Kdo měl o letošní dovolené cestu poblíž německého Urbachu ve spolkové zemi Bádensko-W ürttembersko, mohl náhle ve volné krajině obdivovat dřevěnou elegantně prohnutou věž, vysokou celých 14 m. Co je na ní ale hlavně pozoruhodné, že k její konečné podobě došlo tvarováním dřevěných desek na principu pouze změny vlhkosti dílů, bez jakékoliv mechanické zátěže. Věž vznikla z 12 smrkových panelů a původně se stala dominantou při místní květnové zahradní slavnosti Remstal Gartenschau 2019. Panely na její stavbu byly slepeny z různých vrstev dřeva, které také odlišně na změnu vlhkosti reagovaly. Jedna taková vrstva se při vysychání může smršťovat, druhá zůstává tuhá. A tím, že jsou obě vrstvy pevně slepeny, se panel ohýbá. A k dalšímu ohybu pak dochází v závislosti na úhlu, ve kterém vlákna dřeva leží na sobě. Při postupu, na kterém se vývojově podílely švýcarský materiálový institut Empa, ETH Curych a TU Stuttgart spolu s výrobcem Blumer Lehmann AG, byly pro výpočet, predikci a optimalizaci materiálového uspořádání potřebného k vytvoření různých typů zakřivení a poloměrů vyvinuty i výpočetní modely, specifické pro ten který užitý materiál, což dává možnost vzniku nových, zcela neočekávaných prvků architektury. U dané věže z Remstalu byly jednotlivé komponenty původně v plochém stavu a během technologického sušení se autonomně transformovaly do konečných naprogramovaných zakřivených tvarů. Věž z Remstalu, jejímž prvotním záměrem bylo především ověření, do jaké míry se mohou ze samotvarujících dřevěných prvků stavět plnohodnotné objekty, se tak stává při současném stavu vědy a techniky další ukázkou nových pracovních postupů, inspirovaných př irozenými vlastnostmi materiálů.