Domácnosti (po dopravě) nejvíce zhoršují kvalitu ovzduší u nás

Spalováním levného nekvalitního paliva si ničíme zdraví. Na následky znečišťování ovzduší v Evropě zemře ročně asi 350 000 lidí. Lidem se dnes dýchá špatně nejen v průmyslových oblastech, ale stále častěji i v menších městech a obcích, zvláště pokud se nacházejí v údolí. V České republice jsou domácnosti spolu se sektorem dopravy největšími znečišťovateli ovzduší. „Koncentrace pevných částic a oxidu siřičitého významně stoupají zvláště v malých městech a vesnicích, kde se obyvatelé někdy z důvodů ceny paliv vracejí od zemního plynu a elektřiny na pevná paliva. Toto řešení je však „krátkozraké“, a těmto tendencím zabrání připravované ekologické daně, které mají ve výši zdanění jednotlivých paliv zohlednit jejich dopady na životní prostředí,“ konstatuje Oldřich Petržilka, manažer České plynárenské unie. Na venkově žije téměř polovina obyvatel ČR a přitom dnes není zásadní rozdíl mezi kvalitou ovzduší ve velkých městských aglomeracích a na malých vesnicích. Domácí topení a staré kotle na tuhá paliva se podílejí na znečištění ovzduší prachem až 40 % a přispívají tak stále větší měrou k dýchacím onemocněním. Špatná kvalita ovzduší vede bohužel až k degenerativním onemocněním, vrozeným vadám a růstu zhoubných nádorů. To, že čistota vzduchu například v malé vísce Havlovicích může být stejně špatná jako na Ostravsku, na Karvinsku, či v pražských Vršovicích, potvrdila mj. studie Státního zdravotního ústavu „Charakterizace zátěže obyvatel malých sídel škodlivinami z ovzduší a znečištění ovzduší bioaerosoly“. Naměřené údaje měly stejně vysoké hodnoty jako údaje z průmyslových oblastí. A to v Česku existuje ještě asi 5000 obcí, kde se úroveň zamoření vzduchu zhoršuje více. Od ledna 2008 dojde u nás k zavedení 1. etapy ekologické daňové reformy k zatížení spotřeby paliv nešetrných k životnímu prostředí spotřebními daněmi podle požadavků EU. Nejvíc, a to zhruba o 14 %, by mělo podražit hnědé uhlí. Majitelé domků, kteří nyní zaplatí ročně za uhlí asi 15 000 korun, musí počítat s tím, že jejich výdaje se zvednou až o 3000 korun ročně. Ekologicky šetrnější paliva, ke kterým patří i zemní plyn, by měla být finančně zvýhodňována. Právě tento princip bude naplňovat ekologická daňová reforma zaváděná v ČR postupně až do roku 2017. Omezení emisí CO2 je ambiciózním cílem. Kjótský protokol vyžaduje, aby EU v letech 1990 až 2012 (tj. v průběhu 22 let) snížila množství emisí CO2 o 8 %. Dnešní cíl ochrany klimatu, který by měl být přijatý jako součást akčního plánu, však znamená, že členské státy EU budou muset v letech 2012 až 2020 (tj. v průběhu 8 let) snížit své emise CO2 o dalších 12 %. Podle zprávy IEA z roku 2005 na jednotku HDP máme mezi 26 členskými zeměmi IEA znečištění CO2 nejvyšší. /ex/