Téměř pětimetrový elektrický sedan Mercedes-Benz EQE je k dispozici v pěti verzích, ovšem jen 350+ kombinuje větší akumulátor z typu EQS s pohonem zadních kol. Kombinovaný dojezd tak činí 684 km.
Rozpoznat modelové řady EQE a EQS není zejména při pohledu zepředu snadné. Obě působí jako futuristické zaoblené sedany, jež dávají jasně na odiv, že jsou poháněné elektřinou. Rozdíly v nich ale jsou, a to nejen v cenách a v délkách karoserií, kdy EQS je delší o 277 mm, ale také v typu karoserie. Možná byste to, stejně jako my, očekávali naopak, ale zatímco luxusněji pojaté EQS je liftback s velkou výklopnou stěnou v zádi, EQE je tříprostorovým sedanem s relativně malým přístupem do zavazadlového prostoru o objemu 430 l. Celkově se však s kompaktnějším EQE v reálném světě „žije“ lépe, vůz se i pocitově snadněji řídí a působí, že jej máte „více v ruce“. Možná tento efekt vyvolala i varianta 350+ vybavená pouze jedním elektromotorem, a tedy pohonem zadních kol. I když EQE není vozem se sportovními ambicemi, jeho řízení je jednoduše příjemným zážitkem v duchu klasických sedanů Mercedes-Benz vyšší střední třídy. Odmyslíme-li si specifika elektrického pohonu v podobě jeho charakteristiky, plynulosti a minimální hlučnosti, což jsou samy o sobě atributy přirozeně podtrhující komfort, pak pocit ve volantu, dokonalá směrová stabilita a celková úroveň pohodlí připomínají klasickou třídu E. V případě testovaného vozu pohodlí navíc umocňoval volitelný vzduchový podvozek Airmatic. Testovaná varianta 350+ užívá šestifázový (2× 3 fáze) elektromotor, jenž byl letos posílen o 20 kW. Celkově tedy poskytuje 235 kW (320 k). Nicméně my jsme měli k testu ještě původní verzi o výkonu 215 kW (292 k), k níž se vztahují i naměřené hodnoty spotřeby a dynamiky uvedené v tabulce. Provedená aktualizace kromě výkonu změnila také další hodnoty: kombinovaná spotřeba podle WLTP klesla z 16,9 na 16,2 kWh / 100 km, což znamená prodloužení normovaného dojezdu ze 663 na 684 km. Zlepšení se projevuje také v akceleraci, a to konkrétně ve zkrácení casu potřebného ke zrychlení z 0 na 100 km/h ze 6,5 na 6,1 s. Zajímavostí je, že ke změnám došlo jen softwarovými úpravami bez mechanických změn, což jen naznačuje, jaký potenciál v sobě vývoj elektrického pohonu stále skrývá. Sedan EQE vykazuje koeficient celního odporu vzduchu cx = 0,22, což je velmi nízká hodnota. Přispívá k tomu, že při cestování rychlostmi na hranicích povoleného dálničního limitu a s předvídavým stylem jízdy na okresních silnicích lze i s takto velkým vozem jezdit za 18 až 19 kWh / 100 km, což by samo o sobě stačilo na reálný dojezd přesahující 500 km. S častějším využíváním výkonového potenciálu, který zajišťuje solidní a zcela dostatečnou, ale nikoli strhující dynamiku, a při dynamičtějších přesunech u našich západních sousedů je potřeba počítat se spotřebou vyšší. Nám se týdenní průměr zastavil na hodnotě 22,5 kWh / 100 km, což stále znamená velmi solidní reálný dojezd přes 400 km. EQE 350+ je schopný rychlého doplňování energie výkonem až 170 kW, který se až do přibližně 80 % kapacity akumulátoru udržuje nad 120 kW. Komfortní cestovní sedan EQE 350+ je spolu s ostatními motory k dispozici ve speciálních edicích Electric Art, které mají za cíl podpořit prodejní čísla, jež u těchto modelů postavených na elektrické platformě EVA celosvětově nedosahují původních předpokladů. Pro všechny čtyři modelové řady postavené na daném technickém základu přinášejí finanční zvýhodnění i vylepšení výbavy. V případě sedanu EQE jde o snížení ceny přesahující 200 000 Kč a další výbavu, například v podobě digitálních pixelových světlometů (více než 1,3 mil. mikrozrcadel v každém světlometu), audiosystému Burmester či 360° kamery pro parkovací systém. Je zajímavé porovnat, že model EQE, i přesto, že na trh přišel před třemi roky, působí ve srovnání se svými mladšími konkurenty z Mnichova (i5) a Ingolstadtu (A6 E-tron) stále nejfuturističtěji. Je také nejvíce zaměřen na cestovní komfort.
/Petr Hanke/
