Evropa a pozorování země z vesmíru

Na našem kontinentě se začalo s pozorováním Země pro civilní účely poměrně brzy. Již v roce 1977 umístila ESA (Evropská vesmírná agentura) na oběžnou dráhu geostacionární družici Meteosat 1 vybavenou pro optické pozorování. Byla určena pro meteorology. Měla sérii následovníků. V současné době to je Meteosat 7 pracující na vlnových délkách viditelného a infračerveného záření. Tyto družice z dráhy ve výšce 36 000 km pozorují zemský povrch nepřetržitě. V roce 1978 následovala další pětičlenná rodina družic Spot (Satellite pour l´Observation de la Terre). Vznikla ve spolupráci Francie, Belgie a Švédska. Obíhají na kruhové heliosynchronní dráze ve výšce 830 km. Spot 5 produkuje snímky s rozlišením 2,5 m černobíle (panchromaticky) a s rozlišením 10 m v barevném podání. Kromě toho ESA vyvinula a vypustila několik vědeckých družic série ERS (European Remote Sensing satelite) v programu radarových družic. ERS 2 vypuštěná v roce 1982 je dosud v provozu, ale od roku 2002 je na oběžné dráze také gigantická družice Envisat (ENVIronment SATellite). Váží 9 tun a je vybavena deseti vědeckými soupravami přístrojů. Mezi nimi vyniká zobrazovací radar Asar, termometr Aatsr a optický snímač Meris, který poskytuje vynikající snímky oceánů a vegetačního krytu Země s přesností okolo 300 m. ESA umožňuje využití svých pozemních zařízení také třetím zemím. V tomto rámci vypustila ESA v roce 2001 malou belgickou pokusnou družici. Vážila jen 100 kg a její životnost se předpokládala maximálně jeden rok. Družice je však na oběžné dráze doposud a dík vynikající kameře s vysokým rozlišením a malým multispektrálním zobrazením britské výroby posílá stále vynikající snímky. O užitečnosti pozorování Země již není pochyb. Jak v hlavním stanu ESA v Paříži, tak ve Frascati na okraji Říma, kde sídlí ESRIN, hlavní středisko pozorovacích programů, se připravuje mnoho nových projektů. Evropské zaujetí a plány do budoucna přitahují vědce ze všech kontinentů i z USA, kde se na těchto programech šetří. Simonetta Chell ze střediska ESA-ESRIN, která má na starosti zahraniční spolupráci, zdůrazňuje, že v poslední době nabídek amerických vědců na spolupráci rychle přibývá. /šu/