ČEZ získal tyto dvě možnosti v rámci dlouhodobého kontraktu na dodávku uhlí od Vršanské uhelné uzavřeného v roce 2013. Smlouva zabezpečuje dodávky uhlí pro elektrárnu Počerady, příp. i pro ostatní zdroje ČEZ, a to eventuálně až do roku 2060. Právě tato dlouhodobá smlouva, která dává ČEZ jistotu dodávek uhlí, i fakt, že elektrárna prochází nyní další vlnou ekologizace a od příštího roku bude připravena pro provoz v následujících letech, byly důvodem pro toto strategické rozhodnutí. ČEZ tak bude nadále vlastnit a provozovat tuto svou největší hnědouhelnou elektrárnu. Dlouh á historie Elektrárna Počerady leží v severozápadní části ČR, přibližně uprostřed trojúhelníku měst Louny, Žatec, Most. Projekt se začal připravovat v říjnu 1959 a výstavba začala v únoru 1964. V I. fázi proběhla výstavba Elektrárny Počerady I, bloků č. 1–4, do provozu byly uvedeny v letech 1970 a 1971. Ve II. fázi byla postavena Elektrárna Počerady II s bloky č. 5 a 6. Zprovoznili je v roce 1977. Stala se tak první elektrárnou v tehdejším Československu osazenou výlučně bloky o výkonu 200 MW. Na začátku roku 1994 byl (vzhledem k útlumovému programu uhelných elektráren) blok č. 1 odstaven. Bloky č. 5 a 6 se staly v říjnu téhož roku vůbec prvními odsířenými bloky v ČR. Odsíření ostatních bloků bylo kompletně dokončeno na podzim 1996. Nyní mají Počerady výkon 5× 200 MW. Původní instalovaný výkon elektrárny byl 6× 200 MW. V rámci již zmíněného útlumového programu uhelných elektráren se k 1. 1. 1994 odstavil z provozu výrobní blok č. 1. Ostatní bloky prošly mezi lety 1990–2000 rozsáhlým modernizačním a ekologickým programem, jenž umožnil dosáhnout lepších technických parametrů a s rezervou zabezpečil plnění náročných požadavků nové legislativy zaměřené na životní prostředí. Zm ěna podnikatelské filosofie Realizace ekologického programu umožnila vedení elektrárny zásadním způsobem změnit svou podnikatelskou filozofii. Ta původní byla založena na výrobě elektrické energie jako jediného produktu. Následně vyvolanou skutečností pak byla produkce velkého množství nežádoucích emisí a odpadů. Smyslem nové podnikatelské filozofie je vytvoření takového stavu technologických procesů v elektrárně, které umožňují kromě výroby elektrické energie (jakožto dominantního produktu) také výrobu celé řady stavebních hmot z původně odpadních produktů. Tohoto stavu bylo dosaženo současně s významným omezením veškerých produkovaných emisí a odpadů. Vyrobené stavební hmoty jsou komerčně poměrně dobře využitelné. Součástí podnikatelské filosofie je i snaha o dosažení takového stavu koloběhu veškerých hmot ve výrobním zařízení, při němž může být elektrárna provozována v co nejvyšší míře s bezodpadovou technologií. Akcent na ekologii V říjnu roku 1994 uvedli v Počeradech do provozu první dva odsířené 200megawattové (č. 5 a 6) bloky v ČR. Odsiřovací zařízení těchto bloků je na principu mokré vápencové vypírky. Na podzim roku 1996 byly dány do provozu zbývající tři odsířené bloky (č. 2, 3 a 4). V návaznosti na výstavbu odsiřovacích zařízení se v těsném sousedství elektrárny postavil německo-český podnik KNAUF – Počerady, který vyrábí z odpadního produktu odsiřování energosádrovce sádrokartonové desky. Tento podnik je v plném provozu od února roku 1995. Přebytek vyrobeného energosádrovce se briketuje a dodává se do cementáren jako