Moderní systémy řízení zásadně zvyšují užitnou hodnotu budov. Vlastníkům pomáhají vládnout nad technologiemi, zvyšují komfort uživatelů a snižují náklady na provoz a údržbu. Vývojáři v Siemens právě dokončují novou generaci systému, jehož možnosti jdou ještě výrazně dál a scénáře jeho nasazení znějí jako sci-fi. Na trh by přitom měl být uveden již v příštím roce. Dnešní ráno se Evě příliš nevydařilo. K zácpě na věčně rozestavěné dálnici D1 se přidala ještě kolona před banální nehodou na okruhu a více než hodina zpoždění byla na světě. Jindy by to brala s klidem, ale zrovna dnes vede workshop pro kolegy. Pečlivě se na něj chystala a záleží jí na tom, aby dopadl dobře. Jenže workshop začíná za půl hodiny a ona stále vězí v zácpě. Byla to školácká chyba, měla s dopravními komplikacemi počítat, měla vyrazit dříve. Z přemýšlení ji vytrhne Sid. Sid je asistent. Virtuální Siemens Digital Assistant. Je součástí systému řízení budovy, ve které Eva pracuje. Díky počítačům a chytrým telefonům je všem zaměstnancům kdykoliv po ruce. Již dříve pro Evu zařídil rozeslání pozvánek na akci, zpracoval potvrzení o účasti a zarezervoval vhodnou zasedací místnost. Vybral takovou, aby odpovídala potřebám skupiny a měla optimální polohu vzhledem k pochůzkové vzdálenosti od pracovišť účastníků. Nyní si Sid všiml, že začátek workshopu se kvapem blíží, ale Eva ještě nedorazila do budovy. To není v pořádku. Ověřil proto kalendáře všech účastníků a sám přišel s návrhem na posun začátku akce o hodinu. Eva jeho návrh po chvilce přemýšlení potvrdila. Takto si sice zahájení svého workshopu nepředstavovala, ale nemá šanci to stihnout. Alespoň nebudou kolegové čekat. Mezitím co se Eva probíjí ranní dopravou do kanceláře, upozorní Sid všechny účastníky akce na změnu termínu, uvolní stávající rezervaci místnosti a zařídí novou. Až Eva dorazí k budově, bude už vše dávno zařízené. V garážích ji rychle navede na volné místo s nabíječkou pro její elektromobil, a pokud to bude potřebovat, provede ji pomocí instrukcí zobrazovaných na displeji telefonu budovou až k zasedačce. Díky Bluetooth majákům a dalším bezdrátovým technologiím bude přesně vědět, kde se Eva právě nachází. Sid tak zbaví Evu trochy starostí, kolegům ušetří nepříjemné čekání a firmě uspoří několik drahých člověkohodin času. Nová agenda Na uvedeném příkladu je vidět, že komfort uživatelů, snižování nákladů a růst produktivity práce jdou často ruku v ruce. Systémy řízení budov budoucnosti proto převezmou významně komplexnější agendu, než bylo doposud zvykem. Neomezí se pouze na efektivní řízení vytápění, klimatizace, ventilace, osvětlení, využití energií či nakládání s odpadní vodou. Stanou se pojicím článkem mezi lidmi, prostorem, technologiemi, systémy a službami. Integrují přitom i externí cloudové systémy, jakými jsou třeba rezervační systémy restaurací. Cílem toho všeho je vytvořit flexibilnější a motivující pracovní prostředí. Chytrá kancelář budoucnosti bude vědět, co každý jednotlivec potřebuje a upřednostňuje. V průběhu dne se pak bude snažit automaticky přizpůsobovat parametry prostředí měnícím se potřebám uživatele. Jak se systém dozví, co uživatel preferuje? Postupně se to naučí, díky kombinaci dat ze senzorů, pozorováním chování uživatele a vyhodnocováním jeho zpětné vazby. Rozmazlování se vyplatí Není to trochu přehnané rozmazlování? Nechodíme snad do práce přeci jen hlavně pracovat? Může se to tak zdát, ale není to zbytečné a neúčelné. Podle studií společností Intuit a PwC jsou dobré podmínky v práci a rovnováha mezi prací a soukromým životem pro 75 % zaměstnanců důležitější než výše mzdy. Studie asociace CABA tvrdí, že dobré prostředí snižuje až o pětinu nemocnost zaměstnanců a s ní spojené absence. A zpráva World Green Building Council zase konstatovala, že správné osvětlení a teplota přispívají k až 18% růstu produktivity práce. Daniel