Jaderná elektrárna Temelín (JETE)
bude rozšířena o dva nové bloky.
Termín pro předložení konkrétních
nabídek (stanovený na 2. července
2012) využily tři silné subjekty:
americký Westinghouse, francouzská
AREVA a česko-ruské Konsoricum
MIR. Vítěz mezinárodního výběrového
řízení bude znám do konce roku 2013.
Vlastní dostavba Temelína by pak mohla
začít v roce 2017. Náklady experti odhadují
v rozmezí 200-300 mld. Kč.
I takto (v 5 větách) lze shrnout energeticko-
diplomaticko-ekonomicky mimořádné
první prázdninové pondělí,
kdy ČEZ oficiálně přijal kvalifikované
nabídky od třech účastníků mezinárodního
výběrového řízení na dostavbu
JETE. Všechny jsme na stránkách
TT postupně představili a porovnali.
Řečeno slovníkem šachistů: na tahu je
nyní ČEZ, potažmo jeho největší vlastník
český stát. Experti nyní musí projít
desítky tisíc stran textových návrhů,
tabulek a grafů a vybrat optimální návrh.
Ten třeba zabezpečit odpovídající
věcnou, personální, organizační, legislativní
i bankovní a pojišťovenskou
agendou. Slovo Temelín se nyní naučí
správně vyslovovat kolegové-novináři
v řadě zemí a společně s námi budou
jeho dostavbu analyzovat a komentovat
ze všech možných úhlů.
Až potud: klasika. Oficiálnímu vyhodnocení
nabídek na dostavbu dvou
bloků JETE však už teď předchází řada
správních, debatních a organizačních
kroků. Mimo jiné šetření okolo
závazného stanoviska MŽP ČR k procesu
projednávání vlivu dostavby
JETE na životní prostředí. K této problematice
se postupně vyjadřuje řada
institucí, sdružení i individuálních občanů.
MŽP chce všechny názory a doporučení
zpracovat do konce letošního
října. Opomenuty nebudou ani připomínky
ze sousedního Rakouska a Německa.
Těch se sešlo okolo 22 000.
17 HODIN VZRUŠENÉ DISKUSE
Mnohé o rozsahu i o odborné kvalitě
jednotlivých připomínek napovědělo
více než 17hodinové veřejné projednávání
EIA ke stavbě citovaných
dvou nových bloků v pátek 22. 6.
2012 v Českých Budějovicích. Vedle
domácích hostů se ho zúčastnili také
zástupci rakouských a německých
nevládních organizací, pozorovatelé
z Polska i ze Slovenska.
Jen pro připomenutí: původní investiční
záměr z roku 1979 operoval
na temelínské lokalitě se čtyřmi reaktorovými
bloky. V roce 1990 se však
práce na III. a IV. bloku z rozhodnutí
tehdejší vlády pozastavily. V červnu
2002 byl pak zahájen zkušební provoz
I. bloku a v dubnu 2003 už II. bloku.
Současní kritici dostavby oponovali,
že jim schází finální informace o konkrétním
typu reaktoru, pro který se
ČEZ, potažmo vláda ČR, rozhodnou.
Chtěli informace k palivovému cyklu,
predikce a přesné výpočty průběhu
těžkých havárií atd. Samotný proces
posuzování vlivu stavby na životní
prostředí podle ekologických aktivistů
údajně předběhl proces přípravy
projektu. Předsedkyně SÚJB Dana
Drábová tuto kritiku odmítla. Ujistila,
že její tým posuzuje vždy nejhorší ze
všech možných variant.
Nemálo času diskutující rovněž věnovali
event. hrozbě nedostatku chladicí
vody při extrémním suchu. Rezervoár
Hněvkovické přehrady u elektrárny
by podle nich problém sám
neřešil. Mobilizovat by bylo možné
kapacitu vodní nádrže Lipno. A pokud
by se vody nedostávalo ani tam, pak
by se reaktor (logicky) odstavil.
