Organická nanotechnologie: bakterie
produkují jemná proteinová
vlákna, která vodí elektřinu stejně
dobře jako kovové kabely.
Drobounké bakterie ve tvaru tyčinek
mohou být v budoucnu vhodnými
elektrickými stavebními kameny
pro senzory nebo čipy v nanovelikosti.
Bakterie „Geobacter sulfurrenducens“
tvoří sítě z jemných proteinových
vláken, které neuvěřitelně dobře
vedou elektrický proud. Tyto mikrobiální
nanodráty pohybují napětí
stejně účinně jako umělé nanostruktury
z metalicko-organických spojení,
říká se v odborném magazínu
Nature Technology. Překvapivé je, že
proteiny platily dosud za nevodivé.
Jednotlivá vlákna těchto biofilmů
jsou několik mikrometrů dlouhé, ale
pouze tři až pět nanometrů silné.
Tímto jsou desettisíckrát tenčí než
lidský vlas. V experimentu vedly sítě
z proteinových vláken proud do délky
několika centimetrů. Odpovídá to
více než tisícinásobné délce jednotlivých
bakterií. Podle názoru vědců
otevírají takové snadno kultivovatelné
biofilmy zcela novou kapitolu
nanotechnologií.
„V zásadě vyrábíme elektroniku
z octa – o mnoho levnější to již nemůže
být,“ tvrdí Mark Tuominen z University
of Massachusetts v Amherstu.
Navíc lze schopnost vodivosti vláken
z bakterií zcela cíleně „ušít na míru“.
Změna teploty či genové aktivity
mikrobů vystačí k přizpůsobení přenosových
vlastností biofilmů. „Nyní
můžeme prozkoumat celou řadu nových,
snadno vodivých nanomateriálů,
které jsou živé, nejsou jedovaté,
přirozeně se vyskytují a lze je vyrobit
výhodněji než lidmi vytvářené,“
tvrdí vědci. Rovněž spojení technických
komponentů s biologickými
systémy je s bakteriálními biofilmy
snazší než dosud.
BAKTERIE POSILAJI ELEKTRONY
PŘES PROTEINOVA VLAKNA
„Geobacter dýchá svými nanodráty
podobně jako my přes 10 km dlouhý
šnorchl,“ říká Nikhil Malvankar
z University of Massachusetts. Při
tom se nejedná o transport kyslíku,
ale elektronů. Jak výkonný tento
přenos je dokázal nyní tým mikrobiologů
a fyziků provedením prvního
experimentu. Ve svém experimentu
pěstovali vědci biofilmy ze zesíťovaných
bakterií mezi dvěma elektrodami.
Proud tekl přes mikrobiální proteinovou
síť a tím překonal mezeru.
Doplněný o třetí elektrodu fungoval
biofilm dokonce jako biologický
tranzistor. Genovou manipulací vláken
oloupený bakteriální kmen se
ukázal jako nevodivý.
Oproti dosavadním předpokladům
se elektrony při transportu nepohybovaly
od bodu k bodu; namísto toho
došlo ke skutečnému přenosu srovnatelnému
jako při využití kovu. Tento
objev může revolučním způsobem
ovlivnit nanotechnologie a bioelektroniku.
/eb/, Zdroj: Welt online