Druhá administrativa Donalda Trumpa, úřadujícího od ledna tohoto roku, neztrácí čas. Po necelých čtyřech měsících od inaugurace nasadil Bílý dům kurz, který může znamenat naprostou proměnu státem inancované vědy v USA.
Návrh rozpočtu na fiskální rok 2026, který tým prezidenta USA odeslal 2. května tamním zákonodárcům, zdůrazňuje, že současný Bílý dům by s gustem „řezal“ i do financí určených na vědu a výzkum. Rozsahem navrhovaných škrtů jde o krok skutečně bezprecedentní. Nejde však jen o úspory. Bílý dům otevřeně hovoří o „resetu“ výzkumných priorit a chce ukončit „plýtvání prostředky na woke vědu“ — což je ovšem výraz zjevně velmi flexibilní a nejasný. Tato rétorika kombinovaná s drastickými čísly okamžitě vyvolala poplach ve vědecké komunitě. Zdá se, že nejde o pouhou rozpočtovou úpravu, ale výraz ideologického zápasu o směřování americké vědy. Výsledek může mít zásadní dopady na americkou ekonomiku i geopolitické postavení Spojených států na další dekády. Uveďme však hned na začátku, že dokument Bílého domu je právě jen návrhem, který zatím nemá žádnou legislativní váhu. Peníze v americké politice rozděluje Kongres a bez jeho rozhodnutí změny nenastanou. Návrhy Bílého domu bývají často jen politickou municí pro vyjednávání o rozpočtu. Výsledek tedy nakonec může vypadat výrazně jinak.
Anatomie řezu
Pokud by ovšem mělo být vše podle návrhu Bílého domu, část federálního rozpočtu, kam spadá i civilní věda, by měla přijít zhruba o čtvrtinu (pro úplnost dodejme, že tyto „volné“ výdaje představují asi 15 % celého rozpočtu federální vlády). Tradiční gigant biomedicínského výzkumu, Národní ústav zdraví (NIH), by měl přijít o zhruba 37 % rozpočtu, což by znamenalo propad o 18 mld. USD (na cca 27 mld. USD). Bílý dům to zdůvodňuje tím, že NIH „přerostl, ztratil zaměření a zklamal důvěru amerického lidu plýtváním, zavádějícími informacemi, riskantním výzkumem a propagací nebezpečných ideologií“. Výzkum se má nově soustředit na agendu „Make America Healthy Again“ ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., s důrazem na chronické nemoci, a musí být v souladu s prezidentskými dekrety proti „radikální genderové ideologii“ a „rozdělujícímu rasismu“. Národní vědecká nadace (NSF), klíčová agentura pro financování základního výzkumu, která v květnu oslavila 75. výročí, by se podle plánů zásadně zmenšila. Její rozpočet ve výši 9 mld. USD by se měl smrsknout až o 56 % na pouhé 4 mld. USD. Cílem škrtů jsou explicitně jmenované oblasti jako „výzkum klimatu, čisté energie, ‚woke‘ sociální, behaviorální a ekonomické vědy a programy v nízkoprioritních vědních oblastech“. Jediné disciplíny, které mají být ušetřeny, jsou umělá inteligence a kvantové informační vědy, jejichž rozpočty by měly zůstat na stávající úrovni. Ministerstvo energetiky (DOE) by si v rozpočtu na výzkum a vývoj mělo pohoršit o 14 % na 7,1 mld. USD. Agentura pro pokročilé výzkumné projekty v energetice (ARPA-E) má přijít o 57 % prostředků (snížení na 200 mil. USD) a Úřad pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje dokonce o 74 % (snížení na 890 mil. USD). Celkový rozpočet kosmické agentury (NASA) má klesnout o 24 % na 18,8 mld. USD, což by byl největší jednorázový propad v její historii. Vědecká divize má být zasažena ještě tvrději — škrty mají dosáhnout 53 %. Více než polovina prostředků má zmizet z programu výzkumu Země, včetně „nízkoprioritních klimatických monitorovacích satelitů“. V oblasti pilotovaných letů se počítá s ukončením vývoje rakety SLS a lodi Orion po jejich první misi k Měsíci a zrušením lunární orbitální stanice Gateway. Místo toho se má NASA spoléhat na „komerční kapacity“, přičemž jejich nejvýznamnějším poskytovatelem je dnes firma SpaceX Elona Muska. A škrty směřují i do dalších institucí: Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) má přijít o zhruba 39 % financí, Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) o 24 % (zejména v klimatickém výzkumu), Geologická služba USA (USGS) o více než třetinu (s přeorientováním na energetické suroviny), Ministerstvo zemědělství (USDA) o 18 % (s dopady na výzkum klimatu a obnovitelných zdrojů) a výzkumné programy Lesní správy USA mají být zredukovány o 62 % ve prospěch produkce dřeva.
