Alfredo Jimenéz Gutiérrez de Tena
má nejen dlouhé jméno, ale i významné
postavení mezi španělskými politiky
a podnikateli. Je prezidentem
společnosti Setisco, S.L., Barcelona,
která se zabývá problémy životního
prostředí. Jde o poradenskou firmu
a její věhlas dokumentuje to, že se
významným způsobem podílela na
realizaci regionálních projektu nejen
ve Španělsku, ale také v Číně, Indii,
Latinské Americe i jinde.
Do České republiky přijel s cílem
výměny nejnovějších poznatku s našimi
odborníky, navíc návštěvu využil k přípravě
regionální spolupráce a partnerství
mezi městy Příbramí a Ľ Hospitalitet de
Llobregat, druhého největšího města
Katalánska, které již srostlo s Barcelonou.
Při cestě z letiště si mnohý návštěvník
Barcelony tuto skutečnost ani
neuvědomí. Přijali jej zastupitelé Příbrami
v čele se starostou MVDr. Josefem
Řihákem, seznámil se s aktuálním stavem
ekologie a rychle se rozvíjejícího
oboru - ekologického průmyslu u nás.
? Jak byste charakterizoval současné
pojetí životního prostředí ve Španělsku?
Bereme to tak, že stav životního
prostředí zasahuje nás všechny. Jsou
to nejenom problémy centrální vlády,
regionů, oblastních zastupitelstev, ale
i jednotlivých měst, vesnic, podniků
a dokonce i domácností. Některé státy
řeší problémy legislativně, jiné svěřují
tyto činnosti do rukou soukromých podniků
a následně kontrolují jejich činnost.
V tomto ohledu jsme pro kompromisní
řešení. V tom se asi nelišíme. Španělské
ekologické priority můžeme rozdělit
do tří oblastí. První označujeme jako
problematiku obsahu oxidu uhličitého
v ovzduší, druhá se týká problémů čistoty
vod. V tomto ohledu jste na tom lépe.
V naší zemi máme tu velkou nevýhodu,
že množství srážek je malé a poptávka
zvláště po pitné vodě veliká. Třetí oblastí
je likvidace a regenerace průmyslového
a komunálního odpadu. Tu řeší většinou
právě místní a regionální zastupitelstvo.
Existují ale zvláštní druhy zpracování
odpadů, například likvidace pneumatik
nebo stavebních odpadů, které jsou
finančně náročné. Tady se musí domluvit
na spolupráci třeba několik regionů.
? Kde vidíte prostor pro ekologickou
spolupráci obou zemí?
Protože je nám známo, že u vás máte
poměrně velké problémy například
s likvidací ojetých pneumatik, přijel jsem
porovnat vzájemné zkušenosti, abychom
mohli případně společně posoudit nové
technologie a nová řešení. Mne osobně
zvláště zajímají vaše způsoby likvidace
odpadu z domácností a živočišné výroby.
Tady můžeme dobře spolupracovat,
protože obdobné problémy mají všechny
městské aglomerace. Mohli bychom si
také vypomoci se zkušenostmi v ochraně
krajiny. Tady máme také co nabídnout,
protože Španělsko má velmi mnoho
přírodních parků a rezervací. Máme ale
také problémy. Ačkoliv tyto zóny poctivě
chráníme, přesto dochází k jejich postupné
likvidaci. Víme, že na tom má velký
podíl turistika. Ale s tím můžeme dělat
velmi málo. Ve jmenovaných oblastech
je vysoká nezaměstnanost a jen díky faktu,
že se dnes turistika u nás neorientuje
pouze na pláže, ale i na naši krásnou vnitrozemskou
přírodu, vznikají tu pracovní
místa v turistickém průmyslu.
? Co považujete u vás v Andalusii
za největší ekologický problém?
Bezesporu je to desertifikace krajiny
a nedostatek vody. Tyto dva problémy
spolu souvisí a násobí se každoročními
letními požáry. Mohu vás ubezpečit, že
u nás máme velice sofistikovaný požární
systém. Přesto to nestačí. Také nás
trápí eroze, způsobená turisty, ale to je
oproti prvým dvěma nesnázím téměř
maličkost. Proto nejen vláda v Andalusii,
ale i vlády ostatních regionů přijaly
přísné ekologické normy. Tyto normy
umožňují sledovat kvalitu spodních
i svrchních vod, regulovat odběry nebo
určovat minimální úroveň průtoku vody
ze stávajících přehrad a podobně. Také
využíváme hodně často odsolenou mořskou
vodu. Problémem je, že technologie
odsolování sice produkují vodu
pitnou, ale také zbytek, kterému se u nás
říká sůl smrti. Nejnovější technologie
pracují na principu osmózy. Při této
technologii můžeme zbylou solanku
šetrně vracet zpět do moře.
? Produktem čističek odpadních
vod je odpadní kal. Jakým způsobem
se tohoto odpadu zbavujete?
Máme zajímavé technologie získávání
metanu z kalů, vznikajících při procesu
čistění, a tyto technologie dále rozvíjíme.
Co se samotných kalů týká, nejen je
klasicky spalujeme, ale zkoušíme také
uplatnit technologie kompostování. Zde
však máme často problémy s obsahem
těžkých kovů a zemědělci jsou velice
opatrní, mají-li tento kompostovaný
materiál využívat.
? Zmínil jste desertifikaci krajiny.
Dá se proti tomuto jevu vůbec bojovat?
Je to způsobené geoekologickými
změnami klimatu. Speciálně tím, že
Španělsko ve zvýšené míře zasahuje
větrné proudění ze Sahary. Přináší
sebou jemný písek a horko. Zmíněnou
situaci neřešíme jenom u nás. Týká se
prakticky celého jihu Evropy. Samozřejmě,
že se snažíme něco dělat.
Realizujeme například projekt zalesňování,
kde chceme využít biologická
hnojiva z odpadů. I zde ovšem existuje
mnoho vážných otázek. Například
čím zalesňovat? Zda stromy a křovisky,
které odolávají desertifikaci, nebo
původními dřevinami? V České republice
řešíte obdobnou nesnáz s kyselými
dešti a půdami na hřebenech vašich
hor. Takže víte, jaký je problém, zda se
rozhodnout pro původní nebo introdukovanou
výsadbu.
? V programu vaší cesty do Čech
byla návštěva města Příbram. Můžete
nás v krátkosti informovat, čeho se
týkala?
Musím se přiznat, že v tomto ohledu
byla moje návštěva více protokolární.
Přijal nás starosta MVDr. Josef Řihák,
místostarostové Ing. Petr Kareš a MVDr.
Václav Beneš, jednání se aktivně
zúčastnili i zastupitelé JUDr. Eva Dundáčková
a Ing. Vladimír Králíček. Probírali
jsme otázky a možnosti těsnější
spolupráce nejen mezi našimi regiony,
ale hlavně městy. Chceme, aby se Příbram
stala partnerem druhého největšího
města Katalánska, Ľ Hospitalitet de
Llobregat, které je mimo jiné známé
jako nejdynamičtěji se rozvíjející se
město ve Španělsku. Proslavilo se svojí
architekturou, památkami, kulturou,
a také se v něm pořádá mnoho výstavních
a veletržních akcí. Existuje dokonce
i plán, aby se naše město stalo světovým
vzorem architektury minulého století.
U města jsme vybudovali velkou průmyslovou
zónu, kde firmy a organizace
investují do nových provozů stamiliony
eur ročně. /kaa/