V našich podmínkách jsme klimatizaci
dlouho pokládali za nepatřičný
luxus. Leč zájem o ní prudce
vzrůstá, zejména po zásnubách
s tepelným čerpadlem. Umí už nejen
chladit, ale i topit, takže se dá využít
i k přitápění minimálně 200 dnů
v roce. Nejnověji umí i větrat, čistit
a zvlhčovat vzduch, čili pomáhá tak
ke zdraví zejména alergikům.
TREND SMĚŘUJE KE SPLITOVÉ
KLIMATIZACI
Klimatizační zařízení jsou založena
na principu strojního chlazení,
známého z fyziky jako „obrácený
Carnottův cyklus“. Využívá kompresorový
okruh s teplosměnným médiem
schopným měnit své skupenství,
a tím přenášet teplo nebo chlad. Tento
okruh sestávající z kompresoru, dvou
trubkami propojených výměníků
a expanzního ventilu je schopen odebírat
teplo z místnosti (režimu chlazení),
nebo naopak odčerpávat teplo
venkovnímu vzduchu, a tím místnost
vytápět. Komfortní klimatizace pak
tento proud vzduchu při cirkulaci
v místnosti pomocí integrovaného
ventilátoru ještě filtruje a upravuje
pro zdravé dýchání.
U původní „americké“ klimatizace
s tzv. okenními jednotkami mohou
být oba výměníky uloženy ve společné
skříni pod oknem či nad oknem,
jejíž jedna strana je vysunuta stěnou
do ovzduší. Také v tzv. mobilních
jednotkách je veškerá technologie
v jediné pojízdné či přenosné skříni,
teplo z kondenzátoru však je nutné
vyvádět z místnosti krátkou flexibilní
hadicí. Slouží zejména k chlazení,
na zimu se uloží, a pokud umí topit,
tak jen pomocí elektrických topných
těles.
Více jak 80 % bytových klimatizací
funguje spolehlivěji a s mnohem
lepší účinností rozdělením na vnitřní
a venkovní jednotku, navzájem
propojené trubkami teplosměnného
okruhu a elektrickým kabelem.
Z anglického výrazu pro rozdělení
dostaly mezinárodně vžité označení
split.
Venkovní jednotka s poměrně
hlučným kompresorem se umísťuje
co nejblíže vnitřní jednotce za dělicí
stěnou - na podstavci, na zdi, na balkonu
nebo na střeše. Vnitřní jednotka
s ventilátorem, filtry a řídicí elektronikou
podle požadavku účinku
bývá umístěna na stěně (tzv. nástěnná
jednotka), pod oknem (parapetní jednotka),
zabudována do stropu (kazetová
jednotka), nebo zavěšena pod
stropem (podstropní nebo flexibilní
jednotka).
Nejběžnější bytové monosplity,
skládají se z jedné vnitřní a jedné
vnější jednotky odpovídajícího výkonu,
nabízí na našem trhu kromě několik
převážně nadnárodních výrobců
s výkony od 2,5 do 6 kW.
V rodinných domech, podobně
jako ve veřejných budovách se na
jednu výkonnější venkovní jednotku
připojuje obvykle 9 (ale také až 40)
vnitřních jednotek, z nichž každá
může být nastavena nezávisle na jiný
požadovaný režim. Takový multisplit
ovšem představuje investici stotisícového
řádu. Dominující výrobci
(Carrier, Daikin, LG Electronic,
Midea, Toshiba aj.) nejnověji nabízejí
levnější řešení – až čtyři vnitřní
jednotky různého typu jsou napojeny
na jednu venkovní zjednodušeně tak,
že se spouštějí současně a ve stejném
režimu, nebo jsou všechny vypnuté.
