V září t. r. vydal Euractiv spolu s Evropskou asociací výrobců obráběcích strojů (CECIMO) speciální zprávu věnovanou 3D technologiím s názvem „Aditivní výroba, hnací motor průmyslového obrození“. Dovolujeme si vám zprostředkovat překlad úvodního textu autora Jorgeho Valera. Evropa hledá trvalé zdroje hospodářského růstu. Vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka (ECB) brzy zahájí masivní měnovou stimulaci, orgány EU považují obchodní dohody za platný nástroj na podporu evropského HDP. V rámci našich hranic jsou jak Evropská komise, tak i odborníci toho názoru, že průmysl má stále velký nevyužitý potenciál, zejména v kontextu probíhající průmyslové revoluce. „Otázkou není, zda výroba je anebo by měla být důležitá pro ekonomiku, ani to, kolik pracovních míst ve výrobě musí poskytnout nebo zachránit,“ stojí ve studii bruselského ekonomického think-tanku Bruegel zveřejněné na začátku září. Autoři volají po vytvoření správných podmínek pro usnadnění práce s vyšší přidanou hodnotou napříč celým výrobním sektorem. Předseda Evropské komise Jean- -Claude Juncker prezentoval na zasedání svazu dne 13. září 2017 novou průmyslovou strategii a zhodnotil pokrok dosažený v této oblasti, včetně nových příležitostí souvisejících s prudkým nárůstem digitalizace. Zpráva, která je součástí pracovního programu Evropské komise na rok 2018, uvádí „holistickou strategii průmyslové politiky EU pro budoucnost“, včetně střednědobých až dlouhodobých strategických cílů, o které Rada požádala v květnu. V kontextu vznikajících megatrendů již příslušné orgány EU identifikovaly pokročilou výrobu, včetně aditivní výroby, jako jednu ze šesti technologií, které by mohly nejvíce přispět k průmyslovému omlazení v Evropě. Aditivní výroba neboli 3D tisk byla první a jednou z nejviditelnějších technologií, kterou s sebou přinesla digitální revoluce a zasadila ji do evropského průmyslu. V zájmu podpory této priority a s finanční dotací ve výši 95 mil. eur podpořila Komise v období 2014–2016 celkem 21 projektů prostřednictvím programu Horizont 2020 a jeho výzkumného programu. Zavedení 3D tisku v průmyslových procesech pomohlo snížit výrobní náklady v tzv. drahých odvětvích, jako je letectví, nebo v případech, kdy náklady narůstají kvůli malým počtům požadovaných kusů, jako je tomu v případě výroby náhradních dílů pro stroje. Například letoun Airbus A350 obsahuje více než 1 000 3D vytištěných komponent, z nichž většina nepatří mezi tzv. kritické součásti. Tímto způsobem lze dosáhnout snížení hmotnosti letadlových dílů o 30 až 55 % a současně se sníží i obsah použitých surovin až o 90 %, což představuje v tomto extrémně konkurenčním odvětví významnou výhodu. Průkopníkem ve využívání technologií 3D tisku byl ale automobilový průmysl. Z prototypů se jeho využití rozšířilo i na finální díly, jako v případě ekologicky účinných vozidel a nedávno i v oblasti F1. Odborníci se domnívají, že jakmile se tato technologie rozšíří po celé Evropě, mohla by pomoci vrátit do Evropy kvalifikovaná pracovní místa, která byla v posledních letech zrušena. S aditivní technologií se stává „výroba na požádání“ ekonomičtější a proveditelnější a díky tomu budou továrny moci pružněji reagovat na poptávku. „Díky robotům, umělé inteligenci, 3D tisku a dalším vyspělým výrobním technologiím bude cena práce méně významným faktorem při rozhodování o tom, kam se umístí výrobní závody a kde se budou vytvářet nová pracovní místa. Díky tomu by se výroba průmyslových komodit mohla opět vrátit do západních zemí s vysokými mzdami. Pokud se to skutečně začíná dít, měli bychom v souhrnných datech vidět ukončení offshoringu a dokonce i náznaky re-shoringu – přinejmenším návrat pracovních míst, která byla zrušena z důvodu úspor, a snahy snížit náklady na pracovní síly,“ píše se v bruegelské studii. Navzdory tvrdé konkurenci ze strany Izraele, USA a Japonska v oblasti aditivní výroby z plastů a hybridní výroby a ze strany Číny v bioprintingu zůstává Evropa hlavním hráčem v této oblasti. Evropa je také stále světovým lídrem v oblasti aditivní výroby z kovů stejně jako v dalších špičkových oblastech, například 3D tisku pro biomedicínu. Nicméně, jak minulý rok varovalo předsednictvo EU, schopnosti Evropy v této oblasti zůstávají roztříštěné a stále zde přetrvává velký počet překážek. Představitelé průmyslu i úředníci EU se shodli na tom, že mezi hlavní priority by mělo být zahrnuto poskytování vhodného souboru dovedností a vzdělávání, práv duševního vlastnictví, standardizace a větší financování výzkumu. „Je nutné jednat rychle a rozhodně,“ uvedl Filip Geerts, generální ředitel asociace CECIMO. Na provozní úrovni se aditivní výroba v Evropě stále potýká s nedostatkem schopností či možností, jak se vypořádat s přetrvávajícími nedostatky, které jí brání plně využívat veškerých výhod této technologie. Podle zprávy Evropské komise by vnitrostátní a regionální orgány měly usnadnit přístup ke klíčovým materiálům potřebným pro aditivní výrobu, včetně titanu, hliníku a hořčíku. Kromě toho by Evropa měla zapracovat na některých nedostatečných dovednostech, například v procesu dokončování (horké izostatické lisování v oblasti aditivní výroby z kovů). Evropský blok také čelí důležitým výzvám týkajícím se počátečních fází výroby, například simulací a testování. Navzdory těmto dosud ne plně vyřešeným problémům jsou evropští úředníci i průmyslníci přesvědčeni, že Evropa může zůstat v čele globálního pelotonu určujícího směr světového špičkového průmyslu. Aby se tak stalo, Evropská komise uznala, že se na této digitální transformaci musejí od počátku podílet i menší výrobci. Proto se výkonný orgán EU rozhodl zřídit virtuální podpůrné centrum pro pokročilou výrobu pro malé a střední podniky. /ac/
