Jednou za dva roky nabízí milánský Salone del Mobile svoji specialitku – salon v salonu, zaměřenou na světla a pracovny či kuchyně a koupelny. Letos vládla veletrhu Eurocucina s kuchyněmi, které si hrají na schovávanou. Společnost vznikla v roce 1974 a Eurocucina, oficiálně Mezinárodní výstava kuchyňského nábytku, má vyhrazeny v rámci Salonu del Mobile na milánském Rho sudé roky. Její nedílnou součástí je FTK, čili technologie pro kuchyně, kde pro muže ženy skoro nevidíte, protože nemají šanci. Pozorovat muže, jak si hrají se spotřebiči, přístroji, jak brázdí i mezi vystavenými kuchyněmi a soustředěně se dotýkají, aby zásuvky vyjížděly a zajížděly, jak zkoumají uchycení lišt a zajíždění dveří je opravdu zážitek. Člověk by si myslel, že Eurocucina vznikla hlavně proto, aby muži byli šťastní. Rozhodně – viděno dneškem, se zdá, že současné kuchyně milují. Mohlo by ženy něco potěšit víc? Cesta ke zmizení Nebyla tak úplně krátká a probíhala zvolna několik let. K vývoji jistě přispěla skutečnost, že na svět přišla ekonomicky hubená léta a začal se navrhovat skromnější nábytek na menší plochy. Svoji roli mohla hrát i skutečnost, že ženy se necítily nelépe ve velkých odosobněných laboratořích, které kuchyně z počátku nového tisíciletí silně připomínaly. V roce 2006 se po Eurocucina najednou psalo: K trendu zcela minimalistických kuchyňských sestav se přidružuje trend zdánlivě zcela protichůdný – doplnit chladné kuchyňské laboratoře zdobnými předměty a stále více je vtahovat do ostatního obytného prostoru. Jako by kuchyně přestávaly být jen na vaření, a měly sloužit k různým činnostem. I v této chvíli byly ještě kuchyně hodně velké, ale začínaly se zabydlovat, a byly tu první vlaštovky uspořádání, kdy se kuchyně postavila do prostoru bez příček, jako tomu bývalo u garsonek. Od obytné části ji odděloval barový pult, vyšší skříňka, podlaha se stále ještě rozlišovala, aby bylo jasné, kudy vede hranice. V roce 2010 už byla zjevná snaha změkčit přechod mezi kuchyňským a obytným prostorem, velkou roli hrály police, které narušovaly „výsostné území“ a vnášely do kuchyně knihy, do obýváku dózy na potraviny apod. O dva roky později hledali mnozí cestu z krize, někteří výrobci kuchyní si občas střihli i pokojový nábytek, také dřív zapřisáhlí výrobci obýváků si vyzkoušeli, jak se dělá kuchyň. To přineslo další integraci – jednotný materiál, podobné řešení skříněk pro stěnu i zem. A nastoupilo dřevo, které je pro použití v bytě univerzální. Nová doba Na Eurocucina 2014 už bylo jasné, že designéři se poučili. Naučili se svazovat a propojovat různými deskami a policemi kuchyňský prostor s tím obytným a relaxačním, a pohled na kuchyni jako takovou se vyskytl spíš výjimečně, jen z určitého úhlu. Kuchyně se staly nedílnou součástí obytného prostoru. Zmizely kuchyňské atributy, jakými byly obkladačky za „linkou“ a sporák, vecpaný mezi ně, skříňky nemají úchyty, protože jsou dotykové, zásuvky se s klapnutím nezavírají, ale na ťuknutí zajedou tiše samy. Před dvěma lety se navíc stal dominantou kuchyní ostrůvek uzpůsobený tak, aby z té obytné strany vypadal jednoznačně „pokojově“. Letošek mnohé potvrdil. Ostrůvek je stále oblíbený, jen subtilnější, zásuvky jsou stále bez úchytů, všechno tiše pojíždí a vysouvá se. Ale objevily se třeba krásně opracované lišty, jako by opsané z bývalých pokojových sekretářů. Dřevo v detailu hraje stěžejní roli, opracovává se stejně jako u jiného nábytku a poněkud ztmavlo, takže ještě víc splývá s obytným prostorem. Do kuchyňského prostoru vstoupily skříně, za jejichž dveřmi se vše ukrývá: zásoby, nádoby, přístroje, chladničky. Aby se v kuchyni lépe pracovalo a otevřené dveře nepřekážely, zasouvají se po otevření do mezer mezi policemi. Podobné zasouvání dvířek mají už i některé pečicí trouby. Jiným důležitým prvkem je světlo. Není novinkou podsvícení polic a nasvícení vnitřků hlubokých zásuvek, ale ta důslednost, s níž se to děje. Tento kuchyňský prvek se navíc nastěhoval i do obytného prostoru. Typické kuchyňské skříňky, zavěšené na stěně, už najdete spíš výjimečně, přednost mají otevřené police, z nichž mnohé si uchovávají technický, industriální vzhled. Zavěsit se ale může do vzduchu spodní pracovní pult, také ostrůvky se dole zužují, protože sedí na menším soklu. Lépe se tu všude stojí a pracuje. Po práci kuchyně zmizí za dveřmi, ostrůvek se zakryje vysouvací deskou, která přes den slouží i jako příležitostný stůl, i pracovní plocha se schová, posuvné desky zakryjí i dřez. FTK? Snad příšt ě Nic revolučně převratného letos nebylo. Pokud snad ano, peklo se to vzadu jen pro pozvané, a na informace je zatím embargo. Snad jen, že parní trouba Gaggenau má speciální systém vodního čištění, že Bosch předvedl novou technologii FlameSelect, která umožní u plynu výrazně přesnější regulaci výkonu – v zásadě je nastavení přesné jako u indukčních desek, ale má tu výhodu, že u plynu lze dodávku tepla přerušit okamžitě. Systém je přesně kalibrovaný, aby konkrétní stupeň výkonu dával vždy stejné množství plynu, čili stejnou intenzitu žáru. Candy má u trouby místo obligátního skla displej. A ještě ze světa zimy: na chladničku Miele si můžete čmárat a psát vzkazy, Liebherr nabízí zajímavou povrchovou úpravu v mědi a uhlíku. Přičtěte kombinaci tmavšího dřeva, kamene a kovu, trubkové konstrukce, zelené rostlinky pod světlem, které podpoří růst, celkově pěknou světelnou hladinu – a máte nejen kuchyni, ale celé bydlení jako na dlani. Vladimíra Štorchová
