Energie & Teplo

Úvodní projevy na výstavách Power Gen bývají nabité fakty. I když např. dr. Ing. Johannes F. Lambertz, výkonný ředitel RWE jistě neprozradil své strategické plány, jeho slova lze reprodukovat s platností pro ČR. Trh je podle pana Lambertze v důsledku krize téměř nepředvídatelný v tom jak se bude vyvíjet, nicméně některá fakta jsou pro výrobce energetických zařízení jasná. Je tu například skutečnost, že asi 1700 uhelných elektráren na světě (celkový výkon 1700 GW) je v druhé polovině své životnosti, jen v Evropě je to 65 % z celkového počtu fungujících. Už nyní jsou nahrazovány novými, a to s účinnostmi, které se ještě nedávno zdály snem. 500MW elektrárna v německém Wilhelmshafenu dosahuje 50% účinnosti! Ostaně, co se tohoto ukazatele týče, je na tom Evropa s průměrem 38 % účinnosti v porovnání s USA a Asií s 30 % docela dobře. Jenže – průměr zvedají nové zdroje v Německu a zdroje postavené s pomocí EU ve Španělsku a Skandinávii. Tento poloostrov, včetně sousedního Finska, také vykazuje nejlepší výsledky ve stavbě zdrojů na biomasu, které ostatně, zcela v souladu s představami komisariátu EU, prožívají neobvyklý rozmach. Podobně jako větrné elektrárny a solární energie. Spaluje se dnes i podestýlka chovů slepic. Ano, na světě bude nutné do roku 2030 vybudovat kapacity s výkonem 3700 GW a je tedy otázkou, jaké zdroje to vlastně budou. Jednoznačně se hovoří o alternativních zdrojích, kde se neprojevuje omezení vyplývající z obchodování s povolenkami CO2. Je samozřejmé, že právě tyto povolenky poněkud zamíchaly s trhem, neboť i jen technicky řečeno, instalace jímání CO2 na zdroji snižuje jeho účinnost o 10 %. Zatím se tedy investoři výstavbě nových zdrojů začínají vyhýbat, nahrazují se staré technologie novými a zajímavé je, že vlastně nikdo moc nepočítá s razantním nárůstem jaderné energie – i když se o ní hodně mluví. Kapitolu investic můžeme uzavřít konstatováním, že v tomto ohledu vede jasně Asie, kde bude do roku 2030 postaveno nejvíce zdrojů. A Asiaté si vybírají, pokud akceptují zahraničního dodavatele. Zde může posloužit jeden zajímavý příklad, Čína investuje do nákupu hi-tech Siemens, vysokonapěťového 800kV vedení nového typu, jímž přenáší energii hydroelektráren na horních tocích svých řek v horách do průmyslových oblastí vedeními 1400 km dlouhými. Beze ztrát a bezpečně. Aktivita předních dodavatelů vysokonapěťových zařízení je orientována na další vývoj i vzhledem k velké investiční aktivitě do větrných elektráren. RWE hovoří o nových 300 GW této levné energie, Siemens, ústy Wolfganga Dehena, výkonného ředitele energetického sektoru dokonce o 630 MW s rezervou až do 1000 MW. (Jen pro zajímavost, tyto kapacity by pokryly jen 25 % spotřeby domácností Londýna.) Pohled na mapu Evropy jasně ukazuje, že počet tzv. větrných parků v severních částech, zvláště pobřežních vod Severního i Balstkého moře, nabízejí obrovské prostory. Jak by ne, nároky na prostor jsou ohromné, k instalaci větrných elektráren o kapacitě 300 GW je třeba prostor 25 000 km2, u výkonu 700 GW u solárních elektráren současné technologie je to 8000 km2. Úctyhodné plochy ale pro současnou dobu energetického přešlapování, tedy doby, kdy si někteří politici a veřejnost připustí, že klimatické změny tu jsou a budou, zřejmě nezbytné. /bal/