Evropští zákonodárci dosáhli dohody, která stanovuje ambiciózní cíle pro snižování emisí CO2 u nákladních automobilů a autobusů. Dohodnutý harmonogram implementace nutných změn je ale poměrně náročný, a to především z důvodu zatím nedostatečné infrastruktury a dalších klíčových podmínek. K dosažení stanovených cílů do roku 2030 bude muset být v provozu více než 400 000 vozidel na elektrický a vodíkový pohon a nejméně jednu třetinu všech nových registrací musí tvořit modely s nulovými emisemi. Kvůli tomu Evropa potřebuje alespoň 50 000 vhodných nabíječek a minimálně 700 vodíkových čerpacích stanic. „Infrastruktura elektrického nabíjení a doplňování vodíku, komplexní systémy zpoplatnění uhlíku a smysluplná podpůrná opatření pro rychlé investice dopravců: to jsou vedle vozidel s nulovými emisemi klíčové složky pro rychlou dekarbonizaci odvětví těžké nákladní dopravy,“ uvedla Sigrid de Vries, generální ředitelka Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA). Kamióny a autobusy jsou přitom zodpovědné za velkou část uhlíkové stopy pocházející z evropských silnic. „Těžká nákladní vozidla tvoří přibližně 2 % provozu na evropských silnicích a jsou zodpovědná za přibližně 28 % emisí ze silniční dopravy,“ uvedl server Euractiv.cz. Zájem o elektromobilitu v rovině osobních vozidel na evropském kontinentě stoupal. Česko sice v tomto ohledu zůstává za evropským průměrem, ale i zde společnosti evidují zvýšený zájem. „Z našeho průzkumu Arval Mobility Observatory z roku 2023 vyplynulo, že 25 % zúčastněných českých společností osobní elektromobily buď již provozuje, nebo se na to chystá. Počet těch, kteří už je ve své flotile mají, se oproti předešlému roku zvýšil skoro dvojnásobně,“ řekl Tomáš Kadeřábek, expert na elektromobilitu v Arvalu. „Lehká užitková vozidla na elektrický pohon zavedlo nebo bude zavádět 18 % firem dotazovaných v průzkumu,“ doplnil Kadeřábek. V oblasti nákladních a těžkých vozidel je ovšem situace specifická, nejvíce se téma dotýká logistických firem. /pb/