Zkusme se podívat na výrobní firmu trochu z jiného úhlu, než bývá obvyklé. Organizační struktura (schéma) obecné výrobní firmy by mohlo vypadat ve zjednodušené podobě třeba jako na obr. 1. Pod generálním ředitelem je úroveň odborných ředitelů – obchodní, technický, výrobní a ekonomický, a také řízení jakosti. V organizační struktuře pod odbornými řediteli jsou odborné útvary. Je to samozřejmě jenom model. Výrobní ERP systémy musejí řešit, na rozdíl od specializovaných obchodních systémů, komplexní zvládnutí všech výrobních procesů. O to je samozřejmě vše složitější. Poptávky a nabídky Zkusme na příkladu simulovat průběh poptávkově-nabídkového procesu. Tento proces je charakteristický především pro zakázkové typy výrob. Ale i u sériových výrob se uplatní, a to v procesu zavedení nového výrobku do výroby. K obchodnímu řediteli dorazila poptávka. Ten ji i se svým vyjádřením předává do prodejního oddělení, které poptávku komunikuje s technickým ředitelem a následně s oddělením technologie a konstrukce, které se vyjadřuje k realizovatelnosti, specifikuje požadavky na materiál a odesílá poptávku do nákupního oddělení, které se vyjadřuje k materiální zajištěnosti od dodavatelů. Odtud poptávka putuje do výroby, která posuzuje kapacitní zajištěnost pro požadovaný termín dodání a nákladovou kalkulaci dopracovává ekonomický útvar. Pro jednoduchost příkladu již neřešíme vyjádření útvaru řízení jakosti, které je pro celý proces nezbytné. Pokud jsou všechny podklady v pořádku, obchodní ředitel může zpracovanou nabídku odeslat zákazníkovi. V reálném životě je samozřejmě věc složitější, u různých firem se tyto procesy odlišují, ale jejich podstata zůstává: proběhlý proces zpracování nabídky musí ctít zásady posouzení vyrobitelnosti se standardní úrovní jakosti a s nabídkovou cenou a dodacím termínem. Při grafickém znázornění to může zjednodušeně vypadat jako na obr. 2. I z tohoto zjednodušeného schématu je zřejmé, že proces zpracování nabídky ve výrobní firmě se zakázkovým typem výroby prakticky zasahuje do všech částí organizační struktury výrobní firmy. A to zde komentuji jeden jediný proces. Těch však – a to navíc v reálném čase – běží desítky současně. Jednoduchý příklad ukazuje na základní požadavek na ERP výrobních společností, a to na jejich schopnost definovat velké množství procesů, které jsou ve výrobních firmách denně realizovány, tyto procesy aktivně řídit, monitorovat a následně měřit jejich výkonnost. Napříč organizační strukturou Jaký je ale vliv organizační struktury firmy na hlavní úlohy ERP systému ve výrobních společnostech? Organizační struktura výrobní společnosti je pro její fungování samozřejmě nezbytná a zrcadlí její vnitřní uspořádání, vztahy mezi jednotlivými odděleními, útvary atd. Samotné schéma organizační struktury je pouhým – grafickým – znázorněním vztahů nadřízenosti a podřízenosti a vazeb mezi jednotlivými články organizační struktury. Z obr. 2 je jasně patrné, že průběh jakéhokoli procesu v rámci výrobní firmy (poptávkově-nabídkové řízení, likvidace faktury došlé, proces zaplánování objednávky do výroby, proces plánování a realizace nákupu materiálu atd.; jsou jich desítky) je v drtivé většině případů, jak již bylo komentováno, realizován „napříč“ organizační strukturou firmy. Aby realizace procesu v ERP systému, tedy tok informací, byla optimální, musejí informace konkrétního procesu splňovat následující obecné podmínky: informace musí být pravdivá; musí přijít včas; musí být na správném místě. Jaká je tedy vazba procesu na organizační strukturu firmy? Ano, informace musí být – jak uvedeno výše – na správném místě. Tedy požadavek na nákup materiálu u nákupce, výdejka materiálu ve skladu, technologický postup u výrobního dělníka, expediční příkaz v expedici atd. Správné informace pro správné lidi Kde ale toto „správné místo“ – v rámci organizační struktury – je, není z pohledu ERP systému významné. Jestliže vezmeme v praxi často diskutovanou otázku při řešení organizačních schémat výrobních firem: kde má být oddělení nákupu materiálu? Má být pod obchodním ředitelem – vždyť je to obchod, anebo má být pod výrobním ředitelem– vždyť je to materiál pro výrobu? Je zřejmé, že z pohledu ERP systému nejsou tyto úvahy relevantní, jeho úkolem je „dopravit“ informaci k nákupci, který musí materiál zajistit, a z pohledu ERP systému je lhostejné, jestli je organizačně „pod obchodním“, nebo „pod výrobním“ ředitelem. Jiří Flídr, www.asv.cz
