Starším nezatepleným a nezrekonstruovaným budovám má po roce 2020 hrozit demolice, protože se octnou na prahu životnosti. Nejvíce budou ohroženi senioři, jejichž důchody nemusí stačit na renovaci budov a platby za energie. Rodinné domy představují polovinu nezateplených bytových jednotek. Odborníci doporučují nastartovat IV. energetický pilíř penzijní reformy. V roce 2012 nebylo v ČR zatepleno 77 % všech obydlených bytových jednotek. Při současném tempu zateplování se do roku 2020 tento podíl sníží pouze na 55 %. Až polovina našich domácností tak může v budoucích letech čelit vysokým výdajům za tepelnou energii a upadnout do tzv. energetické chudoby (tj. nedostatek energetických zdrojů k zajištění elektřiny, tepla, chladu atd.). Platí to zvláště naléhavě tehdy, pokud dojde k obnovení růstu cen za energie pro domácnosti. Tyto a další závěry vyplývají z obsáhlé studie Potenciál úspor energie v budovách, kterou realizovala poradenská společnost PORSENNA o.p.s. zaměřující se na hospodaření s energií. Do další dekády vstoupí ČR s většinou bytů v nezateplených domech. „Zhorší se tak vyhlídky na jejich zateplení v budoucnu. Po roce 2030 stále nebude podle současných odhadů zateplen přibližně milion bytových jednotek, převážně v rodinných domech,“ upozorňuje analytik Michal Čejka ze společnosti PORSENNA. Pokud se tempo zateplování a sanace budov nezvýší, řada starších budov po roce 2020 zchátrá natolik, že budou muset být postupně zbořeny. Jejich sanace již nebude možná, resp. bude příliš nákladná. „Týká se to zejména rodinných a panelových domů. Ty často slouží bez větších investic do renovace více než 40, či dokonce 50 let a jsou na hranici své životnosti. Dlouholeté vystavení povětrnostním a tepelným výkyvům je postupně učiní neobyvatelnými,“ shrnuje Marcela Jonášová, která zastupuje asociace sdružující výrobce tepelných izolací a systémů.
CENY ENERGIÍ STOUPAJÍ Spotřeba tepelné energie v domácnostech je sice dlouhodobě stabilní (lidé se naučili energií méně plýtvat), ale její cena neustále roste a drží se dlouhodobě procento nad inflačním průměrem. Podle dat ERÚ za posledních 12 let ceny energie pro domácnosti ročně rostly o 5 %. „Budoucí důchodci, pokud si nevytvoří dodatečné úspory na penzi, budou za energii utrácet stále vyšší podíl svých příjmů,“ konstatuje analytik Luděk Niedermayer. Zejména nízkopříjmovým domácnostem proto může v budoucnu výrazně pomoci, pokud v minulosti investovaly do rekonstrukce se snížením energetické náročnosti budov. „Tímto způsobem lze i v delším horizontu udržet výdaje za energii na nízké úrovni a vyhnout se vysokým jednorázovým investicím do renovace budovy,“ doplňuje Luděk Niedermayer.
NEVYTÁPĚNÉ BUDOVY RYCHLE CHÁTRAJÍ Řada sociálně slabších domácností se snaží již nyní na otopu šetřit omezením spotřeby a topí málo nebo jen v některých místnostech. Vzniká tak začarovaný kruh: „Nezateplené domy nutí lidi omezovat spotřebu tepla a nevytopené domy mnohem rychleji chátrají, časem se stávají ne obyvatelnými,“ upozorňuje Marcela Jonášová. Z analýzy také vyplývá, že se vyplácí pokračovat v programech podpory oprav domů pro bydlení typu Zelená úsporám. „Nejvyšší pozornost si v tomto ohledu zasluhují rodinné domy, které aktuálně představují polovinu všech nezateplených bytových jednotek,“ upozorňuje Čejka. Jak u panelových domů, tak u většiny nepanelových domů je možné realizovat jejich opravy v nízkoenergetickém a pasivním energetickém standardu. Vyšší náklady jsou pak v delším období kompenzovány úsporami z růstu cen energie a také zvýšením komfortu bydlení.
VZNIKNE IV. PILÍŘ PENZIJNÍ REFORMY? Sociální protesty spojené s cenami energií (podobně jako v Bulharsku) mohou podle analytiků v budoucnu nastat i v Česku. Nahrává tomu stárnutí obyvatelstva a nijak optimistický vývoj ekonomiky a cen energií. Promyšlené zavádění vysokých energetických standardů či podpora rekonstrukcí snižujících energetickou náročnost státem mohou mít velmi pozitivní dopad na ekonomiku – a to nejen tím, že podpoří aktivitu v některých odvětvích. Cílem může být dosáhnout do roku 2030 sanování alespoň 80 % všech bytových jednotek. „Promyšlené investice do snížení energetické náročnosti vlastních nemovitostí lze s nadsázkou nazvat IV. pilířem penzijní reformy, který může přispět ke stabilizaci ekonomické situace, a to nejen penzistů,“ potvrzuje Niedermayer. Zásadní význam má i legislativní podpora, kupř. nastavení kritéria provozních úspor v zadávací dokumentaci při veřejných zakázkách na výstavbu nebo renovace budov. „Prioritou musí být míra provozních nákladů, tedy hlavně úspor energie při provozu budovy. Nikoliv jen cena zakázky,“ doporučuje Michal Čejka.
ENERGETICKÁ ÚSPORNOST JAKO PRIORITA Musí ji takto začít zohledňovat i zájemci o nové bydlení: nešetřit na míře zateplení, kvalitě oken či na doprovodných technologií typu rekuperace tepla. „Zkušenosti ukazují, že je podstatně výhodnější zateplit budovu na vyšší úrovni tepelné ochrany, než je v daný okamžik standard. Opětovné izolování nebo instalace úsporných technologií po 10 či 15 letech je ekonomicky vždy mnohem náročnější,“ uzavírá Marcela Jonášová, zástupkyně asociací sdružujících výrobce
