Průzkumy ve vyspělých zemích opakovaně ukazují, že většina jeho obyvatel, včetně obyvatel Česka, nemá příliš přesnou představu o tom, jak výrazně se v posledních desetiletích mění svět. Samozřejmě všichni tušíme, že rozvoj velké části států tzv. třetího světa byl poměrně rychlý, pokud ale mají lidé odhadovat, tempo změny většina z nich výrazně podcení, byť výsledky se skupina od skupiny a země od země o něco liší. I proto si autor troufá odhadnout, že by pro velkou část obyvatel naší republiky bylo překvapením, kdyby se dozvěděli, že „zbytek světa“ už roky spotřebovává více elektřiny než 35 de facto nejvyspělejších zemí sdružených do organizace OECD. Podle nové zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která bohužel přináší čísla teprve za rok 2016, činil podíl zemí mimo OECD na globální výrobě elektrické energie v roce 2016 56,2 %. Před 40 lety to bylo zhruba necelých 30 %, zhruba od 90. let se ovšem začal jejich podíl výrazně zvyšovat. Pro ilustraci: v první dekádě 21. století rostla spotřeba elektřiny ve vyspělých zemích OECD ročně v průměru o 1,1 %. V zemích mimo OECD to ve stejném období bylo v průměru o 6,4 % ročně. Celková spotřeba elektřiny tak za rok roste v posledních letech zhruba o necelá 3 %, v loňském to bylo zhruba 2,9 %. Celková světová výroba v roce 2016 činila 20 863 TWh, země OECD z toho spotřebovaly 9 512 TWh. Trend setrvalého meziročního nárůstu výroby v posledních 40 letech přitom narušila pouze hospodářská krize v letech 2008–2009. Největšími spotřebiteli elektřiny mimo oblast OECD byly v roce 2016 Čína, Indie, Rusko a Brazílie, které společně představovaly 36,1 % celkové globální spotřeby. Oblastí s největší spotřebou je v zemích mimo OECD průmysl, představuje přibližně polovinu celkové spotřeby. Na globální hrubé výrobě elektřiny se uhlí podílí 38,3 %, zemní plyn 23,1 %, vodní elektrárny 16,6 %, jaderné elektrárny 10,4 % a obnovitelné zdroje (bez vodních elektráren) 5,6 %.