Zástupci Strany zelených upozornili,
že ČR nové bloky za stovky miliard
korun de facto nepotřebuje. Jen vloni
ČR exportovala tolik proudu, kolik
vyrobí už nynější dva bloky JETE.
Podporu si podle nich zaslouží spíše
alternativní zdroje. Náměstek ministra
průmyslu a obchodu ČR Pavel Šolc
vysvětlil, že finální podíl AZE v ČR
při optimistickém výhledu pokryje jen
20 % naší budoucí spotřeby. Vláda podle
něj počítá se snižováním exportu
elektřiny. Na druhé straně chce disponovat
přebytkovou výkonovou bilancí
mírně přebytkovou výrobní bilancí.
Podle některých občanských sdružení
(zejména Calla, Jihočeské matky,
Občanská iniciativa pro ochranu životního
prostředí a organizace V havarijní
zóně jaderné elektrárny Temelín)
při probíhajících analýzách jsou
ignorovány požadavky MŽP z roku
2009. Jak zpracovatel dokumentace
(za společnost ČEZ), tak zpracovatel
posudku (vybraný MŽP) prý ignorovali
závěry zjišťovacího řízení.
Mimo jiné nereagovali na požadavek
uvést konkrétní technický a technologický
popis všech předpokládaných
typů reaktorů a zhodnotit jejich vliv
na životní prostředí a veřejné zdraví.
Souběžně prý dostatečně nezhodnotili
ani schopnost zařízení odolat různým
vnějším ohrožením, jako je pád
letadla, teroristický útok apod. Nebyl
údajně doložen způsob bezpečné likvidace
vyhořelého jaderného paliva
atd.
„Chceme, aby byly posouzeny reálné
dopady plánované jaderné elektrárny
na životní prostředí. Zatím se
tak nestalo. I tento případ ukazuje, že
jsou to zejména chyby úřadů, které
interpretují zákony ve prospěch investorů,“
uvedl v tiskové zprávě Edvard
Sequens ze sdružení Calla.
KRAJ SOUHLASÍ, ALE…
Co se týká krajské exekutivy, dostavbu
dvou bloků už před tímto veřejným projednáváním
podpořil jihočeský hejtman
Jiří Zimola (ČSSD). Připomněl, že JETE
není regionální, nýbrž celostátní projekt.
Jeho realizace s sebou přinese zvýšenou
dopravní zátěž regionu. Kraj proto za svůj
vstřícný postoj při stavebním řízení požaduje
investice do místních komunikací.
Konkrétně: urychlení dostavby dálnice
D3, rychlostní silnice R4 a dokončení IV.
železničního koridoru z metropole do Českých
Budějovic. Jihočeský kraj trvá také
na výstavbě 11 obchvatů obcí a na rozšíření
místních komunikací, po nichž bude
během výstavby jezdit na 800 nákladních
a osobních aut a 80 autobusů denně. ČEZ
si je této skutečnosti vědom. Už letos
do dopravní infrastruktury v okolí elektrárny
bude investovat 80 mil. Kč.
Ředitel JETE Miloš Štěpanovský odhaduje,
že protesty odpůrců dostavby
JETE budou s pokračující přípravou
dostavby dalších dvou jaderných bloků
vzrůstat. Management elektrárny s tím
počítá a považuje to v demokratické
společnosti za normální projev.
Antijaderným aktivistům nabídli a nabízejí
korektní diskusi. S některými,
zejména českými subjekty, už započala.
Dostavbu JETE podporuje a věří,
že nebude mít zásadní vliv na životní
prostředí. V Temelíně vyroste moderní
a bezpečný projekt, jenž mj. zlepší úroveň
života na jihu Čech a vytvoří řadu
nových pracovních příležitostí.
Podle posledních průzkumů veřejného
mínění rozvoj jaderné energetiky
podporují 2/3 obyvatel ČR. Nové bloky
budou v provozu až 60 let. Měly by nahradit
nejstarší uhelné elektrárny, které
bude nevyhnutelné, z titulu jejich končící
životnosti, zanedlouho uzavřít.
/uai/
