DOPIS ČTENÁŘE

Hned v úvodu předesílám: nikdy v životě jsem si nešel pro výplatu na nějaké šachtě, ani do pobočky zelených. Ve sporu o hnědé uhlí, resp. o prolomení či zachování územních limitů pro jeho příp. těžbu, jsem se léta považoval (a činím tak nadále) za nestranného. Na rovinu: nenadchnu se pro úspory energie „ať to stojí, co to stojí“. Jsem proti nesmyslnému zateplování div ne každé psí boudy, když v této zemi roky mír-nyx-dír-nyx strpíme plýtvání energií a teplem ve výrobní a komunální sféře. Nezkoušejte to na mne s žádnými dalšími dotacemi na tzv. zelenou energii, když se ve finále z téhle Potěmkinovské vesnice vyhrne jen rvoucí se smečka solárních, biomasových a kdovíjakých ještě baronů, neštítících se tento stát a jeho občany ožebračit na desetiletí dopředu. Pokud něco není v tržní ekonomice ani po létech schopno žít a přežít samostatně, pak je cosi bazálně špatně… Ani rychle se střídající energetické „boomy“ a aféry po česku ve mně zatím nepodlomily důvěru, že naše energetické a teplárenské potřeby jsme si schopni řešit a vyřešit sami. Tedy: kdyby pravá ruka nezřídka věděla, co dělá levá. Kdyby nejenom v Praze, ale i v regionech zavládl elementární inženýrský úsudek. Pokud se budeme na kultivaci zdejšího energetického trhu podílet všichni a podle společně přijatých objektivních pravidel. Proč já, má rodina i má firma, poctivě se snažíme o úspory energie, jsme málem za šašky a naše pozitivní úsilí je „tržně oceňováno“ leda ještě vyšší zálohou na příští topné období, příp. ještě mastnějšími tarify za dodanou elektřinu. A pokud racionalizujete i spotřebu vody… Zbytečno pokračovat, viďte? Prý nám dochází uhlí. Spálíme ho rok co rok miliony tun. Nehodlám zkoumat kolik přesně. Každé číslo je ekologická hanebnost. Vůči nynějším generacím. A krádež nenahraditelné suroviny na pokoleních budoucích. Že ho budeme už zanedlouho postrádat 6-8 mil. t ročně? Co jsme udělali vědecky a technicky progresivního, abychom je nahradili včas a ekologicky? A pokud to učiníme s křížkem po funuse: kolik to bude stát? Opravdu nás substituce hnědého uhlí na již existujících fosilních zdrojích příjde «jenom» na 50-70 mld. Kč? Komu lze ještě věřit? Podle teplárenských skeptiků uhlí zbývá už jako příslovečného šafránu. Jenže já taky čtu, že pouze na dole Bílina se jeho disponibilní zásoby (zatím do roku 2050) odhadují na «nešafránových » 100–105 mil. t… Položili jste si taky otázku, komu ze zákona patří nerostné zásoby v podzemí tohoto státu? Pokud nadále našemu státu, pak už je nasnadě kdo, proč a jak by měl jednat. V zájmu nás, 10,5 milionů žijících občanů tohoto státu i desítek milionů Čechů v příštích pokoleních. Nerad čtu sebevědomé chvástání jakýchsi uhlobaronů z Dolních Kotěhůlek, že těžitelné stavy zásob a vývoj cen uhlí je vlastně netrápí. A pokud za ně nedostanou majland (a to nejlépe ihned), klidně ho nechají ležet v zemi, až my, hloupí, „zmoudříme“. To je v kaž dé slušné zemi – vydírání. Stejně jako plamenné apely mladíčků a slečinek na obrazovce k ještě vyšším importům «ekologického» plynu. Kdo ve finále sáhne po portmonce místo mne? Kdo podstoupí riziko, že plyn nedorazí? Že se české turbíny zastaví? Že kotle vyhasnou? Že úsporné zářivky ztmavnou? » P. K. – Praha