ESREL 2009 přinesla nové a zajímavé poznatky Budou včas aplikovány i v praxi?

V minulých dnech se v Praze konala vědecká konference pod názvem ESREL (European Safety and Reliability) o průmyslové bezpečnosti a spolehlivosti. Úvodem poznamenejme, že je pořádána v různých zemích světa již od roku 1989, kdy dává dohromady optimálně sestavené skupiny akademiků, průmyslových výzkumníků a manažerů, kteří prezentují a probírají předměty svého výzkumu s aplikacemi napříč různými průmyslovými odvětvími. Čím byla zajímavá, podnětná, s čím novým přišla, na toto téma hovoříme s jejím představitelem doc. Ing. Radimem Brišem, CSc. Tématem konference bylo následující, poměrně obecné propojení: „Spolehlivost, riziko, bezpečnost:teorie a aplikace“. Vysvětlím dál. Jedná se o „pokrytí“ velkého množství témat v rámci spolehlivosti, rizika i bezpečnosti, mezi něž patří analytické metody pro ocenění rizika a spolehlivosti, dále různé optimalizační metody zejména v kontextu s údržbou, ale i metody zaměřené na studium a ocenění lidského faktoru, jakož i metody pro řízení rizika, implementaci rizika apod. n Oblast aplikací těchto metod je zřejmě velmi široká… …a neustále se rozšiřuje, od jaderného inženýrství, přes ropný a plynařský průmysl, elektrotechniku, stavebnictví, ale také ICT, bezpečnost v dopravě všeho druhu, jakož i studium rizik v biomedicíně a mohl bych pokračovat. V letošním roce byla navíc věnovaná významná pozornost i sociálním faktorům, které ovlivňují metody pro vyhodnocení rizik a spolehlivosti. Vše bylo doprovázeno náležitou demonstrací a vyhodnocením praktických aplikací zahrnujících obrovské technologické systémy a struktury. n Pane docente, konference ESREL se konala poprvé v České republice. Byla vybrána na základě tendru ESRA, jako vítěz ze tří uchazečů. To je významné ocenění… Tento výběr nebyl zdaleka náhodný už s ohledem na řadu významných vědeckých výsledků, kterých dosáhli výzkumníci ČR v problematice studia bezpečnosti a rizik. V současné době například kulminuje u nás velký grantový projekt 1MO6047Centrum pro jakost a spolehlivost výroby. Účastní se jej 8 významných vědeckých institucí a vysokých škol z ČR. Jmenujme alespoň ČVUT Praha, VŠB – TU Ostrava, VUT Brno, TU Liberec, AV ČR, a ještě je řada dalších. n Hlavní pořadatelskou hostitelskou institucí pro ESREL 2009 byla Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Proč se tedy konference konala v Praze? Důvod je zřejmý. Navzdory tomu, že VŠB - TU Ostrava má novou aulu, která by vystačila k pořadatelství, u takto významných konferencí se zpravidla nepřímo vyžaduje i atraktivnost místa konání. Navíc Praze byli nakloněni i hlavní manažeři asociace ESRA, kteří rozhodovali o pořadatelské zemi. Dalšími faktory, jež měly svou roli, jsou vedle celosvětového významu této konference i optimální poloha našeho hlavního města s náležitou cestovní dosažitelností a v neposlední řadě – kromě historického prostředí – i dostatečné hotelové zabezpečení. n Vraťme se k vlastní konferenci. Vím, že jste její přípravu zahájili již od července 2008. O zájmu účastnit se jí svědčí údaj, že jen k ústní prezentaci bylo přihlášeno téměř 550 referátů. V důsledku dobře organizovaného oponentního řízení (tři anonymní oponentní posudky na každý plný příspěvek) bylo nakonec vybráno a schváleno k prezentaci asi 340 referátů. Oponentní řízení se vedlo za pomoci ESRA, která má průběžně nominovány zodpovědné garanty za všechny tematické okruhy. Celý oponentní proces je řízen elektronicky prostřednictvím webové stránky konference s dobře zajištěnými přístupovými právy jednotlivých účastníků celého procesu (autoři referátů, oponenti, garanti tematických okruhů, členové technického výboru programu, organizačního výboru atd.). Elektronický systém byl vyvinut pro oponentní řízení v průběhu Esrelu 2006 v Estorilu v Portugalsku. Od té doby je systematicky zdokonalován za řízení managementu ESRA. Jen pro zajímavost – webová stránka konference www.esrel12009.org zaznamenala za 11 měsíců 826 648 návštěv s počtem 9070 návštěvníků z asi 80 zemí světa. n A samotný průběh konference? Jednání probíhalo v 6 paralelních sekcích, tematicky strukturovaných tak, aby nedocházelo k paralelnímu souběhu blízkých témat či okruhů. Největšímu zájmu se již tradičně těší oblasti, které se přímo či nepřímo dotýkají