Evropská kosmická agentura ESA (European Space Agency) se chlubí rokem
2005. Právem, protože zaznamenala několik významných úspěchů.
Není proto divu, že její další plány můžeme označit za smělé. Patří mezi ně
vlastní nosné rakety nebo expedice na Mars.
GALILEO SE ÚSPĚŠNĚ ROZVÍJÍ
Evropský navigační systém Galileo (viz
TT1/2006) má za sebou první zkušební fázi.
Týden po startu 28. prosince 2005 začal jeho
první satelit Giove-A vysílat první navigační
signály, jež přijímají pozemní stanice v Ciboltonu
ve Velké Británii a v Redu v Belgii.
Uvedení palubního softwaru do provozu
a nasměrování slunečních panelů pomocí
stanic ve Velké Británii, Indii a Malajsii proběhlo
bezvadně. Do polovina února projde
satelit Giove-A zátěžovou zkouškou.
Galileo má před sebou skvělou budoucnost.
Alespoň taková slova zazněla 19. ledna
při slavnostním podpisu smlouvy o dalším
rozvoji projektu Galileo. Představitelé agentury
ESA a společnosti Galileo Industries,
což je konsorcium více než stovky evropských
firem, stvrdili svými podpisy při slavnostním
ceremoniálu na Ministerstvu dopravy
v Berlíně smlouvu v hodnotě 950 mil. eur.
Pro Evropu představuje Galileo zatím největší
společný technologický projekt.
Smlouva stanoví, že veškerá technika navigačního
systému, to znamená jak první čtyři
satelity, tak pozemní infrastruktura, budou
vyvinuty a vyrobeny v konsorciu Galileo Industries.
Tato zkušební etapa by měla skončit
do konce roku 2008. Náklady na vývoj budou
činit asi 1,5 mld. eur. Původně však EU
předpokládala na tuto etapu nižší finance
a sice 1,1 miliard eur. Polovinu této částky
měla zaplatit EU ze svého rozpočtu a polovinu
ESA. V návaznosti na tuto fázi by se do
roku 2010 měl systém rozrůst na 30 satelitů.
Náklady v hodnotě 2,2 mld. eur by měli nést
především budoucí privátní koncesionáři
systému Galileo. Celý projekt evropského
navigačního systému měl původně stát 3,8
mld. eur, ale kdekdo pochybuje o tom, že se
podaří udržet rozpočtovou disciplínu.
ZÁJEM O VLASTNÍ NOSNOU RAKETU
Koncem loňského roku se sešli v Berlíně
vládní představitelé 17 členských zemí agentury
ESA. Hodnotili dosažené výsledky
a rozvíjeli představy o budoucnosti evropského
kosmického výzkumu. Projevili také
zájem o vlastní nosnou raketu. Zatím ESA
využívala Ariane-5, v prosinci ruský Sojuz
pro projekt Galileo a v příštím roce má odstartovat
menší francouzská raketa Vega.
ESA se dohodla na rozšíření dosavadního
programu kosmických letů v příštích pěti letech,
což ve finančním vyjádření představuje
hodnotu asi 8 mld. eur. K tomu se připojuje
zvýšení nákladů na výzkum o 2,5 % ročně.
Holandský ministr hospodářství Laurens Jan
Brinkhorst, který setkání předsedal, charakterizoval
toto rozhodnutí jako "strategicky
významné." Kromě toho se vládní představitelé
rozhodli dále financovat mezinárodní
kosmickou stanici (ISS) a do roku 2008 vynaloží
na tento projekt 650 milionů eur.
SMĚR - KOSMICKÁ STANICE
Astronaut Thomas Reiter jako první
Němec navštíví mezinárodní kosmickou
stanici ISS. Původně se měla tato mise uskutečnit
už loni v létě, ale problémy se shuttlem
ji odsunuly na letošní květen. Reitera
dopraví na oběžnou dráhu raketoplán Discovery
a v barvách ESA zůstane na palubě stanice
šest měsíců.
S prvním švédským astronautem Christerem
Fuglesangem by měl ve druhé polovině
roku letět na ISS ještě jeden člen týmu evropských
astronautů. Tento let byl plánován
už na rok 2003, ale tragédie Columbie jej také
odsunula.
