Poměrně dobré zprávy přišly v těchto dnech od vědců, kteří se věnují zkoumání viru eboly, jenž řádí od minulého roku v západní rovníkové Africe. Nejen, že epidemii se daří dostávat pod kontrolu (o tom dále), ale naštěstí se také zřejmě nezměnil nepřítel, tedy samotný virus eboly. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Science. Podrobně srovnává genetickou informaci viru od několika různých pacientů z různých míst a také různých fází epidemie. Nejstarší vzorek pocházel z března loňského roku, kdy byla epidemie zaznamenána poprvé, nejnovější z počátku roku letošního. Podrobná analýza ukázala, že virus se změnil jen velmi drobně: odlišných bylo jen pár ze sledovaných, pro virus důležitých bílkovin (šlo o 15 nukleotidů). Proč je to důležité? Jedním důvodem je, že virus se evidentně nemění tak, aby byl přenositelný vzduchem, což by byl z medicínského hlediska scénář doslova hororový. Tato varianta je sice krajně nepravděpodobná a možná i nemožná, ale jistoty v tomto ohledu nemáme nikdy dost… Z praktického hlediska je ovšem stálost viru důležitější proto, že všechny diagnostické testy i zkoušené léky byly vyvinuty na základě dříve známých variant viru. Pokud by se během této epidemie změnil – například by měl na povrchu jiné bílkoviny – stávající testy by ho vůbec nemusely zaznamenat ve vzorcích pacientů a vakcíny či léky by proti němu nemusely být vůbec účinné. Zpráva je to lepší, vždyť podle předchozích výsledků se zdálo, že virus se skutečně mění. Studie pořízená během loňského léta genetickou „momentkou“ (nebyla až tak podrobná) viru od 99 pacientů, objevila mezi nimi nečekanou různorodost. Naštěstí se nyní s odstupem času zdá, že většina mutací byla pro virus skutečně nevýhodná a časem se vytratily. I když v tomto ohledu výzkumníkům situace naštěstí přeje, plánované zkoušky léků a vakcín (ty jsou dvě) narazily na jiný problém. Nových pacientů je – dodejme opět naštěstí – v posledních týdnech tak málo, že je problém sehnat účastníky do těchto studií, alespoň tedy ne v původně zvažovaných místech konání. To je v případě eboly opakovaný a velký problém: je těžké vyzkoušet účinnost látky proti nemoci, která se objevuje zcela nečekaně a zase obratem mizí. Samozřejmě je to podstatně menší problém, než kdyby tomu bylo opačně, a pacientů bylo stejně nebo více než v druhé polovině letošního roku. Na druhou stranu to znamená, že znovu nebudeme mít v některých ohledech dostatek údajů o účinnosti léků a prostředků, které bychom mohli využít v případě další podobné epidemie. Zatím jsou hotové jen I. fáze zkoušek, které mají za úkol pouze zjistit, zda látky pacientům neškodí. Další fáze, které už ověřují účinnost léčby, by měly začít snad v nejbližších týdnech (obvykle proti placebu, v tomto případě tomu ale tak být nemá, očkování se má týkat všech účastníků studie). Epidemie samotná zatím stále slábne. Během března přibývalo případů jen tempem několik desítek týdně, Libérie byla dokonce tři týdny úplně bez nových případů. I tak už si ovšem ebola vyžádala podle oficiálních odhadů více než 10 000 obětí (z cca 25 000 laboratorně potvrzených nebo podle příznaků téměř jistých případů). Toto číslo je nepochybně podhodnocené, v tom jsou všichni odborníci zajedno, nikdo ovšem neví přesně o kolik. Navíc budou poměrně značné i nepřímé škody. Zasaženo bylo jak hospodářství (a bude tedy méně i na zdravotnictví), tak i přímo zdravotnický systém. Od začátku epidemie zemřelo zhruba pět set zdravotníků. Vzhledem k tomu, že například Guinea má zhruba 10 lékařů na 100 000 obyvatel, pro miliony lidí se tak nejspíše zhorší dostupná lékařská péče. Kolik lidí tak zemře na malárii, při porodech či po dopravních nehodách proto, že ebola předtím zabila jejich lékaře, to se teprve uvidí.
