Už když jsme před osmi lety poprvé jezdili s novým sportovním vozem Alpine A110, bylo jasné, že jde jen o začátek něčeho většího a že má Renault se znovuzrozením slavné značky Alpine velké plány (kuráž mu k tomu jistě dodávaly tehdy již fantastické úspěchy vzkříšené značky Dacia). Pro výrobu tohoto dvoumístného kupé s řadovým čtyřválcem před zadní nápravou Renault zrekonstruoval jednu z hal původní továrny Alpine v Dieppe, kde vznikají A110 v exkluzivních podmínkách a se značným podílem ruční práce. Záhy jsme se dozvěděli, že budoucnost Alpine má být již výhradně elektrická. První vlaštovkou na tomto poli se sedm let po představení nové A110 stal kompaktní pětidveřový hatchback Alpine A290, jenž je spolu s výchozím typem Renault 5 E-Tech držitelem prestižního titulu evropského Vozu roku 2025 (COTY).
Výkonný pětimístný liftback
Nyní přišel čas na další krok. Před rokem na pařížském autosalonu byla představena studie Alpine A390_ß, jež se objevila i letos v Bruselu v době, kdy tam typ A290 přebíral trofej COTY. Poměrně divoký prototyp s dveřmi otevíranými proti sobě předznamenal sériové provedení Alpine A390, jež jsme s kolegy z poroty COTY dostali příležitost koncem září, ještě pod přísným embargem, vyzkoušet v rámci dánských Tannistest. Alpine A390 výrobce označuje nikoli jako crossover nebo SUV, ale spojením „sportovní fastback“. Ve skutečnosti jde o pětidveřový pětimístný liftback s elektrickým pohonem a větší výškou kvůli akumulátoru vestavěnému v podlaze. Vůz vychází z platformy AmpR Medium (CMF-EV), na níž vyjíždí nejen Renault Scénic E-Tech, ale také Nissan Ariya. Ve srovnání s ním je A390 prakticky stejně dlouhým, ovšem o 30 mm širším a o celých 130 mm nižším vozem. Nový Alpine je z celé této rodiny suverénně nejvýkonnější a nejrychlejší, třeba špičkový Nissan Ariya Nismo překonává ve výkonu o 25 kW a v nejvyšší rychlosti o 20 km/h, jakož i ve schopnosti nabíjení DC (190 kW vs. 130 kW). To je zásluhou užití další generace akumulátoru s kapacitou 89 kWh, jenž sice zůstává věrný koncepci Li-ion, ale v rámci komplexního hospodaření s energiemi plně integruje tepelné čerpadlo a předehřívání pro rychlé nabíjení. To se spustí samočinně při nastavení nabíjecí stanice jako destinace v navigaci. Aktivovat jej však můžete i manuálně. Při vhodné souhře okolností tam pak s Alpine A390 doplníte z 15 na 80 % kapacity za vcelku běžných 25 minut. Alpine ovšem začíná brát také v potaz specifika dálničního provozu, v němž všechny elektromobily trpí rychlým krácením. Na nabití pro cestu z Prahy do Brna vám má stačit 20 minut, kombinovaný dojezd WLTP na jedno nabití činí až 555 km. Praktickou zajímavostí, s ohledem na kategorii vozu, je velkorysý objem zavazadlového prostoru 532 l i možnost táhnout přívěs o hmotnosti 1 350 kg.
Jako pro počítačové hry
Zvenčí novinka vyniká členitou a důsledně zaoblenou přídí s velmi tenkými matricovými LED světlomety. Kliky předních dveří jsou zapuštěny do profilu karoserie a zadní jsou skryty v C-sloupcích. Zajímavostí jsou dva úzké otvory za maskou, urychlující a usměrňující průtok vzduchu přes kapotu. Nejvýraznější částí vozu je záď se sklem plynule sestupujícím k decentní odtrhové hraně a s koncovými svítilnami vestavenými v úzkém průběžném pásu s prosvětleným nápisem Alpine uprostřed. Řešení prostoru řidiče v Alpine A390 v hrubých rysech odpovídá s ohledem na standardizovanou koncepci platformy zvyklostem z Alpine A290. Jeho jádrem je tedy vodorovný přístrojový štít a navazující svislý dotykový monitor uprostřed, s praktickými mechanickými klávesami pro klimatizaci ve spodní hraně. Systém je trvale připojen k internetu a „běží“ na známém systému Google, takže po přihlášení se svým profilem prakticky pozbývá nutnost zrcadlit telefon, ačkoli i to je možné, a to bezdrátově a přes Apple CarPlay i Android Auto. Žádná páčka před volantem, směr jízdy volíte trojicí kruhových tlačítek D/N (P)/R na středové konzole stejně jako u A110. „Přihranatělý“ volant s masivním věncem nese na svých ramenech celkem slušně fungující dotykové plošky pro tempomat a multimédia, ovšem hostí i tři zvláštní přepínače. Černým vstoupíte do menu provozních režimů, modrý upravuje úroveň rekuperace po uvolnění akcelerátoru a rudý má aktivovat dočasný „boost“. Ve skutečnosti má stejnou úlohu i „kickdown“, tedy plné prošlápnutí akcelerátoru. Asi úlitba generaci uživatelů odrostlé na počítačových hrách.
