Až do roku 2017, a to ve třech etapách,
by měla probíhat Ekologická
daňová reforma v ČR, kterou 3. ledna
2007 vzala na vědomí vláda.
Návrh paragrafovaného znění třech
nových zákonů pro I. etapu ekologické
daňové reformy reaguje zejména na nutnost
zapracovat „povinné“ požadavky
Směrnice 2003/96/ES o zdanění energetických
produktů a elektřiny do národní
legislativy. Podle představitelů ČPU
tuto etapu nelze považovat za plnohodnotnou
ekologickou daňovou reformu,
neboť jde zejména o zatížení uhlovodíkových
a pevných paliv daněmi. Další
principiální otázky zatím zůstávají
nedořešeny (kompenzace zaváděného
zdanění snížením jiných daní, důsledné
uplatnění principu diferenciace daňového
zatížení podle dopadu jejich spotřeby
na životní prostředí atd.). Na druhé straně
současné návrhy částečné ekologické
zohlednění přinášejí, kupř. že zemní
plyn pro domácnosti je osvobozen od
daně, zatímco uhlí nikoliv.
Státní energetická koncepce předpokládá
krytí energetických potřeb určitým
mixem zdrojů, tedy paliv a energií.
Dosavadní přístup vedl ke znehodnocování
dřívějších investic do plynofikace.
Omezoval využívání prokazatelně
nejčistšího dostupného fosilního paliva,
tedy zemního plynu, a vedl k jeho
nahrazování palivy s významně nižší
efektivitou a vyšším zatěžováním životního
prostředí. Podíl spotřeby zemního
plynu se na celkové spotřebě paliv oproti
předpokladům Energetické koncepce
ČR pohybuje o více jak 5 % níže a stále
klesá. Nejsou tedy zcela na místě často
prezentované obavy ze zvyšování
dovozní závislosti. Naopak jsou zde
značné rezervy a prostor, aby připravovaná
ekologická daňová reforma vyslala
signál ke změně dosavadního přístupu.
Praxí prověřeným faktem je, že chování
subjektů ani občanů se nezmění,
pokud není rozlišena daňová zátěž na
energetické suroviny podle množství
negativních externalit, které jejich užitím
vznikají. Stejně tak je důležité, aby
signály dané úrovní zdanění byly dlouhodobě
platné, srozumitelné a zároveň
i dostatečně průhledné. Jedině pak bude
ekologická daňová reforma významným
a smysluplným nástrojem, kterým lze
prakticky orientovat všechny investory
(včetně domácností) na využívání energetických
surovin a technologií tak, aby
dlouhodobě a systematicky minimalizovali
dopady na životní prostředí. /výb/
