Energetika prochází v posledních letech zásadní proměnou. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i postupující dekarbonizace nutí firmy hledat nové cesty, jak zajistit stabilní a ekonomicky udržitelný provoz. Jedním z nejrychleji se rozvíjejících řešení jsou bateriová úložiště, která umožňují lépe využívat obnovitelné zdroje, vyrovnávat odběrové špičky a zvyšovat energetickou soběstačnost podniků.
Na českém trhu se segment bateriových úložišť teprve rozjíždí, přesto už se zde formují silní hráči, kteří mají za sebou roky vývoje a praktických zkušeností. Jedním z nich je Fenix Group. Firma je známá především jako výrobce elektrických topných systémů, ale v posledních letech je také průkopníkem v oblasti chytrých energetických řešení. Prostřednictvím své dceřiné společnosti AERS (Advanced Energy Storage Systems) se věnuje vývoji a výrobě bateriových úložišť, která dnes nacházejí uplatnění v širokém rozpětí aplikací od domácností po velké průmyslové areály. O tom, jak vypadá současný český trh s bateriovými úložišti, proč firmy čím dál častěji investují do vlastních zdrojů energie, jaké trendy hýbou odvětvím a jakou roli v něm hraje Fenix Group, jsme hovořili s Cyrilem Svozilem jr., předsedou správní rady společnosti.
V jaké situaci je současný český trh dodavatelů bateriových úložišť a jaké místo v něm zaujímá Fenix Group? Český trh je ve znamení velkých očekávání, a to zejména co se týká velkých bateriových úložišť pro poskytování tzv. služeb výkonové rovnováhy pro ČEPS. Fenix Group jako zakladatel technologického startupu AERS, který se vývojem bateriových úložišť zabývá, má v tomto segmentu poměrně slušný náskok, a to zejména v oblasti funkcionalit a řízení, které jsou vyvinuty pro českého zákazníka. AERS byl založen v roce 2016, tedy jinými slovy, my jsme v oboru opravdu od dřevních začátků, kdy se ještě o těchto technologiích prakticky žádná diskuse nevedla. Za tu dobu jsme postavili několik ve své době největších bateriových úložišť v ČR a máme stovky zákazníků pro domácí stanice a desítky zákazníků pro velká (typicky kontejnerová) řešení.
Jaká jsou vaše hlavní využití (vyhlazování odběrových špiček, energetická záloha objektu, spotové nákupy elektrické energie, služby výkonové rovnováhy či jiné) a kdo je typickým zákazníkem společnosti, resp. co na vašem řešení a službách nejvíce oceňuje? Typickým zákazníkem je majitel středně velkého výrobního areálu, který řeší optimalizaci nákladů za energie. Toho lze dosáhnout ořezáváním špiček odběrového diagramu (peak- -shaving), zamezením mikrovýpadků a nákladů s nimi spojených, inteligentním nákupem a prodejem elektřiny na spotovém trhu, případně i zapojením do obchodní flexibility (regulace odchylky obchodníka). V posledním roce je ovšem patrný trend investic do velkých bateriových úložišť jako nástroje pro regulaci frekvenci na síti, tedy těmi tolik diskutovanými stand-alone baterkami pro SVR [služby výkonové rovnováhy — pozn, red.]. Tento rok jsou opravdu dominantní částí poptávek.
Odpovídá současná nabídka průmyslových bateriových úložišť Fenix Group plně potřebám trhu, a pokud ne, co nového připravujete? Snažíme se naše výrobky pořád posouvat dále, protože dnes už na trhu nejsme sami. V tuto chvíli spouštíme prodeje našich středně velkých úložišť CES (compact energy storage) s výkonem 125 kW a kapacitou 261 kWh, které pokryjí další část trhu a poptávek, na kterou jsme doposud nebyli schopni reagovat. Zaměřeno je tedy na menší firmy, provozovny, hotely apod. Kromě řady CES intenzivně pracujeme také na velkých bateriových úložištích určených typicky pro výše zmíněné SVR služby. Zákazníkům jsme schopni nabídnout BESS (battery energy storage system) s českým střídačem, vyráběným pro nás Škodou Electric, a tím zákazníkům garantujeme bezpečnost v kyberprostoru.
