Evropská unie se rozhodla v roce
2001 zahájit delší dobu připravovaný
program GMES (Global
Monitoring for environment and
security). Realizace se však odkládala,
protože program je poměrně
nákladný. Významným impulzem
k zahájení byla snaha urychlit
nezávislost na Američanech v bezpečnostních
záležitostech. Tato tendence
se projevovala už od vzniku
balkánského konfliktu. Byla posílena
vážnými rozpory v NATO při
rozhodování o bombardování Srbska
v roce 1999. Proto se původní
záměr vybudovat družicový systém
pro pozorování životního prostředí,
vybavený především pro civilní
využití, rozšířil i o bezpečnostní
aplikace a do zkratky názvu přibylo
písmeno ´S´- Security.
První série tří družic, označovaná
jako Sentinel ESA, byla složena
z družic, z nichž každá byla speciálně
vybavena pro určitý typ pozorování.
Tyto družice byly projektovány
ještě před rozhodnutím o jejich
dvojím využití. Ale i tak lze některé
využívat k oběma účelům. Například
italská radarová družice Cosmo
Sky Med nese 40 % přístrojů
použitelných i pro vojenské aplikace.
Původně byla zaměřena jen na sledování
přeshraniční migrace na souši
nebo ilegální imigraci po moři. Nová
generace družic je však již důsledně
vybavována pro civilní i vojenské
účely. Nyní je pro sledování nelegální
migrace ve stavbě prototyp družice
MARISS (MARItime Security Services)
vybaven pro identifikaci a sledování
lodí, zejména ve Středozemním
moři, vezoucí ilegální imigranty,
ale dovede také signalizovat podezřelý
náklad, například zbraně.
Součástí bezpečnostních aplikací
je samozřejmě také sledování přírodních
katastrof a služby pro záchranné
operace. V rámci Mezinárodní charty
pro vesmír a přírodní katastrofy
budou družice GMES poskytovat
pohotově snímky ohrožených oblastí,
takže například při vzniku tsunami
bude možno odhadnout předem
rozsah škod. Tento typ služby není
časově omezen. V případech zemětřesení,
záplav, rozsáhlých požárů
a podobných plošně rozsáhlých událostech
mají pohotové informace velký
význam proto, že poskytují nejen
přehled o situaci v oblasti katastrofy,
ale i o stavu přístupových cest, pro
výběr optimálních míst ke stavbě
táborů pro postižené obyvatelstvo
nebo o zdrojích pitné vody. V tomto
směru budou data z GMES doprovázena
řadou doplňkových služeb.
Ostatní signatáři Mezinárodní charty
pro vesmír a přírodní katastrofy
předávání dat zajišťují jen případ od
případu, a to ještě bez doplňkových
služeb.
Výstavba GMES ovšem není nijak
levná záležitost. Jen první tři družice
série Sentinel a předběžná studijní
fáze pro Sentinel 4 a 5 si vyžádaly
náklady 1,17 miliardy eur. Účet platí
Evropská komise a ESA (Evropská
vesmírná agentura). /šu/