Kromě statečnosti a odhodlání ukrajinských vojáků hraje výjimečnou roli v obraně Ukrajiny také nejmodernější technika. Především se dostaly do popředí pozornosti dálkově řízené drony. Přestože se uplatnily už v předchozích válečných konfliktech v Sýrii, Afghánistánu či v Náhorním Karabachu, nyní svými výsledky udivily laiky i odborníky. Ukrajinská aerorozvědka sdružující 50 oddílů zkušených pilotů dronů disponuje širokou paletou vybavení. Od levných komerčních dronů až po těžké, na zakázku vyrobené oktokoptéry, které jsou upraveny tak, aby mohly shazovat protitankové granáty a používat termokamery. Ukrajinské prameny uvádějí, že tyto specializované jednotky provedou denně asi 300 misí. Při nich identifikují a lokalizují cíle, které potom v noci zneškodní. Vojáci mají k dispozici také zabezpečený satelitní systém Starlink zajišťující vysokou rychlost přenosu dat pro komunikaci a pro řízení dronů.
Nejznámější Vlajkonoš
Hned v prvních dnech války se do povědomí široké veřejnosti dostaly dálkově řízené drony Bayraktar (Vlajkonoš), které ostatně pomohly už Ázerbájdžánu k vítězství ve druhé válce s Arménií. S překvapivým úspěchem nyní ničí nejen tanky ruských agresorů, ale také jejich protiletadlovou obranu. Během ruského útoku na Ukrajinu v únoru 2022 byly ukrajinským ministerstvem obrany zveřejněny záběry, na nichž dron Bayraktar TB2 ničí ruský protiletadlový raketový systém 9K37 Buk. Tyto drony vyrábí Turecko. Ukrajina uzavřela dohodu o jejich nákupu už na začátku roku 2019 za tehdejšího prezidenta Petra Porošenka. Drony jsou vybaveny vysoce přesnými raketami schopnými ničit obrněné, opevněné i námořní cíle. Za jeden dron prý Ukrajina zaplatila pět milionů dolarů. Mediální zprávy uvádějí, že Bayraktar TB2 má maximální vzletovou hmotnost 650 kg, cestovní rychlost 130 km/h (max. 220 km/h), dostup 8 100 m a výdrž ve vzduchu 24 hodin. Je řízen rádiem na vzdálenost maximálně 150 km (autonomně může samozřejmě létat dále). Maximální nosnost 75 kg umožňuje nést dvojici protitankových střel, případně velmi lehké pumy MAM-C (8 kg). V každém případě jde o zbraně vzduch-země s laserovým naváděním. Vývoj pokračuje a společnost Baykar Makina před několika dny oznámila, že dosáhla nové fáze ve svém projektu bezpilotního bojového letounu, a prozradila, že výrobní linku opustil první prototyp. „Po třech a půl roku vstoupila do výroby větší a obratnější ryba,“ uvedl na Twitteru technologický ředitel Selçuk Bayraktar, technologický ředitel firmy. Odkazoval tak na skutečnost, že Baykar je připraven začít vyrábět ještě významnější bojový dron Akıncı, přezdívaný „létající ryba“. Letoun bude mít proudový pohon a očekává se, že bude schopen vzlétnout a přistát na budoucí turecké obojživelné útočné lodi TCG Anadolu. Bude to jakýsi plovoucí dok, údajně první svého druhu na světě. Bude víceúčelový a hotov má být ještě letos. Baykar navíc v současné době pracuje na dronu Bayraktar TB3 UCAV, tedy na vylepšené verzi Bayraktaru TB2. „S 5. generací stíhaček svět přihlíží konci pilotovaných stíhaček. Žádné nové pilotované bojové letouny nebudou vyvíjeny. Bezpilotní systémy se brzy stanou nejsilnějšími prvky na bojišti,“ řekl už dříve ředitel Bayraktar. Jistě není bez zajímavosti zpráva, že Baykar už vloni v listopadu podepsal smlouvu s ukrajinským strojírenským podnikem Ivchenko-Progress, který by měl pro nové bezpilotní stíhačky dodávat motor AI-322F Turbofan. Mají dosahovat vysoké provozní výšky a jejich vzletová hmotnost má činit 5 500 kg. Předpokládá se však přeprava až 1,5 t užitečného nákladu. Tento dron bude schopen létat po dobu pěti hodin a dosáhnout rychlosti až 800 km/h (500 mph neboli Mach 0,64).
