Na každoročně konaném kongresu a výstavě pokroku světové námořní dopravy letos 6. až 8. června v Amsterodamu odeznělo 50 referátů odborníků i zástupců firem z tohoto oboru, který se musí co nejrychleji vypořádat s protesty proti stále nebezpečnějšímu ohrožování životního prostředí emisemi lodních dieselů. Většina referátů, stejně jako expozice výstavy, kde samozřejmě nechyběly ABB, Bosch, Siemens, Schottel, ThysenKrup, Wärtsilä a GE-Power, naznačila, že řešení směřuje k využití čistě elektrického nebo hybridního pohonu s využitím LNG nebo i vodíku. K úsporám paliva, jak se s překvapením ukázalo u velkých plavidel, mohou přispět i solární panely nebo energie z větru z již zapomenutých „rotujících plachet“ Flettnerových rotorů. Nejméně pětina z víc jak 120 000 na světě registrovaných osobních, nákladních a pomocných námořních plavidel již používá efektivnější diesel- elektrický pohon, zaručující kromě vyšší úspory paliva i vyšší a bezpečnější manévrovací schopnost oproti klasice, kdy pomaluběžný diesel pohání lodní šroub hlučným hřídelem přímo a zabírá tak kýlový prostor. Dynamika přímého elektrického pohonu šroubu díky frekvenčním měničům se zlepšila, nejnovější řešení DC Grid se stejnosměrným přenosem ušetří v trupu i potřebu rozvoden a transformátorů. Revolučním kormidlovacím pohonným systémem azipod, který začalo před 25 lety zavádět ABB s finskou loděnicí Kvaerner, je v současné době vybaveno již 600 velkých plavidel – od trajektů, luxusních výletních lodí až po ledoborce. Podle ABB mají letos za sebou 12 mil. provozních hodin a ušetřily lodnímu transportu za tu dobu přes 700 000 t dieselového paliva a okolí odlehčily o 2 mil. t emisí. Vyvolaly zásadní změnu konstrukce námořních i říčních plavidel. Silnoproudá elektronika a jejich natáčení umožňuje bezztrátovou změnou otáček s plavidlem libovolně manévrovat včetně otáčení na místě, takže v přístavech odpadá použití remorkérů. Loni přišlo ABB s novou generací azipodů XL se zásadní inovací u větších výkonů v rozsahu od 5 do 20 MW. Štíhlejší hydrodynamicky optimalizovaný tvar pláště a prstenec kolem šroubu s natáčivými 3 až 6 listy, zvýšily jejich tah oproti klasickému šroubu na zádi až o 20 %! Triumfem je uplatnění u právě dokončovaných největších luxusních výletních lodi pro víc jak 6000 cestujících a 2000člennou posádku, s trojicí azipodů na zádi, dosahujících rychlost až 45 km/h. Vysoký tah při menších otáčkách zase umožňuje jejich uplatnění na remorkérech nebo speciálních plavidlech. S dvouvrtulovými jednotkami, označovanými jako propulsory, jim konkuruje Siemens- -Schottel nebo systém Mermaid-Pods, prosazovaný Rolls-Roycem. Překvapující nástup hybridních trajektů Největší německo-dánská trajektová společnost Scandlines, ročně přepravující mezi Německem, Dánskem a Švédskem víc jak 12 mil. cestujících, zahájila modernizaci svojí baltské flotily nasazením dvou hybridních ekologicky opravdu „zelených“ trajektů M/V Berlín, a M/V Kodaň. Díky čtyřem dieselům o výkonu 18 000 kW zvládnou 169 m dlouhá 9palubová plavidla 49 km dlouhou trasu za 1 h 45 min. Část elektrické kapacity (1,5 MWh) akumulují v bloku vzduchem chlazených Li-on polymerových baterií Corvus Energy a pomocí elektromotorů na společných převodovkách pohánějí šrouby při manévrování a přistávání. Kapacita baterií vystačí na půlhodinovou plavbu kolosu sníženou rychlostí. Nápadným prvkem je postranní skruber v místě komínu, který vodní sprchou z chlazení dieselů zachycuje až 90 % emisí CO2 a beze zbytku všechny nejškodlivější pevné částice. Každá z lodí s nejmodernějším designem a vybavením nabízí místo 1300 cestujícím a 460 osobním automobilům nebo 96 autobusům či kamionům. Pokud na další trase z Puttgarden do dánského Rodbay nedojde ke stavbě podmořského železničního tunelu, hodlá Scandlines na této své druhé trajektové lince v ose legendární Vogelfluglinie od roku 2024 nasadit čtyři revoluční obří trajekty Zero Emission H2 s kapacitou pro 2500 pasažérů a 800 osobních automobilů. Nulových emisí dosáhnou čistě elektrickým pohonem azipody, napájenými elektřinou z palivových vodíkových článků, zálohovaných Li-on bateriemi v kontejnerech. Tankování 140 m3 kapalného vodíku získávaného u obou terminálů z nedalekých větrných farem nemá trvat déle jak 30 min. Plná nádrž vystačí trajektu na 48hodinový nepřetržitý provoz rychlostí 25 km/h. Azipodové pohony mají mít celkový výkon 8,3 MW. Kuriozitou již zveřejněného projektu jsou čtyři Flettnerovy válce na horní palubě, které využitím tzv. Magnusova jevu svým otáčením dokážou po způsobu rotujích plachet působením větru krýt vlastní spotřebu elektřiny při provozu lodi, tj. restaurací, výtahů, osvětlení, klimatizace apod. LNG se uplatňuje rychle u všech typů plavidel Pomocí zkapalnělého LNG je na světě v současné době poháněno nejméně 500 větších plavidel. Původně šlo jen o tankery, převážející zkapalnělé plyny. Přirozeně se odpařující plyn z kryogenních nádrží se v nich spaluje pod kotly dodávajícími páru parním turbínám. Dnes, když jsou přístavy rychle vybavovány kryogenními plnicími stanicemi, může být kapalný plyn přečerpán do palivových nádrží jakéhokoliv plavidla (první je využily trajekty norské Fjord-Line). Po odpaření pohání upravené dieselové nebo plynové motory. Ty pak buď přímo hřídelem nebo přes generátory (duálně) mohou elektrickým přenosem pohánět lodní šrouby. Jako první toho využily velké trajekty, protože jde o zatím nejekologičtější způsob pohonu. Osvědčené duální motory Rolls-Royce ve srovnání s diesely vypouštějí do výfuků o 92 % méně NOX, o 23 % méně CO2, o 98 % méně nejškodlivějšího SOx a žádné částice prachu. Do trupu plavidel se ale musely nastěhovat rozměrné nerezové kryogenní nádrže s odpařovacími systémy na nový typ choulostivého kapalného paliva. Pro „zelený pohon“ kontejnerových a velkých výletních lodí nebo trajektů se rozhodla řada světových rejdařství, budování přístavních tankovacích stanic a zásobníků LNG se stává celosvětovým boomem. Ing. Jan Tůma
