Vojenský bunkr z 2. světové války v Hamburku se stal pilotním projektem. Důvodem je proměna tohoto 42 m vysokého betonového protiletadlového objektu z roku 1943 v městské čtvrti Wilhelmsburg na inovativní energetický projekt. Déle než 60 roků tento objekt o zastavěné ploše 57 × 57 m chátral a měnil se postupně v ruinu. Pak přišla záchrana: v letech 2006 až 2009 byly zpracovávány koncepce jeho využití, které vyústily v rozhodnutí stavbu sanovat a přestavět na energetickou ústřednu. Hlavní zásluhu na této proměně má společnost Hamburg Energie, městský dodavatel elektrické energie a tepla. Střecha bunkru je pokryta CPC vakuovými trubkovými slunečními kolektory na ploše 1348 m2. Jde o zatím největší sluneční termické zařízení instalované v Německu o výkonu 750 kW s roční produkcí tepla kolem 600 MWh. Na jižní stěně fasády bunkru jsou instalovány fotovoltaické sluneční články o celkové ploše 670 m2 a výkonu 100 kWp s přibližnou roční produkcí 90 MWh elektřiny. V podzemních prostorách bunkru se nachází malá kogenerační elektrárna spalující biometan. K dispozici je také kotel na dřevní štěpku. Právě v něm se ukládá teplo ze slunečních kolektorů, odpadní teplo ze sousedního podniku Nordische Ölwerk a teplo z elektrárny. V noci se akumulační zásobník tepla „nabíjí“ a během dne pomáhá pokrývat větší spotřebu tepla. Roční produkce energetického bunkru dosahuje (ze všech zdrojů) 22 400 MWh tepla k vytápění 3000 domácností a 2850 MWh elektrické energie, která stačí pro zásobování asi 1000 domácností. V jedné věži bunkru byla zřízena kavárna s vyhlídkovou terasou na konzolové desce ve výšce 30 m. Návštěvníkům poskytne pohled téměř na celé přístavní město. Nyní se začíná posuzovat efektivita ukládání přebytečného tepla do vodního zásobníku v provozních podmínkách (v rámci akce Smart Power Hamburg), plán je rozšířen o posuzování akumulace přebytečné elektrické energie z větrných elektráren, přeměněné v teplo. Což je aktuální právě pro severní regiony Německa. „Také v Německu je ještě co dohánět v regeneraci tepla, protože 90 % domácností stále využívá k vytápění fosilní paliva, většinou topný olej a zemní plyn. Proto musíme přijmout drastická opatření,“ říká Philipp Vohrer, generální ředitel Agentury pro alternativní energie (AEE). U novostaveb jsou sice oblíbená tepelná čerpadla země/vzduch nebo kotle na pelety. Tyto vytápěcí systémy ale nepřispějí k žádoucímu rychlému snížení emisí CO2. Jak ukazují zkušenosti z Wilhelmsburgu, částečné řešení problému přinese právě sluneční energie určená k vytápění. Studie Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy (ISE) ve Freiburgu ukázala, že sluneční dálkové vytápění by mohlo v Německu do roku 2050 pokrýt 1/5 potřeby tohoto tepelného výkonu. Vzorem v solárním vytápění pro Německo je jeho soused – Dánsko, které je v tomto směru průkopníkem. Dánové budou do roku 2035 zajišťovat veškerou svou potřebu elektrické energie a tepla pouze z OZE využíváním sluneční vodní a větrné energie. /tej/
