Na pozemku bývalé cementárny
v Bonnu, na pravém břehu Rýna,
vyrůstá multifunkční městská část
s pozoruhodnou energetickou koncepcí:
v zimě bude podpovrchová
voda budovy vytápět, v létě chladit.
Nová městská část zahrnuje administrativní
budovy, hotel, nejrůznější
gastronomické provozy a zařízení pro
trávení volného času. Čtyři budovy
jsou již obsazeny. Centrálně položený
pětihvězdičkový hotel Kamela Grand
pak uvítal první hosty v listopadu.
Zvláštností je způsob jakým investor,
Bonn Visio, spojuje moderní techniku
budov s energetickou koncepcí
budoucnosti. „Bonnské geotermální
zařízení je inovativním projektem,“
tvrdí šéf Německé energetické agentury
Stephan Kohler. „Dokumentuje
možnost využívat teplo ze země
i v našich zeměpisných šířkách.“
Kohler předpokládá, že tento způsob
brzy nalezne následovníky, protože je
koncipovaný tak, že ho lze využívat
v řadě regionů. Předpokladem jsou
skleněné fasády domů, které vyžadují
chlazení interiérů v letních měsících.
Tvůrci vzali v úvahu 10 různých
energetických variant z hlediska ekologie,
ekonomiky a komfortu. Nic
však nebylo tak hospodárné jako geotermické
zařízení využívající spodní
vody s aquiferovým zásobníkem.
Původně se uvažovalo také o využití
solární energie. Tento způsob byl
posléze zamítnut. Geotermální energie
je dostatečné efektivní. Sluneční
energie nepřináší žádnou přidanou
hodnotu.
Podzemní vody se soustřeďují
v suterénní nádrži obložené oblázky.
Podzemní vodonosné vedení bude
využito v létě k ukládání tepla, které
vzniká při chlazení budov; v zimě
bude procházet studená voda vedená
do podzemí výměníkem tepla.
Zatímco obvyklá podpovrchová
geotermická zařízení využívají
podzemní vody se stálou teplotou
kolem 12 ?C , zde se voda ochlazuje
v průběhu zimy na zhruba 6 ?C na
jaře, takže je vhodná pro chlazení
během letních měsíců. Teplo vznikající
během chlazení se znovu odvádí
do země. Administrativní budovy
i hotel mohou být proto vytápěny
konzervovaným teplem z letních
měsíců. Takto lze dosáhnout o 10 %
vyšší efekt než při běžném využívání
zemního tepla.
Systém si vyžádal náklady ve výši
6,5 mil. eur, což je zhruba o 15 %
víc než u běžných zařízení. Vložená
investice se však díky svému výkonu
vyplatí nejpozději do 10 let. Technická
infrastruktura chladicí a topné sítě
je v tomto rozsahu i způsobu provozu
v Německu ojedinělá. Pumpa nového
energetického systému dopravuje 40
až 60 l podzemní vody za sekundu.
Čerpá ji z celkem 6 zdrojů, přičemž
lze střídavě zapojit tři tzv. sací a vsakovací
studny.
Ekologicky trvalým zásobováním
energie se ročně uspoří 400 t oxidu uhličitého.
Zařízení vyrobí za rok 4100 MW
určených k chlazení, čímž pokryje
takřka 100 % spotřeby budov v nové
bonnské městské části. Spotřebu tepla
zajistí (s 4265 MW) zhruba ze 70 %.
Zbývající část pokryje plyn, který lze
připojit kdykoliv podle potřeby. /eb/