Německá spolková země Dolní Sasko zahájila ofenzivu, jejímž cílem je změnit platné zákony, které v SRN nedovolují těžit břidlicový plyn metodou tzv. hydraulického štěpení, neboli frakování. „Pravidla pro frakování nemohou určovat ty země, které plyn vůbec netěží,“ rozzlobil se v německém listu Handelsblatt zemský premiér Olaf Lies, jehož sociální demokracie v této II. největší spolkové zemi (po Bavorsku) vládne společně se Zelenými. Na Dolní Sasko připadá 95 % veškeré německé produkce plynu a jeho těžba má pro tuto spolkovou zemi, v níž se mj. nachází kmenový závod Volkswagenu ve Wolfsburku, mimořádný hospodářský význam. Loni přinesla těžba plynu této zemské vládě na daních kolem 600 mil. EUR. Její 20procentní majetkový podíl v koncernu Volkswagen „jenom“ 200 mil. EUR. „Zákonný rámec pro těžbu pomocí frakování by mohl být schválen do letošního podzimu,“ prohlašuje Olaf Lies. Spolková vláda v Berlíně se už během minulého funkčního období snažila vytvořit zákonné podmínky pro těžbu břidlicového plynu. Narazila však na odpor některých spolkových zemí, které přijetí potřebných zákonů zablokovaly. Dolní Sasko musí ovšem počítat s tím, že v Berlíně narazí na odpor spolkové ministryně životního prostředí Barbary Hendricksové. Ta nechce o těžbě plynu pomocí frakování v Německu ani slyšet. „Pitná voda a veřejné zdraví jsou nade vše,“ prohlásila rezolutně v týdeníku Der Spiegel. Jak známo, podstata „frakování“ spočívá v tom, že se do ložiska vhání stlačená tekutá směs vody s pískem a pomocných chemikálií, kupř. ethylenglykolu, metanolu nebo chlorovodíku. Podle Michaela Schmidta, který řídí evropský byznys britského koncernu BP, nemá frakování na starém kontinentu perspektivu. Hlavním důvodem je podle něj husté zalidnění v Evropě a také skutečnost, že není k dispozici dostatek potřebné technologie. O opaku je přesvědčen Daniel Yergin z poradenské firmy IHS. Německo by mělo krotit své ambiciózní záměry ve využívání AZE, hlavně větrných elektráren na širém moři. Je to totiž velice drahý „špás“. Velkorysá vládní podpora AZE, kterou spolková vláda nyní omezuje, měla zcela nečekaný „vedlejší efekt“ – zvýšení těžby uhlí, které je ve srovnání s větrnou energií levné. Patří však k palivům, která nejvíce znečišťují ovzduší. „Německo by se mělo pustit do těžby svého břidlicového plynu a výhledově tak uspokojovat až 35 % celkové spotřeby plynného paliva.“ Průzkum a těžba břidlicového plynu by podle Daniela Yergina v SRN mohla vytvořit až milion nových pracovních míst. /aa/
