Nová publikace nazvaná Technologické prognózy a telekomunikace, kterou vydalo nakladatelství Sdělovací technika, představuje „evaluaci budoucnosti“ a mimořádně zajímavé prognózy do roku 2050. Poznatky i úvahy. Na toto téma se zaměřili autoři publikace Bohumír Štědroň a Vladimír Kocour v 9 kapitolách. V systémových úvahách zahrnují segment telekomunikací, internetu a také ekonomiky včetně nových manažerských funkcí v budoucnosti. V závěrech je uvedena prognóza založená na studii CIA a jsou zdůrazněny čtyři základní trendy ovlivňující budoucnost: rozšíření RFID, přeměna BI na univerzální inteligenci, univerzální replikátory a nové fyzikální objevy. Autoři uvádějí základní informace o použití kvantitativních metod, kde je evaluace budoucnosti založena na předpokladu, že budoucí vývoj je předvídatelným a přímým pokračováním (extrapolací) existujících trendů. „Matematicko-statistické modely nabízejí řadu jednoduchých algoritmů pro prognózu budoucnosti. Exponenciální funkce za delší časovou dobu dává vysoké odhady, zatímco lineární trend představuje pesimistické scénáře. Možným jednoduchým řešením je zprůměrňování obou extrapolací. Ve skutečnosti se ekonomické parametry každé nové technologie pohybují po logistické křivce, kde její počáteční část nahrazujeme lineární nebo exponenciální funkcí.“ Dále autoři popisují i použití kvalitativních metod, které více zohledňují působení tzv. lidského faktoru – „kvalitativní prognostické metody vycházejí z vývoje společenských věd a přinášejí složitou metodologii s rozsáhlými praktickými aplikacemi“. Jako poslední důležitý bod zmiňují téma umělé inteligence a kritéria, která umožňují posoudit oprávněnosti vědecké disciplíny jako disciplíny samostatné. Autoři uvádějí dobové předpovědi o tom, co bude umět počítačový program a dokládají, že tyto cíle nebyly splněny v roce 1970, ale v roce 2010. V dalších letech se však již nepoužívá termín „umělá inteligence“, ale přechází se na termín „business inteligence“. V kapitole, která se nazývá Vývoj telekomunikací v ČR i ve světě autoři popisují rozvoj technologií a růst počtu zákazníků mobilních operátorů i využití nabízených služeb. Největším problémem bude konkurence v podobě bezplatných služeb fungujících po internetu. V kapitole Nové manažerské funkce se uvádí výčet vzniku nových manažerských funkcí jako reakce na nové technologické trendy. V dalších dvou kapitolách Prognóza vývoje internetu a Technologické trendy internetového marketingu se autoři věnují internetové populaci na světě i v ČR, dále internetovému marketingu a různým typům sociálních sítí. Závěrem lze konstatovat, že Bohumír Štědroň a Vladimír Kocour pracují ve své kreativní publikaci s předpokladem, že „se v budoucnu s vysokou pravděpodobností kyvadlovým pohybem velmi podstatně změní celá sociální struktura civilizace, legislativní i politický systém. Tyto změny a jejich rozsah jsou již předmětem kvalitativních prognostických metod“. Tato publikace svými evaluačními úvahami nabízí mnoho témat k zamyšlení a k dalšímu zkoumání. Mezi přemýšlivé čtenáře se tak dostává ojedinělá publikace, predikující během několika desetiletí radikální změnu chápání celého světa, technologie, ekonomiky a politiky. Publikace je zároveň významným zdrojem inspirace k dalšímu zamyšlení a koncipování výzkumných projektů a mezinárodních programů. Lze doporučit přeložení do anglického a čínského jazyka a vydání v těchto dvou klíčových teritoriích. Prof. Dr. Ing. Otto Pastor, CSc. (Poznámka red.: autor recenze působí na Katedře logistiky a řízení kvality, ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s. Mladá Boleslav a na Ústavu logistiky a managementu dopravy Fakulty dopravní ČVUT v Praze.)
