Program financování výzkumu a inovací EU má podle aktuálního návrhu projít zásadní proměnou. Jeho hlavním posláním již nemá být jen podpora vědy jako takové, ale cílené posilování evropské konkurenceschopnosti v klíčových globálních odvětvích.
Evropská unie se chystá k bezprecedentnímu kroku. V rámci návrhu nového sedmiletého rozpočtu na období 2028 až 2034 plánuje Evropská komise zdvojnásobit financování svého vlajkového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa na 175 mld. eur. Navrhovaná částka je téměř dvojnásobkem rozpočtu současného programu končícího v roce 2027. V době, kdy například Spojené státy zvažují škrty ve federálním financování vědy, chce Brusel dát najevo, že Evropa se rozhodla jít opačnou cestou a masivně investovat do své vědecké a inovační základny. Tento krok je přímou reakcí na doporučení zprávy ekonoma Maria Draghiho, která vyzvala Unii k radikálnímu navýšení výdajů na výzkum jako klíčového nástroje pro udržení technologického náskoku. Je však nutné vnímat tuto částku s jistou dávkou realismu. Jedná se o úvodní návrh Evropské komise. V následujících letech bude probíhat složité vyjednávání s Evropským parlamentem a jednotlivými členskými státy, které se na rozpočtu podílejí. Zkušenosti z minulosti ukazují, že původní návrhy bývají v průběhu tohoto procesu často seškrtány. Například v roce 2018 navrhovala Komise pro současný program rozpočet 120 mld. eur, který byl nakonec snížen přibližně o 25 %. I přes možné snížení je však zřejmé, že ambice pro nadcházející období jsou mimořádně vysoké.
Čtyři pilíře a velký fond v pozadí
Struktura programu Horizont Evropa se rozšíří ze tří na čtyři hlavní pilíře, přičemž dojde k významným přesunům v rozpočtech i prioritách. Největší změnou je však úzké propojení s nově zřízeným Evropským fondem pro konkurenceschopnost (ECF), který bude disponovat celkovým rozpočtem přes 400 mld. eur a program Horizont bude jeho součástí.
První pilíř: Excelentní věda
Tento pilíř, zaměřený na podporu základního a hraničního výzkumu, výrazně posílí. Jeho rozpočet se navýší z 25 na 44 mld. eur. Tyto prostředky budou směřovat především do dvou klíčových iniciativ: do grantů Evropské výzkumné rady (ERC), které podporují individuální špičkové vědce, a do Akcí Marie Skłodowska- Curie (MSCA), jež financují mobilitu a vzdělávání výzkumníků. Navýšení rozpočtu je dobrou zprávou pro základní výzkum a mělo by vést ke zvýšení úspěšnosti žadatelů o prestižní granty.
Druhý pilíř: Konkurenceschopnost a společnost
S rozpočtem 75,8 mld. eur se jedná o finančně nejobjemnější pilíř, který zároveň prochází největší proměnou. Bude totiž úzce provázán s Evropským fondem pro konkurenceschopnost. Z jeho rozpočtu bude přibližně 68 mld. eur spravováno přímo v souladu s prioritami ECF. Mezi ně patří čistý přechod a dekarbonizace, digitální prvenství, obrana a vesmír. Změna po oznámení vyvolala v akademické obci obavy, že by základní výzkum mohl být upozaděn ve prospěch komerčně zaměřených projektů. Komise však ujišťuje, že Horizont zůstane svébytným programem. Zbylých přibližně 7,6 mld eur v tomto pilíři bude směřovat na řešení společenských výzev, jako jsou dezinformace, migrace nebo posilování demokracie.
Třetí pilíř: Inovace
Tento pilíř zažije největší relativní růst. Jeho rozpočet se téměř ztrojnásobí z 13,6 na 38,7 mld. eur. Drtivá většina těchto prostředků posílí Evropskou radu pro inovace (EIC), která se stala jedním z nejúspěšnějších nástrojů EU. EIC poskytuje grantové i kapitálové financování vysoce rizikovým a přelomovým inovacím, startupům a projektům vedeným výzkumníky. Masivní nárůst je jasným signálem, že Unie chce systematicky podporovat přerod vědeckých objevů v reálné produkty a služby, které obstojí na globálním trhu.
Čtvrtý pilíř: Evropská výzkumná oblast
Nově vytvořený čtvrtý pilíř s rozpočtem 16,2 mld. eur zastřeší aktivity, které byly dříve roztříštěné. Spadají sem investice do výzkumných infrastruktur a také programy z kategorie „Widening“, jejichž cílem je podpořit a zapojit členské státy, které jsou v evropském výzkumu méně aktivní. Rozpočet těchto programů se navýší ze 3 na 5,3 mld. eur.
Od kvantových počítačů po čisté letectví
Kromě podpory tradičních grantových schémat se nový program zaměří na financování velkých, ambiciózních projektů s transformačním potenciálem, takzvaných „moonshots“. Tyto projekty, financované společně z EU, národních rozpočtů a soukromých zdrojů, mají za cíl dosáhnout konkrétních průlomů v klíčových strategických oblastech. Mezi ohlášené priority patří například vývoj kvantových počítačů, nové generace umělé inteligence (otázka je, zda to na náskok amerických a částečně i čínských týmů může stačit), výzkum fúzní energie, rozvoj vesmírné ekonomiky či bezemisní doprava. Evropská komise zároveň slibuje, že nová podoba programu by měla výrazně omezit s ním spojenou byrokracii. Procesy mají být jednodušší, rychlejší a flexibilnější. Zkrátit by se měla především doba od podání žádosti po podpis grantové smlouvy, což v minulosti často vedlo ke ztrátě dynamiky slibných projektů. Na některé otázky odpověď ovšem neznáme. Není například jasný osud Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který v návrhu zcela chybí. Stejně tak je nejistá budoucnost pěti velkých „misí“ současného programu, jejichž financování je prozatím plánováno jen do roku 2030. Zklamáním je návrh i pro země mimo EU, jako je Velká Británie nebo Švýcarsko, které doufaly ve zjednodušení pravidel pro přidružení k programu. Návrh nyní vstupuje do další, politicky náročné fáze. Jeho konečná podoba, a především celková finanční alokace, vzejde z vyjednávání mezi dvěma klíčovými institucemi: Evropským parlamentem a Radou Evropské unie. Rada, v níž zasedají zástupci členských států, které celý rozpočet financují, již dala najevo, že navrhovaná částka je pravděpodobně příliš vysoká. Naopak Evropský parlament se tradičně staví za co nejštědřejší podporu vědy a může usilovat o zachování, či dokonce navýšení rozpočtu. V následujících měsících a letech tak bude tento ambiciózní plán předmětem politických debat. Jejich výsledkem bude kompromis, který určí skutečnou finanční sílu a finální priority evropské vědy a inovací na dekádu začínající rokem 2028. Jak výrazně se bude finální částka lišit od původního návrhu, nelze v tuto chvíli s jistotou předpovědět. /jj/
