Ostrov Mauricius v Indickém oceánu je známý jako ráj turistů, nyní se ale zrovna tak může stát rájem geologů. Norští badatelé totiž tvrdí, že se pod ním skrývá jeden mikrokontinent. Když je to tak, v tom případě i ostrov Rodriguez a Francii patřící Réunion i řada dalších menších ostrůvků může doložit podobného předka. Na univerzitě v Oslo působící Trond Torsvik a několik jeho kolegů analyzovali písek z divukrásných pláží Mauricia a ke svému údivu v něm objevili i zrnka zirkonu. Nepřekvapilo je, že zrnka písku pocházejí ze sopečné erupce, k níž došlo zhruba před 9 mil. let. Podle listu New Scientist, který tuto informaci převzal z Nature Geoscience, badatelé zjistili, že stáří zirkonu lze odhadnout až na 2 miliardy let, přitom ostrov vulkanického původu je starý přibližně 65 milionů let. Abychom byli úplně přesní, geologové z Norska, Německa, Jihoafrické republiky a Británie určili stáří zirkonu na 1 miliardu 970–600 tisíc let. Okamžitě byla nasnadě otázka: jak se tak starý zirkon objevil na tak „mladém“ ostrově? Torsvik dospěl k jedinému závěru: pod Mauriciem, který se tak výrazně zapsal i do dějin filatelie díky unikátní známce, jejíž dva exempláře vlastní i britská královská rodina, je zbytek pravěkého kontinentu, jehož zirkonová zrnka vynesla na povrch ostrova vulkanická magma. Skupina geologů pravěký kontinent také hned pojmenovala zcela odpovídajícím názvem – Mauritia. Existence tohoto mikrokontinentu se dá vědecky vysvětlit zcela jednoznačně. Ostrov Madagaskar a Indie byly kdysi spojené kontinentálním fragmentem jménem Mauritia, který zmizel ve vlnách Indického oceánu, když se pevnina rozdělila. A jeho existenci nyní odhalila analýza zrn písku na Mauriciu. Samo bádání připomíná detektivku plnou moderních přístrojů a výpočtů. Na začátku bylo přesné měření gravitace z kosmických družic. Ukázalo se, že gravitační pole Mauricia je silnější, než vědci očekávali, což je vedlo k dalším výzkumům. Uvidíme, k čemu dospějí dále. Podle všeho podobných mikrokontinentů může být na Zemi mnohem více. Geologové dnes mohou určit až miliardu let dozadu, jak se zhruba kontinenty pohybovaly. Mohou ale také podle směru a rychlosti pohybu dnešních kontinentů určit, jaká bude naše Země v daleké budoucnosti.
