Dočkáme se efektivní výroby moderních letounů s dostatečným odbytem na světovém trhu?

Náš letecký průmysl potřebuje koncepci, která prosadí chybějící produkci general aviation (letounů až pro přepravu 19 pasažérů), respektující situaci na světovém trhu a vycházející z aktivní spolupráce především s leteckým průmyslem Evropské unie v oblasti výzkumu i produkce. Aktivity bychom měli zvětšovat ve dvou směrech: Přílivem a úrovní vzdělaných leteckých odborníků zejména v oborech, které jsou rozhodující pro stavbu nových letounů a jejich prodej s využitím nejmodernější techniky. Vzděláním, zkušenostmi a odpovědností managementů leteckých podniků, jejichž činnost je v našich složitých podmínkách nezbytnou podmínkou prosperity. Negativní zkušenosti máme. Jak lze např. vysvětlit, že po ukončení vývoje malého dopravního letounu Ae270 - Ibis, tedy po desítkách oponentních jednání a příznivých komentářů, po několikaletém působení marketingových útvarů v České republice, na Tchaj-wanu a ve Spojených státech i při dobrém zdraví managementu Aera Vodochody bylo po utracení ohromné finanční částky z odpovědných míst konstatováno, že letoun Ae270 - Ibis je neprodejný vzhledem ke špatně nastaveným základním parametrům? Doufejme, že se nebudou opakovat případy řízeného rozpadu našeho leteckého průmyslu, podobné spolupráci s americkými firmami Boeing a Ayres Corp., že se nebudou respektovat intervence podobné té, kterou kdysi přednesla velvyslankyně Spojených států paní Shirley Templeová v záležitosti výběru motoru pro letoun L-610, jehož zbývající výroba - tedy přípravky i rozpracované letouny - byla na začátku letošního roku odvezena z bývalého podniku Let Kunovice do šrotu. Předpokládáme, že s příchodem uznávaného ekonoma Ing. Havla do funkce místopředsedy vlády se zvětší konkrétními činy porozumění pro rozvoj českého leteckého průmyslu i ve v l á d n í c h kruzích. Značné jsou ztráty uplynulých let, které vzaly našemu letectví vítr z plachet. Počátek krize způsobila orientace na Sovětský svaz, po jehož rozpadu klesly naše odbytové možnosti téměř k nule. Těžko lze pochopit, proč naše letectví vybavené stovkami špičkových odborníků, tisíci kvalifikovaných dělníků a záviděníhodným technickým zázemím bylo v úvahách o rozvoji našeho hospodářství postaveno i některými našimi předními politiky na vedlejší kolej, i když jak přidaná hodnota, tak kilogramová cena výrobku vytvářená v takto sofistikované výrobě je těžko souměřitelná s obory, které podporu státu měly. Je mimo pochybnost, že prosperující letecký průmysl působí jako zdroj významných poznatků v dalších oborech vědy a techniky a inspiruje jejich nová pokroková řešení. Jde o využívání nových konstrukčních materiálů, o metody optimálního dimenzování mechanických konstrukcí s využitím počítačového modelování a experimentálního ověření spolehlivosti a životnosti t ě c h t o konstrukcí, o aerodynamické výpočty a experimenty, o měřicí techniku mechanických a dalších neelektrických veličin, o elektronickou informační techniku atd. Prosperující letecký průmysl potřebujeme. Je vědeckým a technickým předvojem významné řady průmyslových oborů, usnadňuje v nich vývoj a řešení náročné produkce sofistikovaných výrobků a formuje účelné vzdělávání studentů na technických vysokých školách. Letecký průmysl při vysoké kilogramové ceně letounů i více set eur je i jedním z rozhodujících zdrojů státního rozpočtu. Posiluje stát nejen ekonomicky, avšak i dobrou pověstí na mezinárodní úrovni. Díky ustavení Centra leteckého a kosmického výzkumu (CLKV) před šesti lety se podařilo výzkumnou náplní i organizačně vyjasnit činnost v Leteckém ústavu na VUT Brno, na Odboru letadel ČVUT Praha a ve VZLÚ Praha. Činnost CLKV nám umožnila navázat velmi užitečné spolupráce s leteckým výzkumem v Evropské unii. Podařilo se zajistit příliv mladých odborníků do letectví z vysokých škol v Praze a v Brně. Bohužel, někteří z těchto mladých odborníků nenastupují v českých leteckých organizacích, ale mizí v zahraničí, nejčastěji ve Francii či v Německu. Nepodařilo se stabilizovat pozice leteckých podniků Moravanu Otrokovice a Letu Kunovice. Nad osudem Aera Vodochody visí otazník. Z leteckých finalistů se relativně příznivě vyvíjí jen situace v podniku Evektor z Kunovic v produkci malých sportovních dvoumístných letounů a v přípravě produkce nových letounů VUT-100 Cobra a EV-55. Představa, že český letecký průmysl se soustředí jen na ultralighty, kterých se v současné době prodává do zahraničí přibližně 300 ročně, patří amatérům. Náš výrobní program bude nadále celá kategorie general aviation, zahrnující především sportovní a obchodní letouny a malé dopravní letouny, a bude-li osud Aeru Vodochody příznivý, snad i bitevní stíhačky. Náš letecký průmysl je tvořen více než dvěma desítkami soukromých firem, které nelze např. zainteresovat k náležité modernizaci letounu L 410. Chybí motiv jejich zaručeného zisku. Chybí nám dominantní podnik s větším počtem pracovníků, rozsáhlou produkcí, vývojem a finančním zabezpečením, který