PŘEDNOSTI INVERTOROVÉ
KLIMATIZACE
Bytová klimatizace opustila hlučné
pístové kompresory a používá
hermeticky uzavřené hromadně
vyráběné kompresory scroll, swing,
nebo rotační vačkové kompresory
s příkonem od 350 do 800 W. Až
do vynálezu mnohem efektivnější
invertorové klimatizace pracovaly
kompresory se stálými otáčkami,
a výkon se měnil pouze zapínáním
a vypínáním hnacího elektromotoru,
což vede k nepříjemnému kolísání
teploty v místnosti až o 3 °C. Přitom
každé spuštění i zapnutí je nepříjemně
vnímáno sluchem a zřetelnou
změnou proudění vzduchu. Vše se
revolučně změnilo nástupem kompresorů,
jejichž otáčky, a tím i výkon
lze plynule řídit (obvykle v rozsahu
30 do 130 %) různými „triky“ silnoproudé
elektroniky – zejména
pomocí invertorů. Díky tomu se daří
udržovat v místnosti nastavenou teplotu
s odchylkou plus/minus 0,5 °C,
navíc je možné urychlit náběh právě
nastavené teploty maximálním zvýšením
otáček. U současných invertorových
klimatizací najdeme tři
různá řešení:
? systémy AC (Alternating Current)
se střídavým proudem s frekvenčním
měničem (usměrňovač a střídač)
měnící napájecí kmitočet od
30 do 120 Hz
? systémy DC (Dirrect Current) se
stejnosměrným motorem, s plynulým
řízením napětí i proudu
? hybridní systémy s dvěma kompresory
různého výkonu – jedním
s fixními otáčkami, druhý s invertorem,
které se podle potřeby
výkonu navzájem doplňují.
Invertorové klimatizace jsou proti
konvenčním systémům sice o něco
(10-15 %) dražší, investice navíc se
však vrátí úsporami na energii již
během jednoho roku.
Původně používané freony (CFC)
poškozující ozonovou vrstvu byly
postupně nahrazovány méně škodlivějšími
halogenovými chladivy, ale
ani nejrozšířenější R12, R22 a R134
neplnily požadavky ekologů.
Nová klimatizační zařízení se
v současné době výhradně plní směsnými
chladivy R410a nebo R407c,
která nejsou toxická ani hořlavá,
a jsou šetrná v působení na ozonovou
vrstvu. Objemová chladivost
(schopnost přenosu energie) je až
o polovinu vyšší než u již zakázaných
R22. Výměna starého chladiva
za nové však není přípustná, protože
mj. vyžadují zcela jiné složení olejů
v kompresoru.
STÁLE DOKONALEJŠÍ FILTRY
Starší vnitřní jednotky vystačily
s jednoduchými textilními či plastovými
filtry zachycujícími poletující
prach se zrnky nad 10 mikrometrů.
Toho se musel uživatel občas zbavovat
vyjmutím a očistou (plastové
omytím pod vodou), textilní se nahrazovaly
novými. Současné komfortní
jednotky jsou vybaveny vícevrstvými
filtry, jejichž vrstvy postupně dokáží
ze vzduchu oddělit nejen prach, chlupy
z domácích zvířat a roztoče, ale
i pyly a bakterie se zrny pod 1 mikrometr,
vyvolávající alergie.
Součástí 5 až 12 filtračních stupňů
jsou i elektrostatické plazmové filtry,
uhlíkové protiprachové filtry, biofiltry
hubící bakterie a viry, ionizátory
a nejnověji i „vitamínové“ filtry.
U některých jednotek může filtrační
vrstva nasycená aktivním uhlíkem
(i se strukturou „nano“) navíc pohlcovat
pachy - páchnoucí látky obsahující
zejména čpavek, chemické
plyny a zvlášť nebezpečné formaldehydy
uvolňující se z nového nábytku
a podlah, s možným rakovinotvorným
působením, které jsou obvyklou
příčinou migrén a bolení hlavy.