Déjà vu
Útěchou těm, kteří se změn bojí, by mohl být pohled do nedávné historie, konkrétně do prvního Trumpova prezidentského období. I tehdy, např. v návrhu rozpočtu pro fiskální rok 2018, administrativa přišla s výraznými škrty cílenými mimo jiné na klimatický či medicínský výzkum. Kongres však tehdy nepřijal z návrhu téměř nic a místo škrtů se mnohé agentury, včetně NIH, NSF či NASA, dočkaly naopak navýšení rozpočtů. Zákonodárci to tehdy zdůvodňovali například obavami, že Spojené státy začínají zaostávat za Čínou v podpoře základního výzkumu. Jenže současný návrh Bílého domu je co do rozsahu škrtů ještě radikálnější a Trumpův tým se zdá být lépe připravený a odhodlanější. Kongres, kde mají republikáni nyní většinu v obou komorách, navíc vysílá smíšené signály. Zatímco někteří zákonodárci vyjádřili znepokojení, vlivné hlasy, jako např. Tom Cole, předseda výboru pro rozpočtové asignace Sněmovny reprezentantů, naznačuje spíše ochotu s Bílým domem spolupracovat. Tradiční nadstranická podpora výzkumu a vývoje, která v minulosti dokázala tuto rozpočtovou kapitolu před většinou škrtů ochránit, tak bude zřejmě vystavena zátěžové zkoušce.
Proč neřezat
Málokdo by asi tvrdil, že na fungování vědy není co zlepšovat a že řada vědeckých výsledků má pochybné přínosy i kvalitu. Jenže škrty Bílého domu se nezdají být vedeny cílenou snahou poměry napravit. Výzkum a vývoj patří k hlavním motorům ekonomického pokroku. Stát v posledních desetiletích hrál nezastupitelnou roli ve financování především základního výzkumu, z jehož poznatků vyrostla řada komerčně úspěšných aplikací a celých průmyslových odvětví. Podle nedávné práce ekonomů z Federální rezervní banky v Dallasu federální investice do vědy a výzkumu mají „na svědomí“ zhruba pětinu z celkového nárůstu produktivity práce od konce druhé světové války. Návratnost investic do vědy byla v minulosti ohromná. Na výsledky se ovšem musí čekat dlouho a není jisté, že by všechen současný výzkum měl tak dobré výsledky. Stejně tak ovšem nelze dokázat, že to tak nebude… Dopady navrhovaných škrtů na americkou ekonomiku by podle prvních modelů mohly být poměrně výrazné. Studie ekonomů z Institute for Macroeconomic and Policy Analysis při American University dospěla na základě poměrně jednoduchého modelu k závěru, že 25% škrt ve veřejných výdajích na výzkum a vývoj by v dlouhodobém horizontu (cca 25—30 let) mohl snížit americké HDP o téměř 4 %. To je zhruba srovnatelné s propadem během recese po roce 2008. Škrty by také pochopitelně vedly ke snížení zájmu o postižené obory. Byly by varovným signálem pro mladé zájemce. A co by USA získaly tím, že v příštích dekádách budou mít méně odborníků na biomedicínský výzkum? Vzhledem k pokroku v této oblasti v posledních desetiletích může být „ušlý zisk“ značný.
Globální šachovnice
V případě úspěchu Trumpova návrhu mohou důsledky zásadně přepsat globální mapu vědeckého vlivu a technologické dominance, na které si Spojené státy po dekády zakládaly své postavení světového lídra. V centru této geopolitické rovnice stojí především sílící rivalita s Čínou. Již více než deset let Peking překonává průměr EU v podílu HDP investovaného do vědy a tento podíl neustále roste. Čína dnes vede v počtu publikovaných vědeckých článků a argumenty o jejich nižší kvalitě již dávno neplatí — v roce 2022 země poprvé překonala USA v prestižním Nature Indexu, který sleduje právě kvalitní vědecké výstupy. Sedm z deseti nejvýznamnějších výzkumných organizací světa podle tohoto indexu je dnes čínských. Pravda, Spojené státy v absolutních číslech stále investovaly do výzkumu a vývoje v roce 2021 více (806 mld. USD oproti 668 mld. USD v Číně), tento náskok však držel především soukromý sektor, zatímco státní podpora v USA spíše stagnovala. Deklarovaná podpora několika vybraných oblastí, jako je umělá inteligence, kvantové počítače či jaderná energie, sice může přinést dílčí úspěchy, jenže vědecký pokrok a technologické inovace historicky stojí na široké základně základního výzkumu napříč disciplínami. Důraz na „ukončení woke vědy“, jakkoli politicky atraktivní pro část voličů, neříká nic o tom, jak náskok americké vědy udržet. Mezi rétorikou o udržení pozice „globálního technologického lídra“ a dosavadními návrhy Bílého domu tak zeje typicky trumpovská propast.
/jj/
