Plynové zásobníky v Evropské unii jsou rekordně zaplněné. Díky kombinaci poklesu poptávky a především teplého říjnového počasí se zatím kontinentu daří vyrovnávat se s odstávkou ruských dodávek. V nizozemském obchodním bodě TTF cena kontraktu na zemní plyn na příští měsíc na konci prvního listopadového týdne spočinula na hodnotě 115,0 eur/MWh. Na takového hodnotě se naposledy pohybovala v polovině června. Cena krátkodobých kontraktů klesla na 62 eur/MWh, což je dáno především právě tím, že v zásobnících zbývá tak málo volného prostoru. Podle údajů společnosti Gas Infrastructure Europe byly zásobníky zemního plynu v celé Evropě zaplněny z 95 %, což je 5 %, tedy 5 miliard m3, nad pětiletým průměrem. Zároveň je to také podstatně více než cíl Evropské unie, který byl zaveden se záměrem zajistit bezpečnost dodávek zemního plynu v zimním období. Ten počítal se zaplněním zásobníků k 1. listopadu minimálně z 80 %. Německé zásobníky plynu byly v pátek 4. listopadu naplněny z 99,3 %. V porovnání s pětiletým průměrem má tak Německo uskladněno přibližně o 30 TWh, tedy o 14 % více plynu. Nižší teploty a nižší výroba větrných elektráren předpovídané ke konci měsíce by však měly přinést i rostoucí poptávku po plynu. Naznačují to také ceny plynu z pohledu delšího období. V obchodním bodě TTF na následující čtvrtletí dosáhla cena plynu hodnoty 124 eur/MWh, což představuje zhruba o 9 eur více než cena kontraktů na měsíc dopředu. Také na příští rok trh zatím předpokládá vysoké ceny; ceny těchto kontraktů se pohybují kolem 123,5 eur/MWh. Co příští rok Zatímco letošní zimu se tedy podaří s velkou pravděpodobností zvládnout, právě nad příštím rokem visí největší otazníky. Letos v létě mohla Evropská unie situaci zvládnout do značné míry i díky dodávkám ruského plynu. Hrozí však, že příští rok ho bude ještě méně než letos, v krajním případě nebude vůbec. To znamená, že i přes současnou příznivou situaci by bylo vhodné přes zimu plynu spálit co nejméně. Pokud se nepodaří plyn během této zimy ušetřit, pro příští zimu bude naplnění zásobníků mnohem obtížnější. Omezí-li Rusko výrazným způsobem toky, mohly by být zásobníky v Evropě příští rok vyčerpány do listopadu, uvedl Oxfordský institut energetických studií. Klíčovou roli při plnění evropských zásobníků sehrál dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Ovšem v případě, že by se v roce 2023 tok ruského plynu zastavil, nelze se na trh s LNG spolehnout, už nyní je velmi napjatý. V příštím roce by se pouze s jeho pomocí zásobníky před další zimou nejspíše naplnit nedaly. Proto je pro evropské země podle analytiků klíčové, aby omezily spotřebu už nyní. „Zásobníky jsou záchranná sít, ale to, co v této krizi potřebujeme především, je velmi výrazné snížení poptávky,“ shrnul situaci pro Reuters Matthias Buck. Mezinárodní energetická agentura ve čtvrtek uvedla, že by Evropa mohla v příštím roce čelit výpadku dodávek plynu ve výši 30 miliard m3. V závislosti na tom, jak chladná bude letošní zima, by úroveň zásobníků na konci letošní topné sezóny mohla být mezi 5 až 35 %. V létě by tak bylo potřeba zajistit 60 miliard až 90 mi-liard m3 plynu. Závislost Evropy na dodávkách ruského plynu se v posledním desetiletí zvýšila. Spotřeba zemního plynu v regionu zůstala v tomto období celkově zhruba stejná, ale těžba klesla o třetinu a rozdíl vyrovnal zvýšený dovoz. Podíl dodávek ruského plynu zvýšil z 25 % celkové poptávky po plynu v regionu v roce 2009 na zhruba 32 % v roce 2021. V roce 2020 bylo Rusko druhým největším producentem zemního plynu po Spojených státech. Vytěžilo zhruba 637 miliard m3. Na vývoz šla více než třetina, zhruba 240 miliard m3. Zhruba 90 % tohoto množství šlo do Evropy, a to téměř výlučně prostřednictvím stávajících plynovodů. /jj/
