Milí čtenáři, Česká republika stojí na prahu nového programového období pro léta 2014–2020, v rámci kterého může vyčerpat až 651,7 miliardy Kč evropských dotací. Je tomu pouze několik dnů, co vláda schválila operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, zaměřený na podporu výzkumných aktivit a zajímavých podnikatelských záměrů českých firem. Uplynulé programové období 2007–2013 však pro ČR nedopadlo příliš dobře. Evropská komise v něm pro Českou republiku vyhradila celkem 733,2 miliardy Kč. Z těch však bylo v rámci 18 operačních programů ke konci loňského roku proplaceno jen zhruba 395 miliard Kč, tedy 54 % finanční alokace. Podle nedávno zveřejněné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je tak ohroženo čerpání dotací až ve výši 65 miliard Kč. Důvodem možné ztráty takto velké dotační částky je to, že země v uskutečňování řady programů pochybila a peníze čerpá pomalu. Podle NKÚ patřila ČR ke konci roku 2012 mezi čtyři nejhůře čerpající členské státy EU a loni se situace výrazně nezlepšila, přestože se podařilo vyčerpat ze strukturálních fondů přes 150 miliard Kč. To sice znamenalo ve srovnání s předchozími roky nejvyšší nárůst, celkově však čerpání alokace v programovém období 2007–2013 nedosáhlo požadovaných 65 %, ale pouze zhruba 54 %. Letos a v příštím roce přitom Česká republika musí usilovat o splnění dalších limitů čerpání – alokací pro roky 2012 a 2013, jinak může nenávratně přijít o další dotace. Podle odhadů z počátku letošního roku může nevyčerpání alokace určené jen pro rok 2012 vést k automatickému zrušení závazku až ve výši 24,6 miliardy Kč. Problémem však není jen nízká míra čerpání, ale i vážné chyby při uskutečňování dotovaných projektů. NKÚ při loňských kontrolách opakovaně zjistil pochybení při zadávání veřejných zakázek, v systému monitorování projektů, nastavení cílů programů a projektů, chyby funkčnosti řídicích a kontrolních systémů či chyby ve výběru projektů a uplatňování nezpůsobilých výdajů. Jako příklad špatného projektu lze uvést stavbu zdvihacího mostu v Kolíně dimenzovaného na lodě, které po Labi vůbec nejezdí. Podporu z evropských peněz získaly i předražené projekty, jako byla například marketingová kampaň „Ryba domácí“ za více než 150 milionů Kč. Výjimkou nejsou ani projekty, které v dohledné době budou velmi zatěžovat státní rozpočet, například výstavba některých vědeckých center. Lze se tedy ztotožnit se slovy prezidenta NKÚ Miloslava Kaly, který říká, že pokud máme být v následujících šesti letech v čerpání dotací úspěšní, musíme si položit u každého projektu zcela základní otázky: Je skutečně důležitý? Přináší komplexní a finančně výhodné řešení? Chtěli bychom jej uskutečnit, kdybychom na něj nečerpali evropské dotace? Pokud si na tyto otázky neodpovíme „ano“, bude lepší dotace nečerpat.
Mgr. Petr Jechort