Už čtvrtou automatickou dopravní loď (ATV) připravuje ke startu Evropská kosmická agentura (ESA, European Space Agency). V Guyanském kosmickém centru Kourou vstoupily do závěrečné fáze dokončovací práce na zásobovacím „náklaďáku“ ATV-4. Nese jméno vědecké ikony 20. století Alberta Einsteina a na mezinárodní kosmickou stanici (ISS) přiveze potřebný materiál. Do kosmu jej vynese raketa Ariane 5ES letos v červnu. ATV váží 20 tun včetně 6270 kg zásob (860 kg paliva pro ruské motory, 570 kg vody pro posádku, 66 kg vzduchu, 33 kg kyslíku, 2235 kg pohonných hmot pro orbitální manévry a 2506 kg suchého nákladu). Poté, co dorazí na ISS, bude u ní ukotven několik měsíců. Zásoby paliva se použijí ke korekci dráhy a k možným manévrovacím pohybům. Do ATV naloží také odpad, který shoří v atmosféře nad Pacifi kem během řízeného sestupu. ESA zahájila projekt letů nákladních kosmických lodí bez posádky v roce 2008. První ATV byl pojmenován Jules Verne. V roce 2011 jej následoval ATV Johannes Kepler, a třetí v březnu 2012 ATV Edoardo Amaldi, který dokončil svou misi v říjnu loňského roku. Pátý a zatí m zřejmě poslední ATV, který by měl startovat na začátku roku 2014, se bude jmenovat Georges Lemaitre po belgickém astronomu a knězi. Kosmické nákladní lodě vyrábí pro ESA fi rma Astrium, což je stoprocentní dceřiná společnost EADS (European Aeronauti c Defence and Space Company), jež působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu. Vznikla 10. července 2000 sloučením společností Aérospati ale-Matra z Francie, DaimlerChrysler Aerospace AG (DASA) z Německa a Construcciones Aeronáuti cas SA (CASA) ze Španělska. Snad bychom měli ještě připomenout, že Evropská kosmická agentura je mezivládní organizací pro využití vesmíru, která má v současnosti 18 členských států. Sídlo jejího ředitelství je v Paříži a jednotlivá centra se nacházejí na různých místech Evropy. Zaměstnává asi 2000 lidí (včetně subdodavatelů a pracovníků jednotlivých státních kosmických agentur) a v současnosti má roční rozpočet přibližně 3 miliardy eur. Česko začalo o plném členství v ESA vyjednávat v červnu 2007 a plnohodnotným členem se stalo 12. listopadu 2008. Jak uvádí Wikipedia, Francie nemohla postavit svůj kosmodrom v Evropě kvůli hustému osídlení. A protože svůj první Hammaguir v Alžírsku musela opusti t, rozhodla se včas pro jiné řešení. Místo pro stavbu zařízení bylo vybráno v Kourou roku 1964 a Francie si zde vybudovala svůj kosmodrom. Když se v roce 1975 etablovala Evropská kosmická agentura (ESA), nabídla jí Francie k užívání své Guyanské kosmické centrum. Komerční starty se prodávají též mimoevropským společnostem. ESA hradí dvě třeti ny rozpočtu kosmodromu a fi nancuje také rozšiřování a úpravy komplexu při vývoji nosičů Ariane. Pozemní segment se skládá z budov pro přípravu raket a satelitů, startovacího zařízení a závodu na výrobu paliva. Jsou zde i nefunkční rampy pro vypouštění již vyřazených raket typu Diamant. Komplex byl rekonstruován v letech 1975–1978 pro nosné rakety Ariane. Zařízení je v činnosti od roku 1968. Poloha poblíž města Kourou je mimořádně výhodná pro vybudování kosmodromu kvůli blízkosti rovníku a s ohledem na to, že rakety startují nad hladinu Atlanti ckého oceánu. Kourou leží přibližně 500 km severně od rovníku, na 5°8' severní šířky. Na této zeměpisné šířce přidává zemská rotace raketě rychlost 460 m/s, pokud startovní trajektorie směřuje na východ. Proto tedy lze snadněji dopravit satelit na požadovanou oběžnou dráhu. Z kosmodromu jsou vypouštěny družice a sondy Evropské kosmické agentury, Francouzské kosmické agentury CNES, ale také satelity komerční fi rmy Arianespace.
