Cenová rozhodnutí jsou základ pro stanovení regulovaných cen energií. Zásadní jsou také pro vyplácení peněz podporovaným zdrojům energie ze strany OTE. Zákonný termín pro vydání cenových rozhodnutí k cenám tepelné energie a podporovaným zdrojům energie je do konce září, pro sektor plynárenství a elektroenergetiky do konce listopadu. „Za závažný problém stále považuji notifikaci. U podporovaných a OZE stále nemáme k dispozici již loni přislíbené notifikace u Evropské komise. Hrozí tak opakování loňského roku – dotčená cenová rozhodnutí bez notifikace je problém vydat. ERÚ je prostě nevydá,“ uvedla jeho předsedkyně Alena Vitásková. Připomněla, že v loňském roce vláda ČR tvrdila, že je vše v pořádku a ERÚ (resp. jeho předsedkyně) cenové rozhodnutí jenom nechce vydat. Cenové rozhodnutí (s podmínkou) nakonec podepsal dnes již bývalý 1. místopředseda úřadu na základě Nařízení vlády ČR č. 402/2015 Sb. o podpoře elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů energie. Podle Aleny Vitáskové předmětné nařízení vlády bylo vydáno pravděpodobně na základě irelevantních tvrzení vztahující se k typu podpory a s tím související možností její výplaty. Týká se identifikace, zda se jedná o novou, či stávající podporu podle legislativy a s tím spojenou nutností notifikace před vydáním cenových rozhodnutí, či dokonce výplaty této podpory. Z dalšího vývoje je patrné, že tehdejší informace ministra Jana Mládka a předsedy ÚOHS P. Rafaje pro vládu ČR neodpovídaly skutečnému stavu věci, jak deklaroval ERÚ. Následné události daly ERÚ za pravdu. „Považuji za nutné k této věci doplnit, že Proti vyplácení podpor u nenotifikovaných zdrojů už bylo podáno trestní oznámení poslanci Parlamentu ČR. Pro ilustraci uvedu, že jenom za letošek dělá podpora celkem 45 mld. Kč. S platnou notifikací jsou přitom dosud rozdělovány pouze 3 mld. Kč. Zbývajících 42 mld. Kč se vyplácí nezákonně. Zatím mohlo být vyplaceno nezákonně 30 mld. Kč.“ Za notifikaci zodpovídá Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Podle loňského příslibu ministra Jana Mládka měla být předmětná notifikace zajištěna nejpozději v termínu únor–březen letošního roku. Notifikační řízení dosud nebylo ukončeno u podpory pro OZE uvedené do provozu v roce 2016, dále u OZE zprovozněných v letech 2006–2012 a u kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Pokud ERÚ notifikace obdrží, zdůraznila Alena Vitásková, je připraven vydat všechna cenová rozhodnutí ve stanoveném termínu. V opačném případě bude vydáno cenové rozhodnutí pouze na notifikované zdroje. Následně bude ERÚ vydávat změnová cenová rozhodnutí v souladu s udělenou notifikací na jednotlivé zdroje. MINISTR MLÁDEK: „MÁME PRVNÍ 2 NOTIFIKACE“ Evropská komise schválila notifikační rozhodnutí pro podporu malým vodním elektrárnám (MVE) a malým bioplynovým stanicím, které jsou (nebo budou uvedeny do provozu) od 1. ledna 2016 a označila podporu podle těchto režimů za slučitelnou s vnitřním trhem. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka: „Pro jistotu celého trhu, regulátora i státní rozpočet to je velmi dobrá zpráva. Vše jde podle oznámeného harmonogramu. Je také důležité říci, že Evropská komise znovu zopakovala, že si je vědoma potřeby ČR mít rozhodnutí pro tzv. staré OZE, které byly uvedeny do provozu v letech 2006–2012, do konce září.“ „Dva programy, jež mají v ČR podpořit výrobu elektřiny z vodní energie a produkci tepla z bioplynu, splňují podle Evropské komise unijní pravidla pro státní podporu. V září 2015 oznámila ČR plán podpořit provozovatele malých vodních elektráren s výkonem do 10 MW. Na toto opatření chce vyčlenit celkem 218 milionů Kč,“ uvedla v tiskové zprávě Evropská komise. V říjnu 2015 ČR ohlásila záměr podpořit bioplynové stanice s výkonem do 0,5 MW. Tato zařízení budou vyrábět teplo spalováním bioplynu, který bude z nejméně 70 % pocházet z vedlejších živočišných produktů, statkových hnojiv a biologicky rozložitelného odpadu. Na toto opatření je určeno celkem 522 mil. Kč. V souladu s pokyny budou vodní elektrárny o výkonu přes 0,5 MW dostávat podporu formou příplatku k tržní ceně, kdežto zařízením s nižším výkonem budou vypláceny garantované výkupní ceny. Pokud jde o bioplynové stanice, bude mít podpora ve všech případech podobu pevného příplatku za vyrobené teplo. Oba programy podpory minimalizují riziko, že bude v důsledku veřejného financování narušena hospodářská soutěž. Zajišťují totiž, aby uvedené platby nepřesahovaly minimum nutné k dosažení cílů programů. Nová tarifní struktura se odkl ádá ERÚ také zveřejnil oficiální výstupy veřejného konzultačního procesu k Nové tarifní struktuře (NTS) a představil své budoucí kroky. Osobní diskuse s občany i on-line podněty zaslané prostřednictvím formuláře, jichž se sešlo přes 16 000, ukázaly na nejpalčivější místa původního návrhu. „Chtěla bych ubezpečit každého, že výstupům konzultačního procesu přikládám velkou váhu a jsem velmi ráda, že podnětů dorazil tak vysoký počet. Již nyní mohu říct, že budoucí návrh Vyváženého tarifního systému nepočítá s platbou stanovenou primárně podle jističe,“ uvedla Alena Vitásková. Platbu za jistič by měl ve výpočtech nahradit parametr soudobosti. Zatímco kapacita jističe vyznačuje bezpečnostní a tedy teoretický limit spotřeby, soudobost značí, kolik spotřebičů nárazově domácnosti skutečně využívají a kdy je zapínají. Kupříkladu chalupáři, kteří se NTS obávali, protože mají vysoké jističe, mohou být klidní. Své přístroje zapínají hlavně o víkendu, kdy je síť méně vytížená, přinášejí jí jen minimální náklady. Vyvážený tarifní systém (VTS), jak je pojmenován budoucí návrh, se soustředí především na spravedlivé rozdělení nákladů na provoz distribuční soustavy. Náklady přitom neřeší jen z dnešního pohledu, ale s ohledem na následující desetiletí, kdy se počítá s rychlým růstem decentrální výroby. Státní energetická koncepce předpokládá, že decentrální zdroje energie bude mít v roce 2040 až 60 % spotřebitelů na hladině nízkého napětí. Zatím je to sotva 0,5 %. Takto radikální změna tarifní struktury proto podle ERÚ není nutná. Bude vázána na aktuální situaci na energetickém trhu ČR i EU a na dosažení 30 % podílu decentrální výroby na nízkém napětí, což lze odhadnout na desetiletí. „V žádném případě nechceme penalizovat samovýrobce elektřiny, ať už si montují na střechu solární panely nebo jiné zdroje energie. Musíme pro ně nastavit speciální tarif tak, aby náklady na jejich připojení neplatili ostatní uživatelé sítě a zároveň aby byl tarif pro samovýrobce tak zajímavý, že se nebudou chtít odpojit,“ dodala Alena Vitásková. /zú/
