Společnost OpenAI, mimo jiného provozovatel nástroje ChatGPT, oznámila koncem října 2025 dokončení zásadní firemní restrukturalizace. Cílem je zjednodušit vlastnickou strukturu a především otevřít dveře přílivu dalšího kapitálu. Šéf společnosti Sam Altman otevřeně mluví o potřebě gigantických investic. Podle něj se již OpenAI zavázala utratit za infrastrukturu, především datová centra a čipy, částku blížící se 1,4 bilionu USD. Transformace má vyřešit paradox, který firmu definuje od samého počátku: jak skloubit vznešenou misi „sloužit celému lidstvu“ s realitou komerčního provozu nejdražší technologie v dějinách! Když byla OpenAI v roce 2015 založena, měla podobu čistě neziskové organizace. Její oficiální misí bylo zajistit, aby takzvaná obecná umělá inteligence (AGI) — systém chytřejší než člověk — byla bezpečná a přinesla prospěch všem. Poměrně rychle však přišlo vystřízlivění. Zakladatelé zjistili, že je vývoj špičkové AI extrémně drahý. V roce 2019 proto přistoupili k prvnímu velkému kompromisu: pod neziskovou matkou vznikla dceřiná, zisková společnost. Právě tudy mohl začít proudit kapitál, především od Microsoftu, který do firmy postupně investoval přes 13 mld. USD. Tento hybridní model v sobě nesl pojistku. Zisk prvních investorů byl „zastropovaný“ — podle vyjádření samotného Altmana nemohl překročit stonásobek vkladu. Veškeré dění navíc stále plně kontrolovala správní rada původní neziskové organizace, jejímž úkolem bylo hlídat misi, nikoli zisky. Pnutí mezi dvěma tábory — bezpečností a byznysem — muselo dříve či později explodovat. Uvnitř firmy se střetávala frakce volající po opatrnosti a regulacích s křídlem vedeným Samem Altmanem, které tlačilo na rychlé uvádění nových produktů. „Bezpečnost se dostala na druhou kolej za tvorbu nablýskaných produktů,“ uvedl například v květnu 2024 Jan Leike, jeden z šéfů bezpečnostního týmu, když oznamoval svůj odchod. Nebyl sám, řada expertů na bezpečnost z firmy odešla, někteří dokonce k přímému rivalovi Anthropic. Krize vyvrcholila v listopadu 2023, kdy správní rada Altmana překvapivě odvolala, aby se po tlaku zaměstnanců a investorů za necelý týden vrátil do čela. Z původní rady, která dbala na bezpečnost, nezůstal téměř nikdo. Po uklidnění situace bylo třeba vyřešit problém s penězi. Noví investoři, kteří na začátku října 2024 přislíbili dalších 6,6 mld. USD, při ohodnocení firmy na 157 mld., už nechtěli slyšet o zastropovaném zisku. Podle zpráv The New York Times byla změna struktury podmínkou; pokud by k ní nedošlo do dvou let, investice by se změnila v dluh. Řešení oznámené v říjnu 2025 je sofistikovanou právní konstrukcí. Vzniká nová zastřešující nezisková organizace OpenAI Foundation, pod níž funguje hlavní zisková firma OpenAI Group. Ta má nyní status „společnosti veřejného prospěchu“ (PBC — public benefit corporation). Jde o typ korporace, která musí vedle finančních zájmů akcionářů brát ohled i na širší veřejný zájem. Klíčový je kontrolní mechanismus: nezisková nadace má výhradní právo jmenovat všechny členy správní rady ziskové skupiny. Alespoň na papíře je tak mise stále nadřazena zisku. Pohled na detaily vlastnictví je poučný. V nové ziskové OpenAI Group získal Microsoft podíl 27 %. Samotná řídící nadace drží jen 26 % a zaměstnanci rovněž 26 %. Ačkoli je Microsoft největším akcionářem, nemá přímé křeslo ve správní radě. Kontrola formálně zůstává nadaci. Kritici ovšem upozorňují, že status PBC může být jen fíkovým listem. Luís Calderón Gómez, profesor práva z Yeshiva University, označil tento status v podobných případech za „prázdný, nevymahatelný slib“. Podle něj dává zákon vedení firmy velkou volnost „rozhodnout se, kdy bude sledovat zisk a kdy neziskovou misi“. Jiní, jako organizace Public Citizen, vidí problém ještě pesimističtěji. Podle nich došlo k obrácení rolí. Původně měla zisková firma sloužit neziskové misi. Nyní to podle nich vypadá, že „Nadace OpenAI bude fungovat jako korporátní, která sice koná nějaké dobro, ale jejímž základním účelem je prosazování zájmů ziskové OpenAI“. Nová restrukturalizace je tak patrně především právním kompromisem. Uklidnila investory, kterým zrušila strop na zisky. Zároveň uklidnila regulátory — generální prokurátoři Kalifornie i Delaware, kde firma sídlí, s dohodou po přezkoumání souhlasili. Základní rozpor společnosti ale nezmizel. Otázka, zda lze skutečně sloužit „celému lidstvu“ a zároveň uspokojit akcionáře v čele s Microsoftem, zůstává. Jen se z filozofické roviny přesunula do sofistikovanějších právních stanov a mechanismů kontroly správní rady. /jj/
