Na našem kontinentě se začalo
s pozorováním Země pro civilní
účely poměrně brzy. Již v roce
1977 umístila ESA (Evropská
vesmírná agentura) na oběžnou
dráhu geostacionární družici
Meteosat 1 vybavenou pro optické
pozorování. Byla určena pro
meteorology. Měla sérii následovníků.
V současné době to je
Meteosat 7 pracující na vlnových
délkách viditelného a infračerveného
záření. Tyto družice z dráhy
ve výšce 36 000 km pozorují zemský
povrch nepřetržitě.
V roce 1978 následovala další
pětičlenná rodina družic Spot
(Satellite pour l´Observation de la
Terre). Vznikla ve spolupráci Francie,
Belgie a Švédska. Obíhají na
kruhové heliosynchronní dráze ve
výšce 830 km. Spot 5 produkuje
snímky s rozlišením 2,5 m černobíle
(panchromaticky) a s rozlišením
10 m v barevném podání.
Kromě toho ESA vyvinula
a vypustila několik vědeckých
družic série ERS (European Remote
Sensing satelite) v programu
radarových družic. ERS 2 vypuštěná
v roce 1982 je dosud v provozu,
ale od roku 2002 je na oběžné dráze
také gigantická družice Envisat
(ENVIronment SATellite). Váží 9
tun a je vybavena deseti vědeckými
soupravami přístrojů. Mezi nimi
vyniká zobrazovací radar Asar,
termometr Aatsr a optický snímač
Meris, který poskytuje vynikající
snímky oceánů a vegetačního krytu
Země s přesností okolo 300 m.
ESA umožňuje využití svých
pozemních zařízení také třetím
zemím. V tomto rámci vypustila
ESA v roce 2001
malou belgickou
pokusnou družici.
Vážila jen 100 kg
a její životnost
se předpokládala
maximálně jeden
rok. Družice je
však na oběžné
dráze doposud
a dík vynikající
kameře s vysokým
rozlišením
a malým multispektrálním
zobrazením
britské
výroby posílá
stále vynikající
snímky.
O užitečnosti
pozorování Země
již není pochyb.
Jak v hlavním stanu
ESA v Paříži,
tak ve Frascati
na okraji Říma, kde sídlí ESRIN,
hlavní středisko pozorovacích programů,
se připravuje mnoho nových
projektů. Evropské zaujetí a plány
do budoucna přitahují vědce ze
všech kontinentů i z USA, kde se
na těchto programech šetří. Simonetta
Chell ze střediska ESA-ESRIN,
která má na starosti zahraniční spolupráci,
zdůrazňuje, že v poslední
době nabídek amerických vědců na
spolupráci rychle přibývá. /šu/