Editorial

Trumpův Twitter Americké primárky se pomalu chýlí k závěru a je již téměř jisté, že letos na podzim se o prezidentský post utkají republikánský kandidát Donald Trump a demokratka Hillary Clintonová. Po tom, jak významnou roli sehrála nová média v předvolební kampani současného prezidenta Baracka Obamy v letech 2008 a 2012, není sporu o tom, že nemalou měrou ovlivní i letošní volby. Donald Trump je již delší čas velmi aktivní na Twitteru a na americké politické scéně patří k nepříliš početné skupině politiků, kteří jej používají poněkud „lidovějším“ způsobem, tedy bez politického žargonu a jen s minimální autocenzurou. To však k získání většiny amerických voličů zdaleka nestačí. Cílem závěrečné fáze kampaně totiž je, aby prezidentský kandidát přiměl co nejvíce svých přívrženců k tomu, aby své přesvědčení dali prostřednictvím voleb veřejně najevo, ale zároveň aby se vyvaroval toho, aby stylem kampaně zaktivizoval i své více či méně latentní oponenty. Pokud tedy dosud byl internet Trumpovou vcelku dobře fungující politickou zbraní, brzy by se mohl proměnit v jeho Achillovu patu. Podle některých totiž bude Trumpovou velkou chybou, bude-li se i nadále domnívat, že prezidentská volba bude probíhat stejným způsobem jako primárky. Trump totiž bude muset přesvědčit i vlažné voliče, na které by jeho twitterový uragán nemusel platit, ba naopak, mohl by je spíše znechutit. Twitter je ale svou strukturou a uživatelským rozhraním, které může být pro ty, kteří jej běžně nepoužívají, i hůře srozumitelné, ideálním místem pro sdělování bombastických a značně zkratkovitých zpráv. Názory umírněné a nuancované jsou tam obvykle vytěsňovány hrubými invektivami a zanikají v primitivně vedených hádkách. Aby se tedy jeho prostřednictvím Trump prezentoval v nějaké přemýšlivější podobě, proto z povahy věci dosáhnout nelze. Pro Trumpovy slogany typu „Postavme zdi proti imigrantům!“ či „Zakažme muslimům vstup do země!“ se toto médium velmi dobře hodí, k složitějšímu vysvětlování subtilních politických problémů však rozhodně vhodné není. Naopak v táboře Hillary Clintonové podle zpráv amerických médií pracují s digitálními daty v intencích Obamových kampaní. Týmy specialistů pečlivě analyzují údaje o voličích dostupné ve veřejných informačních zdrojích nebo z online komunikací či získané při různých osobních setkáních. To jsou možná aktivity, které se na první pohled jeví jako poněkud nemístné až podezřelé, avšak mohou přispět k diferenciaci voličské masy. Z ní tak mohou vystoupit konkrétní tváře, jež jako takové může politik oslovit řečí s určitým obsahem a obejde se při tom bez politických floskulí a urážek. Otázka, zda něco takového dokáže i Donald Trump, však zatím stále zůstává ve velmi temném stínu pochybností. Mgr. Petr Jechort redaktor