Ionizátory se sršícími elektrodami
s napětím okolo 3,5 kV štěpí ionty
a kyslík a mnohonásobně zvyšují
v protékajícím vzduchu podíl záporně
nabitých iontů (tzv. anionů), které
při dýchání stimulují zejména krevní
oběh, a dávají nám pocit dýchání
zdravého „horského“ vzduchu.
O VÝKONU A ÚČINNOSTI
ROZHODUJE CHLADICÍ A TOPNÝ
FAKTOR.
Energetická účinnost klimatizačních
zařízení se poněkud odlišuje
v režimu chlazení a topení. To je
vyjádřeno v katalozích tzv. chladicím
faktorem EER (Energy Efficiency
Rating) a tzv. topným faktorem
COP (Coefficient of Performance).
Udávají poměr odevzdaného chladicího
či topného výkonu, k elektrickému
příkonu zařízení. U starších
a nejlevnějších typů se tyto hodnoty
pohybují od 2 do 3, špičkové klimatizace
zařazené do energetické třídy
A dosahují hodnoty až 4,1. Takové
zařízení z každé spotřebované kWh
ke svému pohonu při COP 4,1 vydá
topný výkon 4,5 kWh!
POKROČILÉ FUNKCE
U NÁSTĚNNÝCH JEDNOTEK
Inovace splitových klimatizací
neberou konce. Do komfortních
nástěnných jednotek navzdory
jejich minimálnímu rozměru se
díky „elektronické inteligenci“ stěhují
funkce, které rozšiřují jejich
možnosti na zvlhčování vzduchu
v režimu topení a odvlhčování
v režimu chlazení. Rozšiřuje se řízení
proudu vzduchu podle měnících
se podmínek do tří až čtyř proudů.
Jednotky šetří energii automatickým
zapínáním a vypínáním v případě,
že v místnosti se delší dobu
nikdo nepohybuje apod. Výrobci
přicházejí i s designovými vnitřními
nástěnnými jednotkami, jejichž
vzhled lze barevně či dokonce uměleckou
reprodukcí přizpůsobit stylu
místnosti. Mezi základními inovacemi,
jakými se chlubí komfortní
splitové klimatizace Carrier, Daikin,
LG-Electronic, Midea a Toshiba
na našem trhu patří:
? automatické přepínání režimu
topení a chlazení podle měnících
se podmínek
? rychlé chlazení a topení díky možnosti
zvýšení výkonu kompresoru
a změně průtoku chladiva na škrticím
ventilu až na 130 % jmenovitého
výkonu (funkce Jet Cool)
? režim „Sleep“ (spánek) automaticky
nastaví předprogramovanou
nižší teplotu a aby nerušila spáče
hlukem ventilátoru, sníží otáčky
ventilátoru na minimum, u jednotek
s trojcestným nebo čtyřcestným
prouděním zvolí takovou
variantu vyústění, aby proud vzduchu
nesměřoval na hlavu spáče
? přirozené proudění vzduchu (funkce
„Chaos Swing“, „Airflow“,
„Cooling Breeze“ apod. dosahují
cyklickým pohybem vertikálních
i horizontálních lamel
? inteligentní oko (Inteligence Eye)-
optické čidlo na spodním okraji
nástěnné jednotky, které při delší
nepřítomnosti uživatele přepne
klimatizaci na energeticky úsporný
provoz
? funkce zvlhčování vzduchu např.
revolučním využitím kondenzátu
z venkovního vzduchu k produkci
vlhké páry, která se přivádí do
vnitřní jednotky samostatnou
hadicí a vmísí se do cirkulujícího
a filtrovaného vzduchu, jak to
umí zatím jen jednotky Daikin,
z japonštiny označené jako Ururu/
Sarara (zvlhčování, odvlhčování).
Jak je zřejmé, vývoj bytové klimatizace
stále ještě neřekl svoje poslední
slovo, kterým bude zřejmě kontrola
a ovládání mobilem nebo internetem.
ING. JAN TŮMA