Na více než dvojnásobek, ze současných
311 na 645 zlotých (přes
5000 Kč), stoupne napřesrok roční
příspěvek průměrné čtyřčlenné
polské domácnosti na ekologické
investice do komunálních služeb.
Novinkou je 83 zlotých na opatření
v teplárenství.
Nejvíce, plných 240 zlotých,
zaplatí průměrná domácnost za
ekologická opatření v oblasti likvidace
komunálního odpadu. Nejrychleji,
trojnásobným tempem,
porostou náklady každé ze zhruba
deseti milionů polských rodin na
ekologické projekty v energetice,
informoval deník Rzeczpospolita.
Nasazování stále čistších technologií
v oblasti ochrany životního
prostředí, jak je stanoví Brusel, tak
přijde polské domácnosti jen v příštím
roce na 6,5 miliardy zlotých
(přes 50 miliard Kč). Výrazně se
v dalších letech urychlí i růst výdajů
vodárenských firem, takže jejich
dodávky zdraží během čtyř roků
v průměru o 60 procent.
Ceny za komunální služby se přibližují
k západoevropské úrovni,
konstatuje deník. Jen náklady firem
svážejících a ukládajících či spalujících
komunální odpad stouply loni
meziročně o 750 milionů zlotých,
napřesrok se už očekává přírůstek
1,5 miliardy zlotých. „V Německu
se dnes platí desetkrát víc,“
vysvětlil Polákům očekávaný vývoj
mluvčí koszalinské firmy zabývající
se odpady z domácností Tomasz
Uciński.
Neméně zanedbané z ekologického
pohledu jsou polská energetika
a teplárenství. Z uhlí se vyrábí více
než 80 procent elektřiny a Polsko
má problémy s plněním limitů na
emise oxidu uhličitého. Producenti
kvůli tomu na pokutách zaplatili
loni 300 milionů zlotých. Obnovitelné
zdroje, jejichž podíl má letos
dosáhnout sedmi procent, jsou zase
dražší, což se opět projeví v účtech
domácností.
Elektrárny navíc mají už letos
plnit unijní limity na emise oxidů
síry a dusíku: „Za čtyři roky budou
cenu proudu tvořit z jedné třetiny
ekologická opatření,“ podotýká šéf
sdružení polských elektráren Franciszek
Pchełka. V obdobné situaci
se ostatně nachází i polské teplárenství.
(kp)
