Projekt Lilypad Vincenta Callebauta byl zatím oceněn především pro design a fantazii. Na pařížském veletrhu jej znovu připomněl Vincent Grégoir jako kurátor expozice Yes future, protože, jak říká, „…bychom se měli zabývat nejen tí m, co je, ale také tí m, co se vynoří. Vytyčují se území, která dosud nikdo nezná, chystá se zcela nový svět. Nastal čas k vzájemnému smíření minulosti , současnosti a budoucnosti . Nepřehlížejme vědeckotechnické objevy, které podporují opti misti cké vyhlídky do zítřků.“ Vlivem klimati ckých změn se hladina moří každoročně zvyšuje a arch. Vincent Callebaut se rozhodl, že je dobré připravit se místo planých diskusí, co se stane či nestane. Jeho projekt počítá se soběstačnými městy plujícími po vodě. Inspirací mu byl tvar polynéského leknínu. Plovoucí město má být rozděleno do tří sekcí – jedné pracovní, druhé obchodní, třetí by byla určena zábavě. Vodu by získávali obyvatelé z deště, který zachytí centrální laguna, a také z mořské vody upravené fi ltrací. Vlastní fl óra ostrova má dotvářet příjemné mikroklima, krajinné úpravy počítají s různorodým životním prostředím, se stromořadími, vodními plochami atp. Koncept navrhuje město s nulovou hladinou emisí. Obojživelná aglomerace by mohla produkovat vlastní energii, ale také absorbovat CO2 z atmosféry prostřednictvím svého ti tanového pláště. Plášť budov je toti ž zdvojen a materiálem k jeho výrobě mají být polyesterová vlákna, která jsou potažena oxidem ti taničitým. Oxid ti taničitý nebo též ti tanová běloba je celkem šikovný materiál. V přírodě se vyskytuje v několika minerálních formách, jako jsou například ruti l či anatas. Čistá forma této látky se vyrábí uměle, ročně se jí vyprodukuje kolem 4 milionů tun. Dokáže pohlcovat UV záření a poté ho přeměnit na neškodné teplo. Vysoká odrazivost tohoto materiálu, jas a barevná stálost ho předurčují také jako vhodný pro použití ve formě tenkých povlaků na speciální opti ce, jako jsou dielektrická zrcadla. Callebautovo město má tudíž poziti vní energeti ckou bilanci a žádné uhlíkové emise, splňuje všechny čtyři podmínky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, vytyčené na zasedání v roce 2008: šetrnost ke klimatu, biologickou rozmanitost, neznečišťování vody a zdraví. Energie se bude získávat ze všech možných ekologických zdrojů, od solární přes hydraulickou, větrnou, přílivovou i odlivovou, termální, osmoti ckou až po energii z biomasy. Předpokládá se, že ostrov vytvoří dokonce více energie, než sám spotřebuje. Máme tedy hotovou vizi budoucího možného bydlení na umělém ostrově, na němž život sahá i pod hladinu, který se sám uživí a nijak nepoškozuje ani neznečišťuje okolní ekosystém. Podle potřeby také může volně plout oceánem, nesen mořskými proudy, nebo zakotvit poblíž pobřeží. Každé z plovoucích měst by mohlo osídlit kolem 50 000 lidí. Utopie? V Nizozemsku už stojí první obojživelné domy, které by uměly plavat! Vladimíra Storchová