by mohl sehrávat významnou prospěšnou roli i pro další letecké podniky nalézající se v nouzi. Doufejme, že tento problém vyřeší nepříliš vzdálená budoucnost. Naučili jsme se oslavovat dokončení vývoje letounu a jeho odzkoušení jako úspěch největšího významu. Bohužel, této tendenci podlehli nejen novináři, ale i někteří letečtí odborníci. Významným rysem koncepce se musí stát zavedení sériové produkce respektující výsledky důkladného marketingu a vypracování podmínek pro dokonalejší spolupráci všech složek našeho letectví a větší angažovanost vládních úřadů ve prospěch letectví. EVEKTOR JE NADĚJÍ NAŠEHO LETECKÉHO PRŮMYSLU Už od počátku v roce 1992 plnili zakládající pracovníci společnosti Evektor dva důležité předpoklady pro úspěch připravovaného podniku: nastoupil odpovědný a vzdělaný management s představou o úloze podniku a velká péče byla věnována přicházejícím pracovníkům. Vyžadovala to náročná spolupráce s Aerem Vodochody při vývoji malého turbovrtulového letounu Ae270-Ibis a lehkého bitevního letounu L-159 ALCA. O čtyři roky později zahajuje Evektor své působení ve Škoda Auto Mladá Boleslav, kde se podílí na prostorovém konstruování nových vozů, zpracovává napěťové a deformační analýzy a simulační modelování jejich konstrukcí. Toto úspěšné působení vedlo k založení poboček Evektoru v Mladé Boleslavi a ve Kvasinách. Evektor nezanedbává úkoly v letectví. Na základě ideového návrhu belgického šéfkonstruktéra vypracovává kompletní prototypovou konstrukci malého dopravního letounu Wolfsburg Raven a vyhledává další spolupráce ve světových leteckých programech. V roce 2001 vyvíjí a instaluje montážní linky na výrobu trupových přídavných nádrží Boeingu 747 pro britskou firmu Marschall Aerospace, spolupracuje s italskou firmou Vulcan Air. Nároky konstrukčních prací v leteckém prostředí jsou zdrojem vysoké způsobilosti pro vývojové a konstrukční práce v automobilovém průmyslu. Od samého počátku své existence sází na profesionály, styky s vysokoškolským světem jsou konkrétní a rozsáhlé. Podnik se plní absolventy studia leteckých specializací v Praze a v Brně. Současný Evektor ztratil perspektivní možnosti spolupráce s Aerem Vodochody, protože programy bitevních stíhaček L 159 a malého dopravního letounu Ae270-Ibis jsou zatím v koncích. Evektor udržuje menší zahraniční spolupráce. Soustřeďuje se však na své programy, které mají velkou šanci navázat na vynikající tradici letounů z Letu Kunovice a Moravanu Otrokovice. Evektor se soustavným růstem počtu kvalifikovaných zaměstnanců, který převýšil nyní počet 400, se koncentruje na tři významné programy: Připravovaná typová řada komerčních a sportovních letounů Cobra dosáhne parametrů, které jsou u našich starších letounů nemyslitelné. Vývoj byl zahájen v Leteckém ústavu na VUT Brno pod vedením ředitele prof.Ing. Antonína Píštěka CSc., marketingově upřesněn a jak z hlediska konstrukce, tak samotné výroby realizován v Evektoru. Základní verze je vybavena motorem Lycoming o výkonu 200 HP a třílistou vrtulí společnosti Mt-Propeller. Počet sedadel je 4 až 5, kapacita palivové nádrže 340 l, dolet dle typu letounu 1830 až 2400 km, rychlost větší než 300 km.h-1. V současné době je vyráběna nultá série těchto letounů, certifikace je plánována na konec tohoto roku a podnik zaznamenal první objednávky. Ve stádiu stavby prototypu se nachází malý dopravní letoun EV - 55 se dvěma motory Prat and Whitney PT6A-21 o výkonu 2 x 536 HP, se čtyřlistou vrtulí, maximální rychlostí 408 km.h-1 , doletem 1850 km, který je konstruován pro 9 až 14 pasažérů a celkovou max. zátěž na palubě 1800 kg. Úspěšné dokončení tohoto letounu a jeho sériová produkce příznivě ovlivní i řadu našich dalších leteckých podniků, které se podílejí na vývoji agregátů a komponent. Hlavní technické parametry letounu EV - 55 jsou výsledkem důkladného marketingového rozboru světového trhu týkajícího se této kategorie letounů a nikoliv nepodloženými úvahami od zeleného stolu. V podniku Evektor se letos očekává výroba téměř 200 ultralightů a malých sportovních letadel, které budou převážně exportovány. Tyto malé letouny jsou soustavně modernizovány. Třeba je prodlužována životnost a dolet a zvyšován počet jejich kompozitových dílů. Některé verze jsou vybaveny autopilotem a vybavením IFR, a též jsou zvyšovány záruky spolehlivosti a bezpečnosti provozu. MÍSTO ZÁVĚRU Nebylo by větší chybou, než rezignovat na ztráty, které v minulých letech postihly naše letectví. Řada faktorů likvidujících náš letecký průmysl zmizela. To se netýká jen amerických firem, ale i omylů, nebo lépe řečeno, zlých skutků i z vysokých státních míst. Máme určité rezervy ve vzdělanosti a nasazení některých vedoucích pracovníků ve sféře leteckých podniků, které jsou postupně odstraňovány. Chceme-li v letectví zaujmout v silné světové konkurenci pozici odpovídající naší tradici, nebude to jednoduché. Nepochybně by našim malým výrobním podnikům prospělo zavedení aplikovaného výzkumu. Příklady máme. Třeba Vanessa Air z Litomyšle. ING. JIŘÍ ČERNOHORSKÝ, DRSC.