problematiky analýzy rizik a nebezpečných havarijních situací. Ať už je to v podobě integrace rizika do procesu rozhodování či samotné rozhodování pod tíhou rizika. Dalším nosným tématem bylo „Modelování a optimalizace údržby“, jehož význam rok od roku roste a stává se téměř fenoménem konference. Dále již tradiční a svým způsobem obecné téma „Systémová analýza spolehlivosti“ a konečně také nově a razantně se vyvíjející téma „Lidský faktor“ a jeho úloha v analýzách rizik a spolehlivosti. Nadstandardní pozornost byla věnována i problematice „Analýzy nejistot a citlivostních analýz“, jakož i všem aspektům, spojených s analýzou a vyhodnocením spolehlivostních dat. Za pozornost stojí, že teprve nedávno byla implementována na konference tohoto typu nová a spíše netechnická témata, jako je zaměstnanecká bezpečnost a organizace pracovní bezpečnosti, které si zde hledají svůj prostor. n Pokud jde o aplikační zaměření… …v tom směru se největší pozornost věnovala silovým resortům zejména z odvětví jaderného inženýrství, rozvodu a distribuce energie, jakož i z odvětví těžby a produkce ropy a zemního plynu, kde bylo silné zastoupení badatelů z Norska. Nově je v posledních dvou, třech letech věnovaná velká pozornost tématu „Kritické infrastruktury“, zejména v kontextu s nebezpečím teroristických útoků. Stejně je tomu i v odvětví dopravy všeho druhu (železniční, silniční, námořní, letecké). Konečně stabilní pozici si rovněž zaujímá i oblast ICT. Vyvrcholením konference byly tři zvané klíčové přednášky, které byly lákadlem pro většinu účastníků tohoto setkání. V první z nich, prezentované prof. P.-E Labeau z Univerzité Libre de Bruxeles, Sevice de Metrologie Nucléaire, měli delegáti možnost vyslechnout základní i nové integrující poznatky vztahující se k dynamickému přístupu ve spolehlivostních systémových analýzách. Jedná se o zcela nový přístup k otázkám spolehlivosti, přičemž je zřejmé, že většina průmyslových systémů je dynamických. Další z klíčových přednášek byla věnována moderním trendům pro identifikaci degradačních mechanismů a mikrovad ve struktuře elektronických součástek, kdy přednášejícím byl dlouholetý badatel v této oblasti prof. RNDr. Ing. Josef Šikula, DrSc. z VUT Brno, který se desítky let věnuje studiu defektů v mikroelektronických strukturách na bázi šumové diagnostiky. Poslední klíčová přednáška směřovala k otázkám využití zrychlených zkoušek spolehlivosti pro účely predikce výrobní spolehlivosti, kdy jejím autorem byl prof. Wiliam Q. Meeker, Departament of Statistics, Center for Nondestructive Evalution, Iowa State University. n Jaké bylo zastoupení jednotlivých zemí? Celkově se účastnilo 36 zemí nejen z Evropy. Zajímavý údaj – z Norska 59, Česká republika, jako pořadatelská země 32, což je největší účast ve 20leté historii. Určitou kuriozitou je vysoká účast z daleké Brazílie -15. n Tedy skutečnost, že se konference uskutečnila v Praze… …přispěla nejen ke zvýšené účasti výzkumníků, vědců, představitelů průmyslu na samotné konferenci, ale i k větší propagaci této problematiky na akademické půdě ČR. Nové poznatky, které na konferenci zazněly, představují potenciál, jenž by měl dát podnět k rozšíření i k novému zavedení obdobných témat do výzkumu v ČR. Rostoucí počet účastníků konference je také důkazem toho, že navzdory nepříznivé finanční i hospodářské situaci u nás i ve světě, je problematika studia i řízení rizik vysoce aktuální a přitahuje výzkumníky jak z akademické obce, tak i z průmyslu, což samo o sobě implicitně znamená dobré zázemí pro uplatnění nových poznatků v praxi. Celkově lze konstatovat, že konference Esrel 2009 v Praze byla velmi úspěšná. Během celého průběhu konference nedošlo k jedinému konfliktu, či nedorozumění, nebyla zaznamenána jediná stížnost v souvislosti s průběhem konference, spíše naopak, pořadateli byla zaregistrována spousta slov uznání a ocenění v souvislosti s programem, či organizací sekcí. V tomto smyslu lze konstatovat, že konference v Praze se zařadila mezi nejlépe organizačně zvládnuté akce tohoto typu v celé historii konání této události. ČR se navenek (před zraky celého odborného publika ve světě) projevila jako schopná a úspěšná v souvislosti s uspořádáním světové akce navzdory tomu, že rozhodnutí o pořadatelství padlo poměrně pozdě (jaro 2008). Oldřich Houška