Po deseti letech Praha opět hostila
evropskou špičku v oblasti
virtuálního inženýrství. Ve dnech
29. a 30. května 2008 se v prostorách
hotelu Diplomat konala již
17. evropská konference Euro-
PAM 2008 zaměřená na virtuální
simulace prototypových zkoušek
a výrobních procesů. Podtitulem
letošní konference bylo „Innovate
with Simulation-Based Design“.
Softwary třetího tisíciletí
Propojení nejmodernějších technologií
a softwarových řešení, které
se za pojmem „virtuální simulace“
skrývají, umožňuje simulovat skutečné
fyzikální a mechanické jevy ve
virtuálním prostředí. Virtuální simulace
dnes již neodmyslitelně patří
k vývoji nového modelu automobilu
či přípravě technologických procesů.
Její nasazení při simulaci nárazových
zkoušek umožňuje stále zvyšovat
bezpečnost automobilů, pomáhá
optimalizovat konstrukce autobusů
pro případ jeho převrácení, uplatňuje
se i v oblasti bezpečnosti kolejových
vozidel a leteckém průmyslu.
Dokáže predikovat možné problémy
a optimalizovat výrobní postupy, a
zvyšuje tak kvalitu procesů lisování,
svařování, tepelného zpracování
nebo slévání. Nezastupitelnou roli
hrají simulace např. i při zjišťování
vlivu mobilních telefonů na člověka,
úderu blesk do letadla, dokáží
simulovat havárii jaderné elektrárny
nebo predikovat následky jaderného
útoku. A v neposlední řadě - slouží
k výzkumným účelům řadě univerzit
celého světa.
Praha dva dny kolébkou
vědy
Odbornou konferenci EuroPAM
2008 pořádala nadnárodní společnost
ESI Group, která je lídrem a zároveň
největším celosvětovým inovátorem
počítačových simulací. „Virtuální
simulace se stávají nedílnou součástí
každodenní průmyslové výroby,“
uvedl Alain de Rouvray, prezident
společnosti ESI Group. „Situováním
konference do Prahy jsme chtěli dát
možnost účastnit se této jedinečné
akce i inženýrům a odborníkům ze
střední a východní Evropy“.
Numerická simulace sklízí
úsp ěchy
Názorným příkladem úspěšného
využití simulačních softwarů PAM
CRASH 2G v praxi je i v těchto dnech
zveřejněná zpráva mezinárodní organizace
Euro-NCAP. Při nezávislých
nárazových testech získala nová Škoda
Superb pět hvězdiček v ochraně
cestujících, tj. čelní náraz, boční náraz
a náraz na kůl. Společnost Škoda Auto
používá při vývoji nových modelů
simulační softwary od roku 1996. Prvně
je použila při vývoji první generace
vozů Octavia. Od té doby jsou nedílnou
součásti vývoje každého modelu
značky Škoda. „Nový Superb byl
vyvíjen s ohledem na maximální bezpečnost
pasažérů”, potvrdil Ing. Miloš
Šáfr, koordinátor oddělení FEM
výpočtů v technickém vývoji společnosti
Škoda Auto a.s. „V dnešní době
je nemyslitelné vyvíjet vůz bez použití
sofistikovaných softwarových nástrojů
jako je PAM CRASH 2G, které nám
umožňují detailně zkoumat průběh
sledovaného děje a umožňují
mám nalézt optimální konstrukci
vozu ještě před samotným
fyzickým crash testem,“
doplnil Šáfr. Výsledky testu
Euro-NCAP i s porovnáním
výstupů virtuálního crash testu
měli možnost zhlédnout
i účastníci konference.
Nejen pro velké
Ač by se mohlo zdát, že kvůli
finanční náročnosti dosáhnou
na tyto hi-tech technologie
jen velké společnosti, opak je
pravdou. Dokazuje to i úspěšné
využití softwaru pro simulaci
přesného lití ProCAST
v řadě českých sléváren. Ještě
před samotnou výrobou
mohou slévárny eliminovat
skryté vady, staženiny a jiné
závady, které by nebylo bez
použití simulace vůbec možné
odhalit. Software jim umožňuje
získat u odlitků stoprocentní
kvalitu, v oblasti porozity je
výrobek v podstatě bez vad,
což potvrzují následné zkoušky
ultrazvukem, rentgenem
či kapilární zkoušky. „Tzv.
simulací na hraně jsme schopni
spočítat surovou hmotnost
odlitku a vytvořit na ni optimální
technologii“, upřesnil
Ing. Zbyněk Kuzma, technický
odborník slévárny DSB Euro
s.r.o. „Snížíme tím spotřebu použitého
materiálu při zachování maximální
kvality odlitku. Například z původně
nastavených 21,5 tun jsme se po
simulaci odlitku a jeho optimalizaci
dostali na 18,3 tuny natavené oceli.“
Nezanedbatelným faktorem je i čas
zpracování, kdy je slévárna schopna
zákazníkovi připravit simulaci odlitku
téměř přes noc oproti původním
několika týdnům přípravy. Oblast tzv.
simulací na hraně bylo i jedno z témat
konference.
Denisa Ranochová