Dostiženi lží

Původně jsme se chtěli vrátit k návštěvě výrobny tramvají ve Vídni. Ale to překryl šok z tzv. očištěného vývozu a jeho skutečných hodnot, jež dělají, jak psal denní tisk, z ekonomického tygra chcípající kozu. A to si toho nevšiml ani jeden „ekonom“, ba ani slovutný NERV? Toho tygra si svého času přidal do slovníku svých kázání Karel Dyba, ministr hospodářství od roku 1991. Bohužel, už tehdy začala ta nekonečná série lží a statistických šarátek. Jako třeba, že máme přebujelý průmysl a že si na všechno dobré koupíme licenci. A ničila se výrobní a vývojová základna. Nyní se za drahý peníz buduje. Stačí pohled kolem sebe, abychom viděli, že jsme dostiženi vlastním lhaním, a to od pojmu demokracie až po otázku, že vlastně nevíme, za kolik a co vyvážíme. Vlastně ani nevíme, kolik jsme toho rozkradli. Ale to pořád není nic ve srovnání s katastrofou, jež postihla Japonsko. Ani tak vyspělý průmyslový stát, jakým tato krásná země plná pracovitých lidiček je, není schopen bez úhony zvládat přírodní katastrofu rozměrů, které jsou často spojovány i s představou následků klimatických změn – tedy pokud by k nim došlo. A to nikdo neví. A pokud zemětřesení, na něž jsou Japonci trénovaní už staletí, zaskočilo i tamní jadernou energetiku, je otázka pro nás všechny: Děláme pro bezpečnost Země vše? Mezitím nám vláda řekla, když se vám 20 zdá hodně, tak tam střelíme 17 % DPH a zbytek si dovybereme jinak. Pomalu, ale jistě se veřejnost smiřuje s tím, že hlavním problémem státu není stárnutí populace, nýbrž rozkradení majetku a tím omezená tvorba zdrojů. A když jsme u zdrojů, tak třeba uhlí bude těženo i za limity, jak se usnesl ministr MPO. To není samo o sobě nic strašného, kdyby právě ta hrozba limitů nebyla myšlena i jako výzva k investicím do lepšího technického vybavení tepláren. Nestalo se a oni to na tom MPO snad berou jako své vítězství nad zdravým rozumem. Jan Baltus