Jeden z největších plně řiditelných radioteleskopů
na světě je 100m teleskop
v Effelsbergu. Nedávno byl zařazen do e-
EVN, což je největší evropská síť radiointerferometrických
teleskopů. To umožnilo
zdvojnásobit povrch a citlivost sítě.
Mnozí z nás už měli možnost podívat se na
oblohu optickým teleskopem, jaký používají
astronomové k pozorování noční oblohy. Ale
to v současnosti zdaleka není jediný nástroj
používaný k pozorování vesmíru. Užívají
se také radioteleskopy pro studium přírodou
vyvolávaného záření hvězd, galaxií, kvasarů
a dalších astronomických objektů v různých
vlnových délkách mimo spektrum viditelného
světla.
Radioteleskop v Effelsbergu u Bonnu v
Německu je provozován Institutem Maxe
Plancka pro astronomii a propojuje 6 dalších
radioteleskopů umístěných na různých
místech v Evropě. Teleskopy, které tvoří
síť, jsou umístěny v Cambridge a v Jodrell
Bank (Británie), Medicině (Itálie), Onsale
(Švédsko), Toruni (Polsko) a Westerborku
v Nizozemsku. Dohromady tvoří e-EVN
síť. Spojení je realizováno linkami kabelů
z optických vláken. Tato konstrukce byla
částečně financována Evropskou komisí
v projektu Express Production Real-time-e-
VLBI Service (EXPReS).
Vstupem Effelsbergu do sítě se projekt e-
EVN stal nejrychlejší interferometrickou sítí
na světě. Vědci mohli uskutečnit první interferometrii
pomocí e-VLBI (electronic-Very
Long Baseline Interferometry). To vyžadovalo
elektronický přenos dat z Effelsbergu
do superpočítače ve Společném institutu
pro interferometrii (JIVE) v nizozemském
Dwingeloo. Přenos probíhal rychlostí
1 Gigabit (Gbps), což je zhruba 500krát rychleji
než při běžných DSL přenosech v telefonních
sítích. /šu/
