadě
členských států EU27 je proto výstavba
a provoz solárních zařízení předmětem
subvencí a bonusů ze strany místní exekutivy.
Vedle problematických systémů,
mezi něž se bohužel zařadil i český
(6000 FVE, 1500 MW, problémy s připojováním
k sítí, 26procentní zdanění
produkce), existují ovšem i pozitivní
příklady. Kupříkladu v sousední SRN.
Tamější vláda solární zdroje subvencuje.
Ale rok od roku méně. Zohledňuje tím
fakt, že cena fotovoltaiky průběžně klesá
a počet instalací naopak roste. Konkrétně:
jen v průběhu letošní letní sezony objem
výkonu nových FV instalací přesáhl
hranici 1500 MW. Přestože německá
exekutiva chce po fukušimské katastrofě
postupně eliminovat z provozu všechny
jaderné zdroje a chybějící výkon do
značné míry nahradit alternativními
zdroji, subvenční fotovoltaický fond pro
rok 2012 sníží. A to nikoliv o původně
uvažovaných 9, ale až o 15 %.
Na Slovensku se produkce solární
energie zatím rozvíjí povlovněji.
Oproti plánovaným záměrům je nižší
přibližně o čtvrtinu. Ve fakturaci spotřeby
domácností se podpora alternativních
zdrojů projevila přirážkou 5 %.
Výhledy nejsou podle obchodníků příliš
povzbudivé. Naši sousedi provozují
(anebo dokončují) cca 800 FV zdrojů
s instalovaným výkonem 478 MW.
Vláda však napříště podpoří pouze zařízení
o výkonu do 100 W a instalace
provedené nikoliv na zemědělsky využitelných
plochách, ale na budovách.
Svůj solární park chce do roku 2050
podstatně rozšířit zadlužené Řecko. Země
se prý stane nejenom předním evropským
fotovoltaickým producentem, ale i exportérem
této ekologické energie. Aby se
však ambiciózní projekt «Helios» mohl
naplnit, vláda bude muset další růst řecké
fotovoltaiky podpořit minimálně 20 mld.
EUR. A to bude velmi složité. Atény nevylučují,
že šanci by mohl dostat také privátní
domácí i zahraniční kapitál z oboru.
Situace v ČR se od loňska dosti změnila.
Více než 50procentní nárůst plochy
kolektorů (v meziroční porovnání cca
300 000 m2) je pro letošek nereálný. Klesá
nejenom prodej této techniky velkým
zákazníkům, ale i počet podnikatelských
subjektů aktivních v branži. Odborníci
kritizují fakt, že registrují také pokles
zájmu o solární techniku pro malosektor,
konkr. pro individuální ohřev vody a pro
vytápění. Projektanti, výrobci, prodejci
i montážní firmy doufají v oživení trhu po
roce 2013, kdy by mohly být k dispozici
prostředky z prodejů emisních povolenek.
Řadu změn lze zaregistrovat rovněž
ve vývoji českého importu fotovoltaiky
z ciziny. K tradičně nejsilnějším producentům
a exportérům SRN a Rakousku
se v posledním období přiřadila Čína.
Co se týká výrobkového portfolia, zatím
převažuje dovoz tzv. plochých kolektorů.
Oproti vakuovým trubicovým kolektorům
přijdou klienta levněji. Jejich
účinnost je však nižší. Žádoucí by také
bylo srovnat rozdíly v odbytu fotovoltaiky
podle jejich využití. Náskok solárních
systémů pro ohřev vody by měla co
nejrychleji dotáhnout fotovoltaika pro
přitápění a klimatizaci objektů. /kar/