ESA chce v květnu dopravit z Mysu Cenaveral
na ISS také evropskou velkolaboratoř
Columbus. Je to doklad pokračující úzké
spolupráce evropské ESA a americké NASA.
Evropané však vědí, že Američané mají
z hlediska rozpočtu na kosmický výzkum jiné
priority.
POHLED DO NITRA ZEMĚ
Není vidět, není cítit a nemá žádnou chuť.
Zemské magnetické pole existuje nezávisle
na našich smyslech a přesto je velice potřebné.
Například nás chrání před škodlivým
kosmickým zářením, jež by pro cestující
v letadlech nebo pro astronauty na kosmických
stanicích mohlo být smrtelné. A přitom
pozemské magnetické pole skrývá mnohá tajemství.
Jedna z dosud nezodpovězených
otázek zní - proč v pravidelných intervalech
několika set let dochází k přepólování, tedy
k výměně pozice severního a jižního pólu?
Nebo jiná záhada: Jak a kde přesně vznikají
elektrické proudy uvnitř planety Země, jež
vytvářejí pole a jaké dlouhodobé následky
mají změny magnetického pole na naše klima?
Poodhalit roušku tajemství má nová generace
satelitů, kterou chce ESA vyslat do kosmu
v roce 2010. Trio satelitů SWARM se bude
pohybovat po polární oběhové dráze. Dvě
družice budou létat v odstupu 150 km přesně
vedle sebe a kroužit kolem Země ve výšce
450 km. S větším odstupem od dvojčat bude
létat třetí družice, a to až do výšky 530 km.
Satelity vybavené vysoce citlivými měřícími
přístroji mají registrovat orientaci a intenzitu
magnetického pole. Měření s přesností
miliontin ukáží magnetické pole v jedinečném
rozlišení a poskytnou výzkumníkům informace
o různých zdrojích magnetického
pole. Objednávku ESA realizuje firma EADS
ve Friedrichshafenu. Náklady se odhadují na
86 mil. eur.
Projekt SWARM navazuje na předchozí
CHAMP, ale bude měřit s přesností čtyřikrát
až pětkrát větší. Proto se očekávají zajímavější
výsledky než u programu CHAMP, který
lze ovšem rovněž označit za velice úspěšný.
Zcela překvapivý byl například objev, že
přílivy a odlivy oceánů vytvářejí vlastní magnetická
pole na základě pohybu vodní masy,
jež obsahuje sůl a stává se tak vodivou.
Výsledky projektu SWARM mají také přispět
k vyhledání nových zásob ropy, minerálů
a vody.
HLEDAT ŽIVOT NA MARSU
ESA plánuje, že od roku 2011 bude pátrat
na Marsu. Připravovaná expedice se bude
skládat z vybudování pozemní povrchové
stanice, vozítka Clipper, jež bylo vyvinuto
společně s Ruskem, a vrtné soupravy pro větší
hloubky. Plánová mise na Mars ponese
jméno ExoMars a bude opět součástí iniciativy
ESA k výzkumu slunečního systému
(AORORA). Jejím cílem je hledání stop života
jak na povrchu planety, tak pod ním. Jak
sdělil novinářům generální ředitel ESA Jean-
Jacques Dordain, odsouhlasily vlády členských
států zvýšení rozpočtové položky na
vědu, která činí okolo 400 mil. eur, v následujících
pěti letech každoročně o 2,5 %. Počítá
s tím, že 95 procent nákladů v celkové
výši 8,8 mld. eur pro příští tři roky ponese
samotná ESA.
ESA dosahuje při výzkumu Marsu pěkných
výsledků. Její kosmická sonda Mars Express
zásobuje vědce novými informacemi. Na
nejnovějších záběrech lze vidět terasovitě
členěný povrch, který vypadá, jako by jej
zvrásnila lidská ruka. Rozeznatelná hora je
vysoká 2500 metrů. Jak taková formace
vznikla není zatím známo a je předmětem
spekulací. Buď se může jednat o zadní stěnu
původního jezera nebo o zbytek nějakého
řečiště. Podle spektrometru na palubě sondy
jsou v jednotlivých vrstvách hory částečně
sulfáty obsahující vodu. Prostor pojmenovaný
Juventae Chasma je součástí Valles
Marineris, obrovského, 4000 km dlouhého
údolí. KAREL SEDLÁČEK