Létající sebevrah
Americká vláda poslala Ukrajině na pomoc zbraně za celkem dvě miliardy dolarů. Dodávka prý bude podle zpravodajského portálu NBC News obsahovat i bezpilotní letadla Switchblade. Jde o malé drony snižující závislost pozemních jednotek na konvenčních letadlech v rámci průzkumu i poskytování palebné podpory. Na bojišti vyhledávají vhodné, lehce chráněné cíle a ty pak likvidují velmi přesnými, „chirurgickými“ zásahy. Říká se jim sebevražedné drony. Jsou sice na jedno použití, ale jejich cena je nižší než v případě raket Hellfire, jež na cíle odpalují americké drony MQ-9 Reaper společnosti General Atomics. Vejdou se do batohu a stojí pouhých 6 000 dolarů. Podle agentury Bloomberg obsahuje nový arzenál 100 těchto ozbrojených dronů, které lze vypustit ze země a nasměrovat na stanovené cíle. Společnost AeroVironment se sídlem v Arlingtonu ve Virginii obdržela v září od Velitelství speciálních operací USA objednávku na vylepšený raketový systém Switchblade řady 600 v hodnotě 20,3 milionu dolarů. Dokončení dodávek je naplánováno na leden 2023. Tento model představila společnost AeroVironment už přede dvěma lety. Jedná se o nástupce dronu Switchblade 300, který využívaly americké jednotky při bojích v Iráku a Afghánistánu. Switchblade 600 je přitom větší a také účinnější. Zatímco Switchblade 300 se užívá hlavně k útokům na pěchotu, novější Switchblade 600 je schopen ničit bojová vozidla a vojenskou techniku. Drony jsou podstatně rychlejší než turecké modely Bayraktar TB2. Switchblade 600 je proti tomu předchozímu skoro desetkrát těžší (22,7 kg), takže je určen spíše k převážení vozidly, plavidly či letouny. K vypuštění ho lze připravit do deseti minut. Oba zmíněné kamikadze drony přenášejí za letu video v reálném čase a umožňují zaútočit na cíl s využitím GPS navigace. Switchblade 600 je o něco rychlejší. Dosahuje rychlosti kolem 185 km/h, zatímco Switchblade 300 létá maximální rychlostí 160 km/h. Dron je tichý a nenápadný na vizuálních i termálních senzorech. Elektrický pohon mu poskytuje možnost letu až po dobu 40 minut a dolet až 80 km. Model 600 je ovládán tabletem. Operátor může kamikadze dron navést na cíl ťuknutím prstu na displej. Systém ovládání zahrnuje rovněž simulátor pro výcvik, plánovač misí a komunikaci s digitálním šifrováním AES-256. Podle společnosti AeroVironment může Switchblade 600 útočit jak na lehká obrněná vozidla, tak i na opevněné nepohyblivé cíle, a to z míst mimo přímý dohled a s velkou přesností. Zároveň ale nemůže zničit vybraný cíl bez souhlasu lidského operátora. Tento operátor může odvolat útok pouhé sekundy před zásahem cíle a navést kamikadze dron k novému útoku.
Nenápadný čmelák
O tom, že se „nanodrony“ v posledních letech staly důležitým vojenským nástrojem, svědčí zpráva, že společnost FLIR Systems získala od americké armády dodatečný kontrakt na 20,6 milionu dolarů na osobní průzkumné systémy Black Hornet 3. Zatímco smlouva je obrovská, FLIR Systems Black Hornet 3 je malý, má velikost mobilního telefonu. Tento extrémně lehký a téměř tichý dron dokáže létat až 25 minut a poskytuje v boji mnoho výhod. Především nabízí obrazy operačního prostředí v reálném čase. Výkonnost systému s integrovanými senzory poskytuje vojákům okamžité situační povědomí, které je takticky relevantní. To jim umožňuje zpravodajské sledování a průzkum, aniž by opustili kryté pozice. Celkem zaplatila americká armáda přes 85 milionů dolarů za více než 12 000 kusů nanodronů. Ty mají hmotnost přibližně 33 g, díky čemuž je jejich použití v boji docela snadné. Nezvyšují zátěž vojáků a snadno s ním operují i ženy.
První létající robot
Velká očekávání vyvolává také první létající robot, který vyvinula izraelská firma Heven Drones společně se společností Roboteam, předním světovým poskytovatelem taktických pozemních robotických systémů. „V Heven Drones jsme se rozhodli vyvinout a uvést na trh jedinečné drony, které nejsou jen létajícími kamerami, ale létajícími roboty zvládajícími plnění různých úkolů,“ říká generální ředitel Bentzion Levinson. „Spolupráce s Roboteamem posouvá naši vizi o krok blíže, kdy pozemní a vzdušné roboty spolupracují na vytvoření plně funkčního produktu, jenž dokáže plnit úkoly ze země i ze vzduchu.“ Obsluha může s robotem jezdit i létat. Může jej nechat přistát, vyložit třeba ukladač min a zase odlétnout, a to vše s jedním ovladačem, jedním softwarem a jedním rádiem — s jediným rozhraním pro maximalizaci provozního dosahu v nejobtížnějších prostředích a složitých terénech. Dron má maximální vzletovou hmotnost 71 kg, unese až 30 kg po dobu 36 minut na vzdálenost 10 km. Denně jsou z bojiště na Ukrajině hlášeny nové možnosti nasazení dronů ve vojenských operacích. /Karel Sedláček/
