Předběžnou zprávu nezávislé
energetické komise vedené předsedou
Akademie věd ČR Václavem
Pačesem dostala česká vláda
4. června, definitivní podoba bude
známa až na podzim. Již zveřejněné
údaje však vzbudily diskusi
– a jak se dalo čekat, i odmítavou
reakci ministra životního prostředí
Martina Bursíka. A to přesto,
že Václav Pačes po celou dobu
práce komise říkal, že cílem není
žádné jednoznačné doporučení
vládě, pouze analýza s vyčíslenými
dopady. Sám Pačes však víckrát
v médiích jako svůj osobní
názor připustil, že do budoucna
bude jaderná energetika velmi
důležitá.
Komise přišla s doporučením,
aby vláda u všech plánovaných
elektráren a dalších energetických
projektů zahájila proces EIA, který
analyzuje jejich dopady na životní
prostředí. Je to první krok k tomu,
aby se ujasnilo, které součásti
uvažovaného energetického mixu
jsou reálné v českých podmínkách
a které nikoli. Pokud jde o uhlí,
dospěla k závěru, že stávající limity
na těžbu je třeba zachovat, uvolnit
pouze malé změny jejich linie, a to
na dole Bílina (Severočeské doly),
kde to není velký problém. Překvapovat
ovšem může názor, že uhlí by
se mělo používat téměř výhradně na
výrobu tepla, tj. postupně by měly
z mapy republiky zmizet všechny
elektrárny, které vyrábějí jen elektřinu.
Teplárenství bylo zatím spíše na
okraji zájmu. Ale málokdo si uvědomuje,
že je postaveno především
na uhlí, takže konec těžby, např.
v dole ČSA v Mostecké uhelné,
může přinést teplárnám po roce
2020, ale už předtím, ohromné problémy
– a s tím lidem, kteří jsou
na teplárenské systémy se svými
domácnostmi napojeni. Pačes si
ovšem uvědomuje, že učinit takové
rozhodnutí, tj. hledat způsoby, jak
tržně přijatelným způsobem omezit
spalování uhlí v elektrárnách,
není jednoduché a že je to politická
záležitost.
Zdrženlivě se výstupy komise
vyjadřují i k využití plynu. Jak
řekl Václav Pačes, význam plynu
vzroste, ale plyn je drahý a dodávky
nespolehlivé. Doporučení pro vládu
bude znít asi tak, že by bylo rozumné
posilovat propojení Evropy ve směru
sever – jih, zvláště když se také Itálie
nově zaměřila na plyn z Afriky.
Komise rozebírala i otázku, zda
by se Česká republika neměla stát
výrobcem paliva pro jaderné elektrárny,
a to proto, že má sama zásoby
uranu na svém území. Výroba paliva
z uranu však není tak jednoduchá
věc, jak se někomu na první pohled
může stát. Od uranu vytěženého ze
země k palivu určenému pro vložení
do jaderného reaktoru vede dlouhá
cesta. A nevyplatí se to dělat v rámci
ČR v malém – jenže noví zákazníci
by se těžko sháněli.
Milena Geussová