Schröder, vedoucí sekce Smart Spaces ve společnosti Siemens, navíc připomíná, že až 90 % našeho života trávíme v budovách a nemalou část z toho v zaměstnání. Kvalita prostředí proto nemá přímý dopad jen na produktivitu firem, výkonnost a loajalitu zaměstnanců, ale i na kvalitu našeho života. Potřeby a přání jednotlivých lidí se od sebe liší. Zároveň se v průběhu roku i dne mění. Pokud jim vyjdeme vstříc, motivujeme zaměstnance k udržení produktivity a kreativity. Stále důležitější to je s ohledem na probíhající trendy. Průměrná plocha kanceláře připadající na jednoho zaměstnance se ve Spojených státech mezi lety 1970 a 2017 smrskla z 55 na 14 m2. V roce 2030 bude podle aktuálních odhadů již celá třetina pracovních míst sdílena více zaměstnanci. Pracujeme tedy na stále menším prostoru, který navíc musíme sdílet. Přizpůsobení místa požadavkům aktuálního „nájemce“ je proto více než důležité a rozhodují přitom jak fyziologické, tak psychologické faktory. Že se šetření na kvalitě pracovního prostředí nevyplácí, spolehlivě prokázala studie harvardské T. H. Chan School of Public Health. V pokusných kancelářích jednoduše zvýšili rychlost výměny vzduchu ze standardních 10 l za sekundu na osobu na dvojnásobek. Jaký byl výsledek? Náklady na ventilaci se ročně zvýšily o 40 amerických dolarů na hlavu. Současně ale vzrostla o 6 500 dolarů na hlavu produktivita práce. To bylo dobře investovaných 40 dolarů, nemyslíte? Přitom ne vždy se v praxi tento přístup uplatňuje. Evropská norma EN 13779 (2007) doporučuje jako optimální koncentraci oxidu uhličitého 400 až 600 ppm. Měření ve školních učebnách v severní Itálii v roce 2014 ale vykázala hodnoty oscilující běžně mezi 1 500 až 3 000 ppm. To jsou již hladiny, při kterých se spolehlivě projevuje únava a ospalost. Co se v takovém prostředí asi žáci naučí? Jak podporuje jejich aktivitu a kreativitu? Přitom moderní systémy, jako Siemens AirOptiControl, dovedou řídit výkon všech systémů budovy tak přesně, že i při zajištění optimální teploty, vlhkosti a kvality vzduchu v každé jednotlivé místnosti uspoří až polovinu potřebné energie. Zpátky za Evou Ale vraťme se na chvíli za Evou. Ta nakonec dorazila v dobrém čase, hladce zaparkovala svůj elektromobil u nabíječky ve firemní garáži a prošla do budovy. Systém ji rozpoznal, pozdravil a připomenul, že za půl hodiny začíná workshop. To je dost času, Eva ještě stihne vyřídit pár e-mailů. Sid ji zavedl k dnes přidělenému pracovnímu místu. Sedí na jižní straně budovy, odkud je vidět na městský park. Tuto část budovy má ráda. Systém navíc přizpůsobil barvu i intenzitu osvětlení a teplotu přidělené kanceláře Eviným preferencím. Vyšel přitom ze znalosti jejích zvyků, zohlednil množství přirozeného světla a denní i roční dobu. Bude se jí tu dobře pracovat. O chvíli později Sid Evu doprovodí i na workshop. Pořídí na něm přepis mluvených prezentací, po skončení akce k nim přidá Evou připravené podklady a vše rozešle účastníkům akce. V poledne zařídí, aby se Evě na stůl dostal včera objednaný oběd, a než se po pauze znovu pustí do práce, předloží jí rovnou menu na zítřek. Netušené horizonty Technologické novinky – zejména pokroky v oblastech, jakými jsou technika senzorů, miniaturizace, robotika, hlasové ovládání, umělá inteligence, ale třeba i drony – nabízejí nové možnosti interakce budov a jejich uživatelů. Začínají se tak psát doposud nemyslitelné scénáře. Implementace moderních řídicích systémů umí značně zvýšit užitnou hodnotu budovy, snížit provozní náklady a zvýšit komfort uživatelů. V budoucnu to bude platit stále více. Jedná se přitom o relativně dostupnou investici s krátkou dobou návratnosti a úžasnými přínosy. Platí to jak pro nové, tak pro stávající budovy. Není proto divu, že velikost globálního trhu technologií budov již dnes činí zhruba 65 miliard eur ročně a meziročně roste dvouciferným tempem. Pavel Záleský