náhrada přírodního sádrovce. Z původně hydraulického odpopílkování a odstruskování se od roku 1997 začalo postupně přecházet na suchý odběr popílku a jeho následné zpracování na stabilizát. Ten se v elektrárně využívá pro tvarové úpravy a nepropustné překrytí bývalého uhelného lomu Třískolupy. Lze jej využívat i pro asanaci, rekultivaci a tvarové úpravy reliéfu krajiny a jako materiál k vytváření náspů silnic a pro stavbu vozovek. Počerady patří mezi nejvyužívanější uhelné elektrárny v České republice. V současné době je vyčleněna z ČEZ, do samostatné akciové společnosti v rámci Skupiny ČEZ. Svým instalovaným výkonem a poměrně vysokým vytěžováním ovlivňuje významným způsobem ekonomiku a životní prostředí celého regionu severozápadních Čech. Dodávku tepla zajišťuje elektrárna pouze pro svůj provoz. Realizované technické a ekologické programy elektrárně zajišťují spolehlivý, ekonomický a k životnímu prostředí šetrný provoz, plně srovnatelný s obdobnými provozy ve vyspělých státech Evropy. Základní tech nická koncepce všech výrobních bloků je stejná Od konce roku 2001 jsou všechny výrobní bloky řízeny ze společné technologické dozorny (STD). Odtud se řídí i společné provozy odsiřování a chemické úpravny vody. Centrální dozorna pak zajišťuje vlastní spotřebu elektrické energie a v koordinaci s celostátním dispečinkem plní dispečerskou funkci. Původní řídicí a kontrolní systém bloků byl v rámci modernizace nahrazen mikroprocesorovým řídicím systémem GE Fanuc. Vlastní řízení se zajišťuje přes klávesnice řídicích počítačů z STD. Provozy odsiřování, zauhlování a vodního hospodářství jsou řízeny systémem finské firmy METSO. Palivem v elektrárně je hnědé energetické uhlí. To se dopravuje po železnici z povrchových dolů mostecké pánve. Vodou je elektrárna zásobována z řeky Ohře. Vtokový objekt je postaven u obce Březno poblíž Loun. Kotle PG 640 z firmy Vítkovice jsou postaveny v polovenkovním provedení. Jedná se o kotle průtlačné, s přihříváním páry, dvoutahové, granulační a s umělým tahem. Turbíny vyrobené ve firmě Škoda Plzeň mají jmenovitý výkon 200 MW. Jsou to třítělesové rovnotlaké kondenzační turbíny s přihříváním páry mezi vysokotlakým a středotlakým dílem a 8 neregulovanými odběry páry pro ohřívání turbínového kondenzátu a napájecí vody. Alternátory o výkonu 200 MW (235 MVA, 15 kV) jsou provedeny konstrukčně jako třífázové s přímým chlazením statorového vinutí kondenzátem. Chlazení rotoru je zajišťováno vodíkovým chlazením. Kontrakt, který se nenaplnil Původně měla stát Elektrárna Počerady, resp. její verze, v Egyptě. Z kontraktu však v 50. letech 20. století sešlo. Hotový africký projekt se použil pro stavbu elektrárny u Počerad. Strojovny bloků jsou proto postaveny z montovaného železobetonu a nejsou podsklepeny. Vlastní turbíny a alternátory jsou umístěny v samostatných boxech, od ostatních jsou odděleny turbosoustrojím. Každý z boxů má dvě posuvné střechy. Nad boxy projíždějí dva portálové jeřáby, umožňují montáž a demontáž turbín či alternátorů. V takovém projektovém uspořádání schází klasická hala strojovny, jak je tomu u většiny ostatních tepelných elektráren. Průtlačné kotle jsou postaveny v tzv. polovenkovním provedení. To znamená, že veškerá podlaží jsou z ocelové konstrukce a z venku od 15 do 50 m pouze oplechovaná. Plechové jsou i zauhlovací zásobníky. /lk/
