Na sklonku října se uskutečnil dlouho očekávaný summit lídrů evropských zemí k dalšímu ekonomickému rozvoji kontinentu. Jedním z dominantních témat byl rozvoj evropské energetiky. Ještě před započetím jednání soustředila na sebe největší pozornost problematika tzv. zelené energie. Představitelé států ji neodmítli. Konkrétně: EU 28 hodlá do roku 2030 snížit generované emise nebezpečných skleníkových plynů o minimálně 40 % (oproti ukazatelům z roku 1990) a ve stejném období posílit podíl výroby energie z AZE o nejméně 27 %. Co je stejně důležité: členské země musí o 27 % posílit energetickou účinnost a razantněji postoupit v dosavadním propojování svých energetických soustav. Propojitelnost sítí musí do roku 2030 dosáhnout minimální úrovně 15 %. Odstupující předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na tiskové konferenci potvrdil, že dohodnuté cíle jsou ambiciózní a jednání nebyla jednoduchá. Nicméně dosažený výsledek lze považovat za spravedlivé řešení, neboť respektuje rozdílné technické, kapacitní a finanční aspekty pro realizaci na straně konkrétních zemí. Van Rompuy považuje závěry říjnového summitu EU 28 rovněž za pozitivní signál pro svět před blížící se globální klimatickou konferencí, která by se měla sejít v prosinci 2015 v Paříži. Jen pro detailnější ilustraci náročnosti přijatých cílů: nový závazný úkol zvýšit podíl výroby energie z AZE o nejméně 27 % je oproti současným bilancím (ve výši 14 %) v podstatě dvojnásobek. Bruselská exekutiva ho považuje za indikativní a v roce 2020 jej chce analyzovat s ohledem na postupující vývoj technologií, výroby i spotřeby energií a nevylučuje jeho další navýšení. Inkriminovaný balíček opatření k rozvoji zelené energetiky vyvolal řadu debat také v ČR. Vedle objektivních klimatických a teritoriálních limitů přišla na přetřes zejména technická a ekonomická náročnost transformačních procesů. Česká strana balíček nakonec přijala. Podle premiéra Sobotky mj. proto, že je v zájmu našeho průmyslu a finálního rozhodování o zabezpečování energetického mixu a o konkrétních závazcích ponechává na jednotlivých státech. Co se týká finanční náročnosti další etapy přechodu k tzv. zelené energii, experti ji vyčíslují v řádu stamiliard korun. Česká republika bude vedle vlastních zdrojů mobilizovat až 70 mld. Kč za operace s tzv. emisními povolenkami. Kompetentní české úřady budou muset vynaložit maximum úsilí, aby při realizaci závěrů říjnového summitu nedošlo k razantnímu nárůstu cen energií, neutrpěla konkurenceschopnost našich firem a zbytečně nevzrostla nezaměstnanost. /uai/