Se třemi jednotkami
Alpine A390 prošel vývojem ve Francii, jenž přinesl nejen vlastní nastavení se specifickými tlumiči s kapalinovými dorazy, ale také masivní a odvětrávané brzdové kotouče, vpředu s šestipístkovými třmeny. Skutečnou specialitou vozu je ale jeho pohon. Vpředu má jeden elektromotor, na zadní nápravě najdeme dva. Vestavěny jsou ve společné skříni a regulací jejich výkonu lze napomáhat stáčení automobilu do zatáčky s pomocí ATV (active torque vectoring). Alpine A390 je připraven zatím ve dvou verzích: Výchozí GT má výkon 294 kW (400 k), z klidu na 100 km/h zrychlí za 4,8 s a jede až 200 km/h. Kromě výše zmíněných matricových světlometů zahrnuje rovněž sportovní, elektricky stavitelná alcantarová přední sedadla, jež jsou stejně jako „kůží“ nappa čalouněný volant vyhřívaná, 360° kamerovou soustavu, telemetrii (kdybyste se třeba chtěli vydat na závodní trat), elektrické víko zavazadlového prostoru, 20″ ráfky nebo špičkový audiosystém Devialet se 13 reproduktory. Na dánských Tannistest dostupná vrcholná A390 GTS (na snímcích) přidává zejména 51 kW (70 k), jež zrychlení 0—100 km/h zkrátí takřka o sekundu a „maximálku“ navýší o 20 km/h, vpředu pak i masážní sedadla Sabelt. Ta nabízejí především více stylu a „pohádku o slavném dodavateli závodního náčiní“, nicméně kombinace komfortu dálkových jízd a znamenité boční opory (i v oblasti ramen) je u obou řešení srovnatelná.
Trochu stísněný, avšak divoký
Zvenčí jde o skutečně impozantní automobil. Těžko jej lze přirovnat k čemukoli ze současné produkce. V Alpine A390 najdete kromě technicistního modernismu řadu odkazů na historii i na stávající novodobý model A110, s nímž mimochodem výrobce srovnává svoji novinku v oblasti jízdních výkonů. První usednutí za volant je však zklamáním, i v nejnižší pozici se sedí příliš vysoko. Masivní paty sloupku A v kombinaci s robustními zpětnými zrcátky razantně omezují výhled šikmo do stran a ani ve středovém zrcátku toho kvůli vysoké zádi mnoho neuvidíte. A když už jsme začali kritikou, tak ji dokončeme. Zatímco vpředu mají cestující dostatek místa ve všech směrech, vzadu je to horší. Sedí se tam, kvůli akumulátoru dole, s koleny pod bradou (naštěstí chodidla pod přední sedadla vmáčknete), na temeni cítíte svažující se střechu a masivní přední opěradla vás tlačí do kolen. Při vzrůstu 182 cm si zkrátka dva lidé za sebe pohodlně nesednou. A nyní k tomu lepšímu: „Baterka na kolech“, zvláště pokud má dávat 346 kW (470 k), slibuje brutální zrychlení, což v případě Alpine A390 GTS patří k jeho parádnímu číslu. K tomu si lze hrát s provozními režimy, zahrnujícími též různé grafické hrátky s přístroji a akustická kouzla. V módu Sport zažijete impozantní zrychlení za promyšleného zvukového doprovodu připomínajícího start kosmické rakety. Akcelerace přitom nevadne, takže vás v sedadle drtí až k hranici 200 km/h, což je mezi elektromobily „běžných“ výrobců úctyhodné. Řízení není zrovna citlivé, vyniká však rychlou reakcí, u takto dynamického vozu si na ni každopádně rádi zvyknete. Podvozek A390 GTS je tuhý, ale i na 21″ kolech příjemně kopíruje profil vozovky, přičemž klidně vstřebá také většinu ostrých nerovností. Mimochodem, pro A390 připravil Michelin speciální pneumatiky s označením „A39“, letní Pilot Sport EV 245/45 R20 a Pilot Sport 4 S 245/40 R21 a celoroční Crossclimate 3 Sport 245/45 R20. V zatáčkách přichází ke slovu ATV, tedy vektorování točivého momentu prostřednictvím většího výkonu poskytovaného elektromotorem pro vnější zadní kolo. Je zřejmé, že si konstruktéři Renaultu na této „vychytávce“ dali skutečně záležet, ale možná to trochu přehnali. A390 GTS se totiž k výjezdu ze zatáčky náznakem přetáčivého smyku hlásí snad až příliš vehementně, a to i v základním provozním režimu, kdy třeba večer jen vezete děti z kroužku a v „kufru“ máte nákup. Může to být zábavné, ale s ohledem na koncepci rodinného elektromobilu (byť neortodoxního) mohou tyto ambice vést k až nepříjemným zkušenostem. Zvláště pak při letargickém dohledu stabilizačního systému a již výše zmíněném necitlivém řízení. Ovšem Fabrice Izzillo, odpovědný za jízdní chování vozu řad A290 a A390, nám v Dánsku sdělil, že finální ladění nadále probíhá, a to i na základě naší zpětné vazby. Teď zpět k otázce v titulku. Alpine A390 ani přes své velké ráfky, masivní brzdy a působivé dynamické schopnosti není supersportem, ale spíše docela praktickým, ze své podstaty originálním, cenově (snad) relativně dostupným výkonným elektromobilem, jenž potěší schopností rychlé jízdy i slušnými nabíjecími parametry. Na českém trhu by měl být Alpine A390 v provedení GT uveden počátkem příštího roku, na jaře budou oznámeny rovněž ceny. GTS má následovat a v létě se objeví i základní model, označovaný v tuto chvíli v kuloárech jako Base. O něm víme, že bude mít výkon 221 kW (300 k) a elektromotor vpředu i vzadu, ale bez ATV. V tomto článku uvedené informace i technické údaje zatím, prosím, berte s rezervou, v době redakční uzávěrky totiž byl Alpine A390 ještě dosti vzdálen oficiálnímu představení. /Jiří Duchoň/
