Dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) do zemí Evropské unie byly v srpnu nejnižší od loňského října. Při započtení také dovozu LNG do Spojeného království se jedná dokonce o nejnižší hodnotu od prosince roku 2021. Nižší jsou také dodávky zemního plynu ze Severního moře z důvodu plánovaných i neplánovaných odstávek, ukazují statistiky přepravce plynu Gassco.
Vysoké dodávky zemního plynu ze Severního moře a zkapalněného zemního plynu napomohly Evropské unii v letošním roce urychleně naplnit zásobníky této komodity. Jejich plnění probíhá dokonce rychleji, než si Evropská unie stanovila. Ta si po ruské invazi na Ukrajinu a po podstatném snížení toků ruského plynu zformulovala cíl nejméně 90% zaplnění zásobníků k začátku topné sezóny, tedy k 1. listopadu 2023. Evropské zásobníky zemního plynu jsou už nyní plné zhruba z 93 %, přičemž ve Španělsku a Portugalsku jsou podle údajů GIE dokonce zaplněny zcela. Obě země ležící na Pyrenejském poloostrově mají dohromady celkem sedm LNG terminálů, přičemž právě terminály na zkapalněný zemní plyn ve Španělsku mají nejvyšší kapacitu mezi zeměmi EU. Zásobníkům v České republice zbývalo k 11. září do úplného naplnění zhruba 4,5 %. Evropské zásobníky plynu dosáhly rekordního zaplnění mimo jiné díky podstatně lepší výchozí pozici, než kterou měly v předchozích letech. V tomto roce jejich zaplněnost neklesla pod 55 %, přičemž o rok dříve se ve stejnou dobu zaplnění pohybovalo až o 30 % níže. K mimořádně vysokému zaplnění zásobníků na počátku vtláčecí sezóny napomohla zejména velice mírná zima, kdy ke vtláčení zemního plynu do zásobníků docházelo dokonce i v průběhu loňských Vánoc. Dřívějšímu naplnění cílů ovšem pomáhá především podstatně vyšší dovoz zkapalněného zemního plynu a také dále se snižující spotřeba plynu v Evropě. K začátku září již bylo do Evropy dovezeno cca 95 mld. m3 zemního plynu (ve srovnání s cca 88 mld. m3 za stejné období loňského roku). Vzhledem k aktuálnímu zaplnění zásobníků a i nadále nižší spotřebě zájem o zemní plyn postupně opadá. To vyplývá z pohledu do historických statistik, které naznačují, že dodávky zkapalněného zemního plynu byly v srpnu letos nejnižší od loňského října. Že je spotřeba zemního plynu nadále nízká, ukazují statistiky agentury Argus. Podle nich byla spotřeba pěti zemí s nejvyšší spotřebou zemního plynu (Spojené království, Nizozemsko, Německo, Francie, Itálie) dokonce nejnižší od srpna roku 2016. Spotřeba průmyslu napříč Evropskou unií se dosud nevrátila k růstu poté, co vysoké ceny vedly v posledních dvou letech k jejímu útlumu. Dalším důvodem nízké spotřeby plynu je vyšší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, díky které se snižují potřeby pro výrobu elektřiny. Dalším faktorem je relativně teplé počasí.