Má pro zákazníka smysl realizovat bateriové úložiště s dotací podle pravidel Modernizačního fondu, nebo raději bez dotace, ale s řešením optimalizovaným na jeho situaci a potřeby? Bez dotace, s jasným plánem.
Jak vidíte vývoj trhu v oblasti financování bateriových úložišť? Bude dominovat financování z vlastních zdrojů kombinovaných s úvěry bankovních domů, nebo se do toho zapojí i jednotliví dodavatelé se službami leasingu svých úložišť? Leasing jsme řešili již před několika lety, nicméně zatím se trh tímto směrem příliš neposunul. Takže zatím jde opravdu buď o projekty financované z vlastních zdrojů, případně doplněné externím bankovním financováním.
Jak jsou na tom bateriová úložiště od Fenix Group v oblasti kybernetické bezpečnosti? Jak jsem již zmiňoval, nejdůležitější know-how, které máme, spočívá právě v nadřazeném řízení veškerých našich technologií, které máme v nabídce. Komunikace a cloud pro ovládací interface je také zde, pod naší kontrolou. Dokonce co se týče hardwaru, tak pracujeme s českým výrobcem Škoda Electric, a nabízíme tedy i řadu velkých BESS, kde je celá technologie vyvinuta a vyráběna zde.
Jak je na tom Česká republika v porovnání s jinými evropskými státy v oblasti regulace, bezpečnosti a povolování bateriových úložišť? Jsme jako všude „přeregulovaní“ nebo budeme alespoň v tomto oboru „štikou v rybníku“? ČR, bohužel, není onou pomyslnou štikou v rybníku už poměrně dlouhou dobu, a to prakticky ve všech měřitelných kritériích. Jsme buď absolutně přeregulovaní, nebo donedávna některé projekty nešly realizovat vůbec. Dlouhé roky se čekalo na legislativní rámec, který by vůbec nadefinoval, co je tzv. samostatně stojící „baterka“. S LEX OZE III jsme se posunuli vpřed, ale proč se na něj čekalo tolik let, když už podobná schémata v ostatních členských zemích EU existují, je mi dodnes záhadou.
Jaká je reálná degradace vašich bateriových úložišť a jak významně ovlivní příjmy v čase postupný pokles jejich kapacity? Záleží pochopitelně na způsobu používání, ale obecně platí, že pracujeme s kvalitními dodavateli bateriových článků a z našich vlastních zkušeností (naše vlastní první BESS jsme spouštěli v roce 2018) máme potvrzeno, že životnost je delší, než byly původní předpoklady. Obecně lze asi říct, že 15—20letá životnost je reálná s tím, že celková kvalita (state of health) baterky za tu dobu klesne pouze o 20—25 %.
Pro zákazníky jsou kromě ceny a technických parametrů důležité i záruční podmínky. Jak je máte nastavené a jaké místo zaujímá tato oblast v hierarchii požadavků vašich zákazníků? Nabízíme standardně 5letou záruku nebo 6 000 až 8 000 cyklů podle typu zařízení. Pokud bychom počítali, že baterie provede jeden cyklus nabití a vybití denně, bavíme se o 8 000 dnech, což je životnost více než 20 let.
Trh bateriových úložišť je u nás teprve v počátcích, přesto není daleko doba, kdy se začne řešit i téma udržitelnosti a konce životnosti jednotlivých prvků. Jsou jednotliví dodavatelé úložišť připraveni na aktuální požadavky EU na sběr, recyklaci a likvidaci bateriových úložišť a samotných baterií? Ano, je to dnes již povinnost. Nicméně bych rád podtrhl jednu věc. Dnes byrokrati pracují s nějakou jednou konkrétní technologií, případně chemií v bateriových článcích, nicméně lze předpokládat, že za 10—15 let bude převládat technologie jiná. Ať už půjde o sodíkové baterky, nebo jiné, tak platí, že tento segment je velmi dynamický a nelze očekávat, že jsme dospěli do nějaké finální fáze vývoje ukládaní energie. Jelikož jsme „v baterkách“ již od roku 2016, můžeme jenom konstatovat, že vývoj, který tento segment absolvoval, je dechberoucí. A když se někde něco posouvá takhle rychle kupředu, je dobré být u toho…
/Peter Šovčík/