Ne úplně jistý trh Výkyvům v ceně plynu se ovšem v příštích měsících téměř určitě nevyhneme, shodují se analytici. Samotné zásobníky evropskou spotřebu přes zimu nepokryjí. Navíc situace je pro trh i jeho účastníky stále velmi nezvyklá, a tak na něm bude panovat zvýšená míra nervozity, která bude výkyvům jen nahrávat. Trhy mohou výrazněji ovlivnit i faktory, které by v lepších časech možná velký dopad ani neměly. Příkladem z prvních zářijových dní je hrozba stávky pracovníků zařízení na zkapalněný zemní plyn Gorgon a Wheatstone společnosti Chervon. Ke krátkým odstávkám došlo už na konci prvního zářijového týdne, protože pětidenní jednání o mzdách a pracovních podmínkách skončila bez dohody. Odbory uvedly, že bez dohody od čtvrtka vystupňují stávky a v plánu mají práci na dva týdny úplně přerušit. Chervon prohlásil, že možnost dohody nevidí reálně (což může být pochopitelně pouze vyjednávací taktika, v době uzávěrky čísla to nebylo jasné). Ceny zemního plynu na evropských burzách tak stouply proti začátku září zhruba o 10 %. Jde však vysloveně o lokální problém, ceny na americkém trhu zůstaly ve stejném období na stejné úrovni. Evropský trh s plynem je v současné situaci prostě nestabilní. Je to dáno pochopitelně především tím, že jeho struktura se zásadně změnila. Celkový podíl LNG na dovozu plynu do EU vzrostl z 19 % v roce 2021 na přibližně 39 % v roce 2022, a to v souvislosti s rychlou modernizací infrastruktury, která má v letech 2021—2024 zvýšit kapacitu LNG o třetinu. Zhruba 13 % dovozu LNG do EU ve skutečnosti stále pochází z Ruska, které po invazi svůj export do Evropy rovněž výrazně navýšilo. Evropští zákazníci 70 % dováženého plynu nakupují na krátkodobé smlouvy, na rozdíl od dlouhodobých kontraktů indexovaných na ropu, které převládají v Asii. Určitou nervozitu vzbuzují rovněž obavy, že se některé úspěšné kroky z loňského roku nemusí podařit zopakovat. V rámci odklonu od ruských zdrojů se EU podařilo v roce 2022 podle Mezinárodní energetické agentury snížit spotřebu plynu o 13 % (cílovou hodnotou bylo 15 %). V následujících měsících se válkou unaveným státům EU na této frontě nemusí tolik dařit. Ohrožena může být i dosavadní solidarita. Pouze 14 z 27 členů EU zavedlo povinnou politiku snižování spotřeby energie, zatímco východní státy jako Česko, Polsko, Rumunsko a Bulharsko ke snížení spotřeby přispěly menším dílem než západní. Západní zákazníci nebudou příliš ochotní k úsporám, když ti východní budou dál pálit plyn jako před krizí. Klíčovým faktorem ovšem bude počasí. Dlouhodobé předpovědi jsou zatím pro Evropu v tomto ohledu spíše příznivé: letošní zima by podle nich měla být nejspíše teplotně nadprůměrná. Ale podobné předpovědi jsou dnes velmi nejisté. Naopak téměř jisté je, že delší období nízkých teplot, třeba ještě v kombinaci s poklesem intenzity proudění vzduchu, a tedy nižší výroba větrných elektráren trh s plynem razantně ovlivní.
Výhledy I v současné době zůstávají evropské ceny plynu přibližně o 50 % vyšší než jejich dlouhodobý průměr před invazí, což poškozuje domácnosti i podniky. To je zvláště důležité pro Německo, průmyslovou velmoc EU, s jeho energeticky náročným automobilovým a chemickým průmyslem. Rostou obavy, že pokračující vysoké ceny energií by mohly podpořit deindustrializaci, tedy že se energeticky náročná odvětví přesunou jinam. Dobrou zprávou je, že tlak na plyn by měl od poloviny roku 2024 přinejmenším polevit. V USA a Kataru budou spuštěny významné nové dodávky LNG a trh se znovu vyrovná. Také evropská poptávka po plynu by se měla výrazně snížit. Tedy pokud se splní unijní plány na přechod k jiným zdrojům energie. Některé odhady dokonce nevylučují možnost, že do konce desetiletí dojde k přebytku nabídky zemního plynu nad poptávkou. Jde ovšem pouze o odhad, protože závisí na rychlosti zavádění obnovitelných zdrojů energie v Evropě a nové generace jaderných elektráren. Tím by se výrazně snížila potřeba Evropy dovážet plyn. To se ale stane pouze v případě, že si Evropa po delším přešlapování dokáže skutečně zajistit dostatečné zdroje energie z jiných zdrojů. /jj/
